One billion rising[P1] . Povstání proti násilí. Už druhým rokem se na Valentýna po celém světě nejenom kupovalo cukroví a květiny, ale také se vyjadřoval nesouhlas s násilím na ženách. Letošním tématem bylo povstání za spravedlnost a všude po světě se tančilo a jinak symbolicky bojovalo proti nespravedlnostem, které se obětem násilí mnohde po světě dějí. My v České republice jsme si zvolily téma netradiční: virtuální násilí proti pomáhajícím organizacím, které se často setkávají s nevybíravými útoky za to, že pomáhají týraným ženám. Akci organizovala Česká ženský lobby, která letos zatančila před Justičním palácem[P2] .
Pokud si myslíte, že organizace pomáhající obětem domácího násilí jsou pro společnost důležité, věřte, že si to nemyslí všichni. I když mezi feministickými organizacemi jsou ty, které pracují s ženami i muži, kteří násilí zažili, poskytují jim odbornou psychologickou, sociální a právní pomoc či pro ně provozují azylové bydlení, ty méně zpochybňované, přesto se najde skupina lidí, která je opravdu nemá v lásce.
Pokud tipujete, že se jedná o agresory (či agresorky), které tyto organizace odstřihávají od jejich obětí, nejste daleko od pravdy. Situace je ale složitější.
Šikana pomáhajících organizací se v České republice stala oblíbeným sportem lidí, pro které je anonymní prostředí internetu vhodným parťákem na vybití nashromážděné frustrace. Nechci na tomto místě soudit, na čí straně je pravda, ale dokumentovat, co se děje lidem v pomáhajících organizacích, psycholožkám a psychologů, soudcům a soudkyním.
Zejména otcové, kteří nedostali děti do své péče nebo do střídavé péče, tyto pomáhající organizace následně bombardují emaily, rozesílají zprávy na co největší množství veřejných rozesílačů, ve kterých nevybíravě shazují své bývalé partnerky i lidi, kteří případ profesně posuzují, zaplavují diskuzní fóra a publikují své texty na internetu. Systematický tlak způsobuje únavu a vyčerpání a tím i zvyšuje zranitelnost obětí.
A tak si můžeme přečíst články s titulky jako z nadpisu textu a dalšími: „Hloupé[P3] husy z OSPOD mi odmítly o mé dceři cokoliv sdělit!“, „Nenechte se ovlivnit feministickými čarodějnicemi, homoblázny a euro-šílenci“ či „Protestujeme proti feminacistické představě idylických vánoc a rodiny: šťastné dítě s matkou a jejím milencem, babička a dědeček...BEZ OTCE.“
Síla internetu spočívající v jeho dostupnosti tak dává těmto útokům obrovskou sílu. Útočníci zde mohou utajit svou identitu a tak zůstávají nepotrestáni. Oběti kybernásilí propadají bezmoci, vyčerpanosti a únavě a útočníci tak dosahují svých cílů. Nezavírejme oči před násilím, i když „pouze“ virtuálním a řekněme ne násilné komunikace na internetu.
Petra Havlíková, koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva
[P1]http://www.onebillionrising.org/
[P2]https://www.youtube.com/watch?v=Co182fTvbpA
[P3]http://www.unie-otcu.cz/kauzy.html
