Malé velké triky pro inkluzi dětí s odlišným mateřským jazykem

V poslední době často potkávám bezradné vyučující, v jejichž třídě se najednou ocitlo dítě s odlišným mateřským jazykem. Často si neví rady, jak je integrovat do kolektivu a jak podporovat kolektiv, aby je přijal.

Dítě mluví česky, avšak komplikace a nepřijetí mnohdy trvá. Co s tím? Jak pracovat s třídou a s dítětem, když nemáte moc času, nemůžete stavět na předchozí zkušenosti a nemáte po ruce interkulturního pracovníka či pracovnici anebo asistentku či asistenta pedagoga?  

Na začátku července jsme uspořádali třídenní laboratoř neformálního vzdělávaní v Brně se skupinou dětí od 6 do 13 let, z nichž skoro tři čtvrtiny mají odlišný mateřský jazyk. Tyto děti pocházejí z různých zemí a kontinentů a učí se v Brně na různých školách. Rozmanitější skupinu si snad nemůžete představit. Bylo nás osm lektorů a lektorek, 21 dětí a jeden česko-slovenský vlčák. Ráda bych sdílela pár jednoduchých rad a tipů z našeho labu, které mohou být lehce přenositelné do školního kontextu při práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem.

Zajistěte (komunitní) tlumočení

Znám mnoho případů, kdy bezvýznamný problém časem vyústil v nepředstavitelnou katastrofu jen kvůli tomu, že rodiče nebyli včas informováni o důležitých věcech, anebo jim nerozuměli. První rada tedy zní: najděte si někoho, kdo vám bude jednou za čas tlumočit komunikaci s rodiči, pokud je to třeba.

V našem případě jsme intenzivně komunikovali s rodiči před i během labu a dětem jsme museli někdy tlumočit specifické instrukce. Přítomnost interkulturní pracovnice (v mé osobě :)) a znalost jazyka nás rychleji sblížily s dětmi a pomohly nám navázat neformální, přátelský vztah. Navíc jsem se jako interkulturní pracovnice a tlumočnice cítila užitečná a byla jsem ráda, že mám příležitost mluvit všemi pěti jazyky.

Možná nemáte kolem sebe interkulturní tlumočnice anebo si nemůžete dovolit jejich služby, ale tuto roli může velmi snadno vykonávat člověk z blízkého okolí dítěte, který umí jeho rodný jazyk a zároveň mluví plynule česky. Ze zkušenosti vím, že tuto funkci často plní starší sourozenci dítěte. Další možnost je oslovit studující jazykových oborů, kteří jsou rádi za jakoukoliv možnost praxe. O propojování rodin příchozích s lidmi, kteří jim chtějí pomáhat s češtinou, se v NESEHNUTÍ snažíme v programu buddies.

Přítomnost vyučující s odlišným mateřským jazykem je také velice užitečná, i když někdy není možné a reálné najít někoho takového. Jako lektorka labu jsem byla citlivější na schopnosti porozumění dětí, bylo pro mě jednodušší se vžít do jejich potřeb a vytušit, kdy mluvíme jako vedoucí moc rychle nebo nesrozumitelně, ptát se, pozorovat, tlumočit dle potřeby. Univerzity jsou plné šikovných mezinárodních studentů a studentek, kteří se učí v češtině a hledají smysluplnou náplň volného času a budou rádi za příležitost využit mateřský jazyk mimo univerzitní prostředí.      

Nepodceňujte přínos mateřského jazyka

Další radou je zkusit přicházet s takovými aktivitami, které přímo nevyžadují znalost českého jazyka, ale využijí znalost jiné řeči. Zadejte například dětem úkol na pět minut, aby vymyslely ovoce, která začínají na písmena B a počítejte body navíc, pokud děti napíšou i slova v cizím jazyce. Příchozí děti si uvědomí, že jejich mateřský jazyk je v některých situacích užitečný a české děti pochopí přínos cizích jazyků a naučí se nové pojmy třeba v angličtině.   

Designujte úspěchy

Všechny neverbální aktivity, které nevyžadují znalost českého jazyka, jsou dalším skvělým způsobem jak vyzdvihnout silné stránky dítěte. ‚Výkon‘ dítěte s odlišným mateřským jazykem je bohužel často podceňovaný kvůli eventuálním gramatickým chybám, přízvuku, špatnému skloňování a podobně. To se bohužel stává i na vysokých školách, kde je chybná výslovnost znakem nižší schopnosti nebo nedostatečné přípravy. A vzhledem k tomu, že znalost češtiny ovlivňuje celkový výkon a schopnost sebevyjádření, mnohdy dítě zažívá opakované neúspěchy a jeho sebevědomí a motivace klesají. Proto by bylo skvělé, kdyby vyučující připravovali takové aktivity (školní i mimoškolní), v nichž může dítě předvést to, v čem je dobré, a zažít úspěch.

V našem případě jsme v průběhu celého labu hledali silné stránky dětí a vytvářeli jsme prostor pro jejich posilování, ať už to bylo malování, pečení chleba nebo outdoorové fyzické aktivity. Máte ve třídě dítě s odlišným mateřským jazykem a baví ho malovat, zpívat, hrát divadlo, vyniká v tělesné výchově, umí skládat origami nebo hrát na ukulele? Dejte mu šanci to předvést a pochvalte ho před třídou. Umožnili jsme dětem předvést jejich oblíbenou hru a díky tomu se mohly cítit víc součástí skupiny a ostatní se naučili něco nového.

Proto je dobré nezapomínat, že jakkoliv malý prostor pro posílení silných stránek a jejich ocenění dává dítěti pocit sounáležitosti, zvyšuje motivaci se učit a nebát se dělat chyby. Nebojte se dát dítěti z cizojazyčného prostředí prostor představit se před třídou jako člověk, který možná neumí plynule česky, ale umí třeba výborně malovat abstraktní obrázky.  

Podnikejte s rodiči komunitní akce

Ukončili jsme lab komunitním piknikem, kam jsme pozvali všechny rodiče a ochutnali jsme exotická jídla. České rodiny nemají moc příležitostí seznámit se v bezpečném prostředí s příchozími rodinami a naopak. Setkávání rodičů sbližuje i třídu jako takovou a podporuje pozitivní vztah rodičů ke škole. Máte třídní schůzku, které se účastní i rodiny z jiné země? Využijte tuto příležitost a připravte jednoduché půlhodinové setkání. Zeptejte se rodičů, jestli by nechtěli donést nějakou dobrotu, kterou by rádi sdíleli s ostatními. Jídlo sbližuje a nabourává jinak formální atmosféru.

Nemusíte vůbec připravovat třídenní lab neformálního vzdělávaní, někdy stačí i pěti minutová aktivita týdně, která dává šanci dítěti s odlišným mateřským jazykem cítit se plnohodnotným členem nebo členkou kolektivu a odvahu nebát se chybovat, zkoušet a učit se.

Tatiana Dumbrava, interkulturní koučka a koordinátorka programu Společně k rozmanitosti z NESEHNUTÍ

Fotografie byly pořízeny v průběhu laboratoře neformálního vzdělávání v Brně v létě 2017.