V Kirovohradské oblasti na Ukrajině působí od roku 2000 nevládní organizace Flora, jedna z ukrajinských iniciativ, které NESEHNUTÍ podporuje v rámci svého programu Cesta iniciativy.
Flora dnes vede kampaň za ochranu lidských práv a podporu tvorby bezpečného prostředí pro život v této oblasti. K dosažení takových cílů je však nezbytné bezpečně uzavřít uranové doly. Ty představují znatelné riziko pro životní prostředí a zdraví místních. Aktuálně také hrozí, že se doly uzavřou bez plánů na jejich sanaci a další směřování regionu, čímž se mohou negativní dopady těžby uranu na region ještě prohloubit.
Na jaké problémy kampaň za bezpečné uzavření dolů naráží? A jak může k řešení tohoto problému přispět Česká republika?
Skutečné náklady na těžbu uranu
Uran se v Kirovohradské oblasti těží ve třech dolech: Inhulském, Smolinském a Novokostantynivském. Většina vytěženého uranu putuje do Ruska, kde se z něj vyrábí jaderné palivo. To se následně používá v ukrajinských jaderných elektrárnách. I přesto, že je “uran jedním z nejdůležitějších energetických nerostů na světě,” existují vážné a opodstatněné obavy týkající se environmentálních dopadů jeho těžby.
Podle organizace Flora dochází v Kirovohradské oblasti v důsledku těžby ke znečištění řeky Inhul i dalších vodních toků. Znečištění z 8 000 000 tun hlušiny uložené poblíž dolů se zase šíří vzduchem, a kyselina sírová využívaná k těžbě kontaminuje půdu a podzemní vody. Zhoršení kvality vody pociťují zejména lidé z odlehlých měst a vesnic, z nichž je 70 % závislých na vodě ze studní, “jejíž kvalita se neustále zhoršuje.”
Těžba uranu je také spojována s vysokým výskytem rakoviny v této oblasti. Kirovohradský region má výrazně více případů onkopatologie (273/100 000 lidí) než ostatní ukrajinské regiony. Vědci a lékaři to “připisují zvýšenému množství ionizujícícho záření v důsledku expozice radonu a znečištění z dolů.” Tyto negativní dopady těžby jsou přímým důsledkem nesprávné likvidace radioaktivního odpadu. Právě nedůslednost při jeho likvidaci způsobuje pronikání radioaktivního materiálu do okolních vodních systémů a půdy.
Budoucnost těžby uranu na Ukrajině
Kdysi zisková těžba uranu se pro Ukrajinu stala v posledních letech finanční zátěží. Ve snaze zabránit dalším ztrátám má ukrajinská vláda v plánu uzavřít do roku 2030 všechny ztrátové doly. Jedná se o čistě ekonomické rozhodnutí - dokud těžba uranu vydělávala, neexistovaly žádné plány na uzavření kvůli ekologickým či zdravotním problémům, které způsobuje lidem v jejím okolí.
Ukončení těžby způsobem, který bude šetrný k životnímu prostředí, je poměrně nákladným úkolem. Vzhledem ke ztrátovosti dolů je však pravděpodobné, že na to nebude mít ukrajinská vláda dostatečné prostředky. Pokud ale budou doly uzavírány unáhleně a bez programů na sanaci, mohlo by to životnímu prostředí v oblasti způsobit ještě více škody, než kdyby zůstaly v provozu.
Stejně negativní dopad by mělo nepřipravené uzavření dolů na kvalitu života místních. Na těžbě uranu je v Kirovohradské oblasti závislých asi 40 % obyvatel. V případě náhlého uzavření dolů není pro takové množství lidí v regionu dostatek dalších pracovních příležitostí. Bez kvalitního programu transformace regionu a rekvalifikace místních tak hrozí, že se propuštění horníci budou muset za novými pracovními příležitostmi vypravit jinam a oblast se začne vylidňovat.
Jak z toho ven?
Ačkoliv je řada místních stále proti uzavření uranových dolů, je jasné, že otázkou už není zda, ale kdy a za jakých podmínek se doly uzavřou. A právě Flora a další ekologické iniciativy se navzdory všem potížím snaží o to, aby k uzavření dolů v Kirovohradském regionu došlo bezpečnou cestou, jejíž součástí bude kromě důkladné sanace také plán na spravedlivou transformaci regionu a rekvalifikaci obyvatel.
Bezpečné ukončení těžby spojené s mnohaletou sanací a vytvářením nových pracovních příležitosti pro propuštěné horníky a další zaměstnance dolů se jeví jako nejlepší řešení této složité situace. A právě o něj Flora s podporou NESEHNUTÍ usiluje. Je ale zřejmé, že současná Ukrajina najde na takovou transformaci prostředky jen těžko. Sanace jednoho dolu může totiž řádově vyjít na desítky miliard korun.
Česko může pomoci
Česká republika má rozsáhlé zkušenosti se sanací těžby uranu, která u nás byla ukončena začátkem 90. let. Uran jsme navíc těžili stejným způsobem - loužením. Z ekologického hlediska jde o mimořádně brutální metodu, při které se do vrtů vtlačuje kyselina sírová, pomocí které se uran vyluhuje. Například ve Stráži pod Ralskem bylo takto pod zem napumpováno kolem čtyř milionů tun kyseliny. Spolupráce Česka a Ukrajiny se tak přímo nabízí.
Rekultivace a snaha odstranit ekologické škody u nás úspěšně probíhá už desítky let, a můžeme tak v tomto ohledu nabídnout Ukrajině odborné zkušenosti a poradenství. Jako země Evropské unie bychom také mohli pomoci Ukrajině hledat cesty jak sanace financovat.
Právě NESEHNUTÍ už s pomocí začalo. V rámci programu Cesta iniciativy pomohla organizace Floře rozpracovat strategii práce na daném tématu, zorganizovala několik školení a zprostředkovala sérii konzultací s odborníky, kteří se na sanaci původně československé těžby uranu podíleli nebo podílejí. Kampaň Flory NESEHNUTÍ podpořilo také finančně. Nyní je v plánu další spolupráce, například na školení místních komunit nejvíce postižených těžbou v oblasti občanských aktivit a hájení svých zájmů. Cesta iniciativy také připravuje studijní cestu do České republiky, při které se představitelé ukrajinských iniciativ, ale i médií a samospráv, seznámí se sanací těžby uranu u nás.
Zdroje:
- ??????, ????. “?? ???????? ??????: ????? ??????? ?????????????? ????????????.”
Mind, Mind.ua, 18 July 2019,
https://mind.ua/ru/publications/20199858-na-uranovoj-orbite-zachem-ukraine-energetich
eskaya-megakompaniya.
- Melanovski, Jason. “Ukrainian Uranium Mines Shut down amidst Protest Wave, Threatening
Radioactive Contamination.”World Socialist Web Site, 10 Dec. 2020,
https://www.wsws.org/en/articles/2020/12/11/ukr-d11.html.
- “Non-Governmental Organization ‘Flora’: Annual Report 2020.”English Annual Report
2020, NGO Flora, 2020,
https://drive.google.com/file/d/1bmWB9ZY62-EQ9T_IRhqw5a2x5MvXz2oq/view.
- “Uranium Mining Overview.”World Nuclear Association, Sept. 2021,
https://world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/mining-of-uranium/urani
um-mining-overview.aspx.
- “Why Uranium Mines of Kirovograd Region May Close.”????????? |
?????????????, 30 Mar. 2021,https://kr.suspilne.media/articles/9093.
