Ve dnech 23. – 24. května uspořádalo NESEHNUTÍ v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně konferenci Prokremelská propaganda: příklady postupu proti propagandě ze zemí Visegradu a Východního partnerství.
Akce byla otevřená veřejnosti i studujícím, ale především byla určena novinářům a novinářkám z východní Evropy, kteří v České republice na pozvání NESEHNUTÍ absolvovali dvoutýdenní stáž.
Hlavní motivací pro uspořádání konference bylo zpřístupnění tématu, které v dnešní době plní stránky novin a zaměstnává osoby z politické sféry i akademické a novinářské obce. Cílem bylo nejen popsat, jak prokremelská propaganda funguje, jaké techniky a postupy využívá, ale především jaké způsoby reakce nebo obrany je možné využít.
Zvolen byl srovnávací přístup, a do Brna se tak sjeli odborníci a odbornice z České republiky, Polska, Maďarska, Slovenska, Ukrajiny, Moldavska a Podněstří různých profesních zaměření. Pozvání přijali zástupci a zástupkyně akademické obce, aktivisti a aktivistky i novináři a novinářky. Na příspěvcích jednotlivých účastníků a účastnic se jasně projevilo, že ačkoliv napříč Evropou využívá prokremelská propaganda podobné principy a postupy, liší se využívaná témata, ale zejména v každé zemi vystupují různé subjekty, ať již v roli šiřitelů propagandy nebo v opozici vůči ní.
Regionální odlišnosti prokremelské propagandy
Značné rozdíly v přístupu k prokremelské propagandě se ukázaly být i mezi geopoliticky blízkými zeměmi, jakými jsou země visegradské čtyřky. Ačkoliv tedy Jonáš Syrovátka z Pražského institutu bezpečnostních studií poukázal na akce širokého spektra aktérů, kteří se v České republice snaží propagandu vyhledávat, označovat, případně ji přímo regulovat a slovenský aktivista a pedagog Juraj Smatana představil rozsáhlé aktivity zdola, historik a politolog Jerzy Targalski se zaměřil na vlastní témata prokremelské propagandy v Polsku a skupiny, na které je primárně cíleno. Maďarská lingvistika Beatrix Tolgyesi pak nejenže nemohla předložit příklady boje s prokremelskou propagandou, ale Maďarsko označila za zemi, ve které je propaganda aktivně šířena, a v některých případech z ní pochází dokonce zdroje dezinformací, které jsou pak následně propagandou dále využívány.
Poněkud odlišnou situaci popsal Michail Samus, zástupce ředitele ukrajinského think-tanku Centrum pro studium armády, přeměny a odzbrojení. Na Ukrajině se zřetelně projevuje fakt, že zde probíhá ozbrojený konflikt, a tedy k propagandě jakožto prostředku takzvané hybridní války je obyvatelstvem i politickou reprezentací přistupováno jako k součásti tohoto konfliktu. Přijímaná opatření jsou tak výrazně razantnější a způsobům a vlivům propagandy je věnována značná pozornost. Podobně v Moldavsku jsou s ohledem na jeho polohu přijímána rozsáhlá opatření na státní úrovni, zejména v regulaci mediálního prostoru, kde měla ruská, případně z Ruska financovaná média, značnou váhu. Specifický příklad představuje Podněstří, jehož politická situace je sama o sobě značně komplikovaná. Značně monopolizovaná média zde využívají převážně ruský obsah, zejména v reakci na dění na Ukrajině, což pouze odráží obecně proruskou orientaci tohoto území.
Společně proti prokremelské propagandě
Přestože se dle názvu jednalo o konferenci, snahou organizátorů a organizátorek bylo dát co největší prostor diskuzi, navázání vzájemné spolupráce, výměně zkušeností a informací. Na samotné příspěvky proto navázala debata formou World café. Účelem bylo dát účastníkům a účastnicím v menších skupinkách prostor vyjádřit se, doptat se přednášejících na konkrétní otázky, ale zejména se společně zamyslet nad tím, jaké postupy v boji proti propagandě jsou účinné, co mohou jednotliví aktéři přinést a jak mohou všichni účastníci a účastnice vzájemně spolupracovat v budoucnu. Propojení a výměna kontaktů byla jedním ze zásadních přínosů celé akce, což přítomní ocenili.
Ačkoliv bylo zvoleno téma široce diskutované, ukazuje se, že zcela jistě není vyčerpané. Problém dezinformací, fake news a obecně vlivu prokremelské propagandy v našem informačním prostoru je stále aktuální a efektivní nástroje k jejich vyvracení a potlačování se stále hledají. Na čem se shodli všichni přítomní je to, že pro efektivní boj s propagandou je nutné zapojení co nejširšího spektra subjektů, propagace mediálního vzdělávání, vytváření pozitivního příběhu o vlastní zemi i o Evropě a světě v protikladu ke zprávám šířeným dezinformačními weby a efektivní přístup k sociálním a politickým rozporům v jednotlivých zemích, kterých právě propaganda využívá.
Příspěvky z konference byly publikovány ve sborníku v anglické a ruské verzi, přičemž obě jsou volně dostupné ke stažení ve formátu pdf na webových stránkách NESEHNUTÍ: initiativeway.org/propaganda
Kateřina Dufková, právnička, dobrovolnice programu Cesty iniciativy v NESEHNUTÍ
