Trest za týrání dětí

V roce 2002 nás šokovalo utrpení malé holčičky, kterou nevlastní otec utýral k smrti. Musela vypít směs octa, pálivého koření a víbůh čeho ještě, potom ji otčím strčil do vany s ledovou vodou, kde nakonec zemřela. Proč? Měla hlad a vzala si jídlo mladšího sourozence. Mlácení a hladovění bylo jediným zacházením, které v "rodině" poznala.

Teď čtu o chlapci podobného osudu. Má štěstí, přežil. Týral jej matčin partner. Lékařka zareagovala naštěstí rychle, neuvěřila otčímově báchorce o pádu dítěte. Chlapec je v nemocnici, nevlastní otec je ve vyšetřovací vazbě. Ale o matce ani slovo! Co dělala, aby dítě ochránila?

Snad nebude soud nad těmito rodiči trvat tolik let jako soud nad vrahem malé Lucie, o níž píši v úvodu. Neexistovala žádná pochybnost, že skutek spáchal. Vynesení rozsudku tehdy soudům trvalo devět let. Přehazovaly si případ sem a tam až se dohodly na jediném. Že vraha osvobodí! Protože podle Listiny základních práv a svobod má nárok na to, aby délka jeho procesu nepřekročila uznávanou mez (podle Soudu pro lidská práva ve Štrasburku jsou to cca 3 roky). Nakonec přece jenom k rozsudku došlo. Vrah Ježek byl nejprve odsouzen na 15 let, potom na 12 a nakonec na 8,5 roku nepodmíněně, a to proto, že soud trval příliš dlouho! Interpelovala jsem tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. Nemohla jsem se smířit s délkou soudního řízení ani s výší rozsudku. Budu zvědavá, zda tento nejnovější případ ukáže, že došlo k nápravě.

Občas se zvedne otázka o smyslu trestu a o tom, co považujeme za spravedlivé potrestání. U materiálních věcí to je snadnější. Cenu poškození lze stanovit a po pachateli vymáhat. Jak stanovit cenu života? Jaký je spravedlivý trest za týrání dětí? Vrah, který se choval jako bestie a zabil děvčátko, které podle výroku soudu nezměrně trpělo, dostal 8, 5 roku. To je soudně stanovená cena utrpení a ztráty života čtyřletého dítěte.

Já s tím nesouhlasím. Hrnek má cenu hrnku, život má cenu života. Ale trest smrti civilizovaný svět odmítá. Tak potom zbývá jediné řešení, trest doživotí. Ale bez televize, bez vycházek, bez knihovny nebo jiného příjemného využití času. Ten, kdo trápil hladem dítě, má poznat, co to hlad je. Trapičům a vrahům dětí bych odepřela to, co oni odepírali svým bezbranným obětem.

Miroslava Němcová

31. 8. 2009