Předčasné volby. Jediné, na čem panuje shoda. Alespoň se to zdá z dosavadních vyjádření politiků, kteří vedou vyjednávání. Jako dobrou možnost je hodnotí i občané. Vidí dobře, že takhle to dál jít nemůže. Chtějí nové rozdání karet. Očekávají, že jim politici vyjdou vstříc.
Ale politici by neměli debatu o předčasných volbách deformovat. Říci, že nalezli termín nestačí, protože samotný termín neznamená nic. Pokud budeme volit podle stejného zákona, může nastat stejný pat jako v roce 2006. Někdo vypadne, nějaká nová politická hvězda na nebi zazáří, ale ve výsledku to může být opět půl napůl. To k řešení našeho problému nevede.
Pojmenujme si nejprve problém samotný:
- zablokovaná sněmovna
- sesazená vláda
- ekonomická recese
Zájmem naší země je, aby na nás ekonomická recese dopadla co nejméně. K tomu je třeba, aby stát fungoval. Aby byla akceschopná moc zákonodárná i výkonná. Tedy Parlament a vláda. Předčasné volby takový stav nastolí pouze v případě, že proběhnou podle jiného zákona. Většinový neprosadíme, ale úpravy, které by umožnily sestavit stabilnější vládu, připraveny jsou. Jiří Paroubek je odmítá. Prý není dost času. Spíš si myslím, že by si tím pohněval komunisty. Ti změny také odmítají. Při jisté konstelaci totiž mohou po předčasných volbách vstoupit do Strakovy akademie. Jiří Paroubek jim otevře hlavní vchod. Již nyní společně dělí kořist. Kolik křesel v přechodné vládě kdo získá, na jak dlouho a jak společně vlákají do pasti ODS. Takové hokynaření nás nespasí.
Ten, kdo myslí více na prosperitu naší země než na okamžitý osobní nebo stranický prospěch, by měl postupovat takto:
- Nechat vládu Mirka Topolánka dokončit úkol evropského předsednictví. Ostudu nám ČSSD v Evropě již udělala, ale není nutné, aby byla větší. Poškozuje nás to nesmírně v rovině politické, ale zejména ekonomické.
- Dohodnout se na termínu předčasných voleb a na změně volebního zákona. To lze stihnout, stačí vůle.
- Nalézt pomoc v ekonomické recesi. Máme NERV (to jsou odborníci, po jejichž názoru se nyní tak volá), máme návrhy koalice i opozice. Máme odborná ekonomická pracoviště, vysoké školy, ústavy. Není problém všechny návrhy odborně posoudit. Říci si, co je vhodné více, co méně, co vůbec.
Veřejnost by tato odborná (ne lobistická) stanoviska znala. Viděla by, jak se k nim postaví jednotlivé politické strany. A snadno by posoudila, kdo z nastalé situace pouze tříská politické body, které v budoucnu krvavě zaplatí naše děti a kdo z politiků umí myslet v pořadí: nejprve zájem mé země, potom zájem můj. A kampaň do předčasných voleb by mohla začít. Volby samotné by mohly přinést žádoucí změnu.
Miroslava Němcová
1.místopředsedkyně PS PČR
3. 4. 2009
