Dva a půl roku byl Jiří Paroubek hrdinou. Bil vládu hlava nehlava, na všechno měl lepší recept. Čtyřikrát chtěl svrhnout vládu, popáté se mu to podařilo. S přeběhlíky. Dosud byli lidskými zrůdami, to když od Paroubka odešli. Těm, které získal, říká jinak. Jsou konstruktivní. Tak jsem čekala, co společně zkonstruovali. A vidím, že nic.
Vládu sesadili, to je pravda, ale sednout do ještě teplých vládních židlí Paroubek nechce. To bylo řečí o tom, jak vláda nezvládá krizi. A teď Jiří Paroubek politickou krizi způsobil, ale žádný plán B nemá. Navrhuje, aby ODS "nějak" vládla dále. Nebo klidně někdo jiný. Nějaký úředník třeba.
Dělá si blázny nebo co? Den co den vykřikoval, že to je vláda totálně neschopná, že neexistuje nic, co by mohl pochválit. To bylo pořád Já, Já, Já a najednou se bojí. Jasně, představoval si to jinak. On ani nechtěl vládu odvolat. Teď ještě ne.
Líbilo by se mu to víc až někdy na podzim. Až bude pryč evropské předsednictví, až lidé pozapomenou na to, že vláda touto etapou prošla slušně. A také, až bude hotový rozpočet na příští rok. Ví dobře, že sestavit jej bude extrémně těžké. Proč by se do toho hrnul? Ale něco se zvrtlo, vládu sesadil, za vše nese plnou odpovědnost.
To, že neměl žádný připravený plán je jasné. Nezastavil se před ničím, ohledy nevzal na nic. To má být ještě někdy premiér? To je metoda, jak sloužit své zemi? Gottwaldovským projevem v létě roku 2006 začal vyhrožovat, urážet a manipulovat. Vnucoval se do novin, četli jsme, jak On by vše zvládl lépe. A nyní vidíme, co opravdu zvládá. Umí rozkopat to, co jakž takž funguje. Potom se na tu spoušť podívá a usoudí, že by bylo lépe, kdyby to dal dohromady někdo jiný.
Pěkně to v Lidovém domě promysleli.
