Topíme se v problémech. Volební systém způsobuje slabé nestabilní vlády. Ty způsobují přeběhlíky a podivné kompromisy. Před volbami se slibuje, po volbách přichází realita. To otravuje občany, politikům nevěří. Protože jim nevěří, vyhlížejí vždy někoho nového, lepšího. A ten se pravidelně zjevuje. V jedněch volbách nasbírá hlasy, v dalších propadne. Zklamaných nadějí se chopí nová parta.
Novou nadějí je nyní TOP 09. Její program není vzdálený od programu ODS, je to strana spíše konzervativní, míří napravo od KDU-ČSL, možná i napravo od ODS. Obecně řečeno , pro ODS by mělo být výhodou mít programově blízkého partnera na pravici. Je naděje, že tyto dvě strany by nacházely snadněji shodu, že jejich spolupráce na vládní úrovni by byla efektivní.
Z pohledu voleb, které jsou před námi, to však může dopadnout jinak. Celkové počty hlasů pro pravici se významně nezvyšují, občané své preference viditelně nezměnili. Kyvadlo přízně zůstává uprostřed. O tom, kam se nakonec zhoupne rozhodne jedno, dvě procenta těch, kteří přijdou volit. Pravicoví voliči uvažují, že své hlasy rozdělí. Něco ODS, něco TOP 09. Existuje možnost, že v součtu obě strany získají více poslanců než samotná ODS. To by byla pro pravicové voliče dobrá zpráva. Špatnou zprávou je,že součty mohou dělat strany až po volbách. Ale vládu sestavuje vítěz. A právě rozdělení hlasů na pravici může znamenat, že ČSSD zvítězí, protože TOP 09 odebere ODS nějaké to procento. A Jiří Paroubek se tak může ocitnout ( byť zcela těsně) první "na pásce" a získat pověření k sestavení vlády.
Tak se stane, že vznikne levicová vláda podporovaná komunisty. Ta, o které Jiří Paroubek mlčí a "šťouravým" odpovědím se vyhýbá. Mluví o tom, že otevřeně s komunisty vládnout nebude, ale v krajích se s nimi do holportu bez skrupulí dal.
Nezapomněli jsme na jeho projevy. V roce 2005 diktátorsky hřímal, že bude-li třeba, hodlá spolupracovat s komunisty nebo i s marťany. Ti druzí se zatím nezjevili, a tak Jiří Paroubek spoléhá na ty první. Vždyť v den konání voleb v roce 2006 okamžitě své a komunistické hlasy sčítal. Když jim vláda o fous unikla, vykřikoval o konci demokracie v naší zemi, o novém roce 1948. Tak se nenechme obelstít.
Visí nad námi těžké mraky. A naprší-li z nich, dlouho, předlouho neuschne.
Miroslava Němcová, 1. místopředsedkyně PS PČR
