Píseň o zemi

Tak tohle mám fakt rád. Nestává se to často, ale když se to stane, tak si to vychutnám. Jako dnes, když dostanete v noci poslední zakázku a jedete 70 km daleko za Prahu.

A pak se vracíte. Přes spící vesnice, který opravdu spí. Ne jako v Praze, ta nikdy úplně nespí. Tam se pořád někde někdo potácí ulicí, padá do vozovek, nasává v baru, úpí v ambulancích nemocnic, řídí sanitky, policejní vozy, taxíky, do toho pouliční lampy neúprosně kropí noc a nikde vlastně není tma, ani spánek, velkoměsto dýchá pořád, jen na chvíli zpomalilo dech.
Ale v těch vesničkách je tma, ticho, klid.
Projíždím vesničkami, pouštím si dobrou hudbu a přemýšlím, jak se asi těm lidem žije. Jak bych tam žil já, jakej by to byl život. Jaký by to bylo, kdyby mi patřila třeba právě tahle potemnělá zahrada a manželka a tři kluci nadšený do fotbalu. Jak jiný bych měl vnitřní boje, jak jiný vnitřní démony a běsy, anebo taky ne… třeba bych vyřezával po šichtě totemy, třeba bych chodil s Pepou a Jardou do hospody, vždycky když hraje Sparta.
Je to taková očistná lázeň. Představovat si svůj život jinde a jinak.
Nořím se do těch vesnic s kužely světla před sebou a zase z nich vyplouvám. Všímám si pěkně nasvětlených kostelíků, rodinných domků postavených před vpádem uniformity, domků, který před čtyřiceti lety vypadaly šíleně a nezapadaly do těch vesnic, ale po těch letech se staly součástí, vrostly mezi domky postavenými před sto lety a před stopadesáti lety. Čas to všechno stmelil dohromady. Obdivuju starý stodoly postavený z kamenů, který do sebe obdivuhodně zapadají, skoro jako nějaký zdi starých inckých pyramid.
Připomíná mi to, že život týhle země se odehrává i někde jinde, než v tom pražským běsu.
Připomíná mi to, že parlament, vláda, senátoři, jsou zodpovědný všem lidem týhle země.
A že se na to často zapomíná.
Připomíná mi to moje dětství u babičky na venkově. A věci, který jsem se tam naučil, setnout starou soušku, vykopat jámu v zemi a stvořit zemljanku dětských snů, rozeznávat houby, přehradit potok, ulovit rybu a pak ji zabít a litovat její smrti, podojit krávu, cítit dech toho krásnýho zvířete, ke kterýmu se chováme tak hnusně, vyšplhat se do korun stromů a být pán celýho nebe. Očesat sousedům švestky a pak dostat nařezáno. Na smrt se znepřátelit s nejlepším kamarádem a za týden si přísahat věrnost za hrob. Skákat šipky do zatopenýho lomu a dívat se pod vodou na raky.
Už se to nikdy nevrátí. Moje dětství je pryč. Teď jsem v tomhle velkým městě. Už dvacet let. Ale to nevadí. Tyhle jízdy mi to vždycky připomenou.
Nejsme to my versus oni.
A nejsou to oni proti nám.
Jsme v tom spolu.
V týhle krásný zemi.

Autor: Jiří Němčík | úterý 18.2.2020 3:49 | karma článku: 24,14 | přečteno: 596x
  • Další články autora

Jiří Němčík

Mám Covid

Mám Covid. Už pár dní ležím a jedu po hvězdným tobogánu nahoru a dolu, podle toho, kam mě zrovna horečka vystřelí. Schytal jsem v loterii zrovna ten blbější průběh.

10.10.2020 v 2:38 | Karma: 38,47 | Přečteno: 1434x | Diskuse| Osobní

Jiří Němčík

Ukrajinský velikonoční příběh

Praha, Řepy, neděle, hodina před půlnocí. Čekám na Vasyla. Tak to stojí v aplikaci. Z baráku vyleze Vasyl, Voloďa a Sergej. Všichni mají upito.

7.6.2020 v 3:30 | Karma: 25,62 | Přečteno: 617x | Diskuse| Společnost

Jiří Němčík

Když odkvetou pampelišky

Nevím kolik blázinců jsem navštívil, abych se potkal se svojí sestrou. Pamatuju si jeden na jaře. Sestra měla vlasy vypletený pampeliškama.

23.5.2020 v 4:51 | Karma: 11,97 | Přečteno: 339x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

Láska nepočká

To jsem se dnes před půlnocí vracel vylidněnou Prahou z poslední (fakt nádherný) zakázky a napadlo mě, co kdybych to napsal z pohledu lidí, který jsem vezl?

25.4.2020 v 1:05 | Karma: 15,69 | Přečteno: 613x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Němčík

O rybách a lidech

Měl jsem dětství rozdělený na dvě půlky. Jedna půlka se odehrávala ve městě, kde jsem bydlel a chodil do školy. Druhá půlka se odehrávala na vsi, kam jsem jezdil za babičkou na víkendy a trávil téměř všechny prázdniny.

12.4.2020 v 2:43 | Karma: 15,46 | Přečteno: 271x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje

12. června 2024  18:34

Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23

17. června 2024

Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...

Evropu čeká vlna veder, dorazí i do Česka. Ve Španělsku čekají 45 stupňů

11. června 2024  15:34,  aktualizováno  15:49

Teploty v Evropě od víkendu výrazně vzrostou. Od pondělí do čtvrtka příštího týdne bude letní až...

Centrem Prahy nejezdí dvě ze tří linek metra, policie řeší odložené kufry

18. června 2024  13:53,  aktualizováno  14:21

Aktualizujeme V úterý odpoledne policie uzavřela část Václavského náměstí kvůli nálezu podezřelého zavazadla....

Dodávka na pěší zóně srazila a usmrtila seniorku, zůstala zaklíněná pod autem

18. června 2024  14:19

Tragickou dopravní nehodu vyšetřovali dnes dopoledne olomoučtí policisté i hasiči na pěší zóně v...

Potyčka na ubytovně v Ústí skončila vraždou, podezřelého policie zadržela

17. června 2024  12:06,  aktualizováno  18.6 14:01

Policisté vyšetřují vraždu na ubytovně v Ústí nad Labem. V násilný trestný čin zřejmě vyústila...

„Ficovi pomohlo, že sám bojoval.“ Lékař poprvé popsal dny po atentátu

18. června 2024  13:11,  aktualizováno  13:50

Rychlé zotavování slovenského premiéra Roberta Fica po atentátu v Handlové souviselo s tím, že...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1308x
Jsem blogger. V roce 2015 vyšla novela Smrthaus, v roce 2020 kniha povídek a krátkých příběhů inspirovaná Facebook blogem - Přiznání taxikářů. Někdy je to humorný, někdy dojemný, ale vždycky je to lidský. Děje se toho na světě strašně moc, byla by škoda se o to nepodělit.

https://www.facebook.com/praguetaxidriver