Noví „zabijáci klimatu“ v Německu

Německo stojí v čele zemí usilujících o radikální snižování emisí CO2, přesto masivně buduje nové uhelné a plynové elektrárny. Proč?

Aktualizovaná studie dena
Spolková energetická agentura (dena) v únoru aktualizovala studii, která se zabývá rozvojem elektroenergetiky do roku 2030. Z výsledků je patrné, že na Německo tvrdě dopadá politické rozhodnutí Schröderovy vlády SPD a Zelených z roku 2000 o odstoupení od jaderné energetiky.
Program odstavování jaderných elektráren
Je stále v platnosti a studie jej samozřejmě respektuje. Podle aktualizovaných informací bude poslední provozovanou německou jadernou elektrárnou „Kernkraftwerk Emsland“, která bude odstavena v průběhu roku 2023.

Podrobnější informace pro zájemce (na konci článku)
Informační sekce 1: Program odstavování JE v Německu do roku 2025

Program budování obnovitelných zdrojů energie
Je logické, že výkon odstavovaných jaderných elektráren musí být něčím nahrazen. Agentura dena samozřejmě reflektuje státní politiku rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a proto „nakrmila“ matematické modely příslušnými daty ze Spolkového ministerstva životního prostředí, které předpokládá grandiózní rozvoj OZE v rozsahu 3,7-násobku instalovaného výkonu v roce 2030 (102,8 GW) oproti roku 2005 (27,6 GW).

Podrobnější informace pro zájemce (na konci článku)
Informační sekce 2: Program budování OZE v Německu do roku 2030

Program výstavby uhelných a plynových elektráren
Zároveň s budováním OZE je nutné zajistit stabilitu elektrizační soustavy a spolehlivost dodávek elektřiny, což rezultuje ve výstavbu nových uhelných a plynových elektráren, určených především pro pološpickový a špičkový provoz v rámci denního diagramu zatížení. Dalším důležitým faktorem je realizovaná politika radikálního snižování emisí CO2, v jejímž důsledku jsou odstavovány staré fosilní zdroje a budovány nové „čistší“, které splňují náročné technické požadavky, především z hlediska celkové účinnosti tepelného cyklu a veškerých emisí.
Studie dena předkládá aktualizovaný seznam realizovaných projektů tzv. „kategorie A“ (tj. v současné době ve výstavbě). V únoru 2010 se celkem jednalo o 16 projektů s celkovým instalovaným výkonem 12,1 GW. Pro srovnání: jeden blok elektrárny Temelín odpovídá 1 GW.

Podrobnější informace pro zájemce (na konci článku)
Informační sekce 3: Realizovaná výstavba popř. rekonstrukce uhelných a plynových elektráren v Německu s plánovaným zprovozněním do roku 2012

Kde je problém aneb scénáře nevychází
Ačkoliv dena zadala jako jeden ze vstupů extrémně ambiciózní model rozvoje OZE dle podkladů ministerstva životního prostředí a zohlednila realizované projekty výstavby nových uhelných a plynových elektráren (kategorie A), včetně dalších plánovaných fosilních projektů s vysokou pravděpodobností realizace (kategorie B), byly ve scénářích v uvažovaném roce 2020 vyčísleny chybějící výrobní kapacity v následujícím rozsahu:
Scénář „Klesající spotřeba elektřiny“:       - 10,6 GW,
Scénář „Konstantní spotřeba elektřiny“:  - 14,2 GW
Původní studie z dubna 2008 obsahovala více variant, především modely vzrůstající spotřeby elektřiny, které jsou podle osobního názoru autora realističtější (myšleno po doznění ekonomické krize) než modely klesající popř. stagnující spotřeby. V těchto modelech byly v uvažovaném roce 2020 vyčísleny chybějící výrobní kapacity v následujícím rozsahu:
Scénář „Vzrůstající spotřeba a prodloužení provozu jaderných el.“:  - 4,5 GW,
Scénář „Vzrůstající spotřeba a odstoupení od jaderné energetiky“:  - 21 GW

Podrobnější informace pro zájemce (na konci článku)
Informační sekce 4: Scénáře vývoje spotřeby elektřiny a výroby elektrické energie v Německu do roku 2030

Nepříjemná realita versus propaganda
Výsledky (řady) studií dena nejsou pro německou odbornou veřejnost ničím překvapivým. Energetici formulovali jednoznačné stanovisko již před lety: souběžná realizace programu odstoupení od jaderné energetiky dle dohody z roku 2000 a programu radikálního omezování emisí CO2 překračuje ekonomické a technologické možnosti německého energetického sektoru. Jinými slovy: ani průmyslová velmoc Německo nebude schopna financovat, investičně připravit, vybudovat a zprovoznit dostatečný počet nových OZE a „čistých“ uhelných a plynových elektráren jako náhradu za odstavení 17 v současné době provozovaných jaderných reaktorů.
Důsledky a možná řešení
Znamená to, že Německu budou výrobní kapacity chybět a bude muset elektřinu dovážet? Podle studií dena ano. Jak by mohl být tento problém řešen? Východiskem by bylo prodloužení provozu starších a „špinavějších“ fosilních elektráren s nižší účinností, což by znamenalo mj. zvýšené emise CO2 nebo-li problémy s dodržováním ambiciózních limitů a vyšší požadavky na nákup emisních povolenek, jejichž cena se ve svém důsledku promítne do ceny elektřiny pro koncové zákazníky.
Dalším možným řešením je prodloužení provozu jaderných elektráren až o dvacet let, o kterém nyní uvažuje stávající pravicová vláda Angely Merkelové. Samozřejmě v mnohých sdělovacích prostředcích jsou tyto snahy o řešení komentovány nikoliv jako počin vypořádání se s objektivní fyzikální realitou, ale jako servilní postoj pravicové koalice k jaderné lobby.
Závěr
Kardinální problém německé elektroenergetiky spočívá v tom, že strůjci politiky odstoupení od jaderné energetiky a explozivního rozvoje OZE nehodlají přiznat nepříjemnou pravdu o budoucím nedostatku zdrojů a s pomocí masmédií již celá léta ohlupují veřejnost environmentální propagandou. Navíc někteří z nich zřejmě dodnes pořádně nepochopili, co vlastně znamenají ony barevné omalovánky ve studiích dena a jaké z nich vyplývají technické důsledky. Natož aby přiznali, že německý program rozvoje OZE a obměny flotily uhelných a plynových elektráren s sebou nese gigantické ekonomické náklady, které velmi výrazně přispívají k vysoké ceně elektřiny v Německu a potažmo v celé Evropě.
(Psáno pro blog.iDNES)
Petr Nejedlý

Informační sekce 1: Program odstavování JE v Německu do roku 2025Odstavování JE v Německu do roku 2025 – souhrnná data

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Odstavování JE v Německu do roku 2025 – seznam elektráren

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Informační sekce 2: Program budování OZE v Německu do roku 2030

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Informační sekce 3: Realizovaná výstavba popř. rekonstrukce uhelných a plynových elektráren v Německu s plánovaným zprovozněním do roku 2012

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Informační sekce 4: Scénáře vývoje spotřeby elektřiny a výroby elektrické energie v Německu do roku 2030Scénář „Klesající spotřeba elektřiny“

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Scénář „Konstantní spotřeba elektřiny“

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Scénář „Vzrůstající spotřeba elektřiny a prodloužení provozu jaderných elektráren“

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)Scénář „Vzrůstající spotřeba elektřiny a odstoupení od jaderné energetiky“

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)

Poznámka pro všímavé čtenáře:
Tzv. „Zajištěný výkon“ elektráren je nutné odlišovat od instalovaného výkonu (jedná se o rozdílné veličiny). Čím více je zdroj provozně nespolehlivý a „nepředvídatelný“, tím je jeho zajištěný výkon nižší v procentuálním porovnání s instalovaným výkonem. Například u konvenčních zdrojů jsou v hodnotě zajištěného výkonu zohledněny ztráty výroby způsobené vlastní spotřebou a provozními odstávkami, u průtočných vodních elektráren ještě navíc možné snížení hladiny v období sucha nebo zamrznutí v zimě, u větrných a solárních elektráren možný vliv počasí, který je u těchto typů zdrojů velmi výrazný, mnohdy zcela rozhodující (fotovoltaika). Hodnoty zajištěného výkonu použité pro jednotlivé energetické zdroje v odkazované studii jsou uvedeny v následující tabulce:

	93%
	92%
	90%
	90%
Biomasa	88%
	86%
	86%
	86%
	86%
	78%
	42%
	40%
Fotovoltaika	1%

Zdroj:Kurzanalyse der Kraftwerksplanung in Deutschland bis 2020 (Aktualisierung); 2/2010
Deutsche Energie-Agentur GmbH (dena)