Jaderné elektrárny v roce 2009

Můžeme ve statistikách nalézt první příznaky „jaderná renesance“? Pokud ano, jedná se o celosvětový trend?

Na začátek trochu číselV roce 2009 bylo v 30 zemích provozováno 437 jaderných elektráren, což je o jednu méně než v roce 2008.

Počet provozovaných jaderných elektráren ve světě od roku 1956
Zdroj: Kernenergie Weltreport 2009

Celkový hrubý / čistý instalovaný výkon činil 391,5 GWe / 371,3 GWe, což je nepatrný pokles oproti loňskému roku (392,6 GWe / 372,2 GWe).

Celkový hrubý instalovaný výkon jaderných elektráren ve světě od roku 1956 [GWe]
Zdroj: Kernenergie Weltreport 2009

Celková čistá výroba v jaderných elektrárnách dosáhla 2 558 miliard kWh (TWh), což představuje mírný pokles oproti předloňské hodnotě 2 628 TWh. Doposud bylo v jaderných elektrárnách sumárně vyrobeno 60 500 TWh elektřiny a získány provozní zkušenosti odpovídající 13 950 reaktor-rokům.

Vlevo (žlutá): celková čistá roční výroba jaderných elektráren ve světě od roku 1956 [TWh]
Vpravo (červená): průměrná pracovní disponibilita jaderných elektráren ve světě od roku 1956 [%]
Zdroj: Kernenergie Weltreport 2009

V roce 2009 byly do provozu byly uvedeny 2 elektrárny, v Indii (Rajasthan 5) a Japonsku (Tomari 3). Naopak k ukončení provozu došlo ve 3 elektrárnách, v Japonsku (Hamaoka 1 a 2) a Litvě (Ignalina 2).
A kde je ta jaderná renesance?
Po zběžném přehlédnutí výše uvedených čísel a grafů by se dalo spíše hovořit o stagnaci popř. dokonce o mírném útlumu, než o renesanci. Proč se tedy v tisku v posledních letech tento termín tak často používá?
Odůvodnění je hlouběji skryto ve statistikách. V roce 2009 se nacházelo ve výstavbě 52 jaderných bloků ve 14 zemích s celkovým hrubým / čistým výkonem 51,2 / 48,2 GWe, přičemž trend směřující k výstavbě nových bloků lze vypozorovat již od roku 2006. Navíc dalších 80 projektů je konkrétně rozpracováváno (povolovací řízení popř. plánování) a 130 se nachází ve fázi ohlášení investičního záměru popř. ve vládních materiálech.
Renesance ano, ale prozatím pouze v Asii
Z výše zmiňovaných 52 bloků ve výstavbě se téměř dvě třetiny nachází v Asii (Čína, Korea, Indie), nezanedbatelný je podíl Ruska. Statistika za rok 2009 hovoří následovně:
Čína 20 bloků ve výstavbě, v rámci 11. pětiletého plánu (2006 – 2010) je připravována výstavba dalších 10 bloků. Ještě ambicióznější plány pro 12. pětiletku jsou diskutovány na vládní úrovni.
Jižní Korea 6 bloků ve výstavbě, další dva bloky se nacházejí v povolovacím řízení, vláda plánuje výstavbu dalších 10 bloků do roku 2030.
Indie 5 bloků ve výstavbě. Další rozvojové plány jsou diskutovány na vládní úrovni.
Rusko 8 bloků ve výstavbě, od roku 2012 má být každoročně uváděn do provozu minimálně jeden blok o výkonu 1 000 MW.
Klimatičtí alarmisté nebo bojovníci proti jádru?
Výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách v roce 2009 znamenala snížení emisí CO2 o cca 2,45 miliardy tun, což zhruba odpovídá 8% stávajících ročních celosvětových emisí. Toto množství je podstatně vyšší než globální cíl redukce emisí o 5,2%, dohodnutý v Kjotském protokolu pro léta 2008 až 2012.
Jaký bude další vývoj?
Z prezentovaných údajů za rok 2009 vidíme, že k oživení jaderné energetiky doposud došlo především v Asii, kde „jaderná renesance“ opravdu není nadnesený pojem. V posledních několika letech se do rozjetého vlaku jaderné energetiky snaží naskočit Evropa a USA, nicméně vzhledem k časovému zpoždění se výsledky této snahy projeví ve statistikách až v průběhu několika následujících let.
Těžká doba pro bojovníky?
A permanentní bojovníci za lepší zítřky? Bojovníci za lepší klima potažmo bojovníci proti jádru? Ti se budou muset rozhodnout, čeho se více bojí, zda klimatických změn, rozuměj emisí CO2, nebo jaderných elektráren.

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý