Evropská unie: další dvacítka na obzoru?
Evropská komise si vytýčila ambiciózní cíl. Do roku 2020 by měl průmysl vyprodukovat 20% evropského HDP. Ovšem již při zběžném pohledu do statistik se vyjeví sebevědomí Evropské komise v plné šíři. V roce 2001 dosahoval podíl průmyslu na evropském HDP 18,5%, přičemž v následujících letech se každoročně snižoval. Data za loňský rok uvádí 15,5% a letošní odhady předpokládají další pokles na 15,1% (zdroj). K prezentovaným údajům je vhodné připojit dovětek, že stanovený cíl není závazný, alespoň tedy prozatím.
Podle představ odborného týmu evropského komisaře pro průmysl a podnikání Antonia Tajaniho bude tím správným nakopnutím k dosažení statistické mety 20% tzv. „průmyslový pakt“, jehož vznik byl inspirován „fiskálním paktem“ podepsaným čelními představiteli zemí EU loni v březnu. Návrh paktu rozpracovává politiku „nové průmyslové revoluce“, která byla oficiálně prezentována již v říjnu loňského roku.
Hlavní cíle průmyslového paktu EU nelze z hlediska proklamovaných záměrů hodnotit jinak než pozitivně. Státy by měly řešit problematiku snižování cen energií, zvyšování investic, usnadnění přístupu podnikatelských subjektů k úvěrům, zlepšování odborných schopností pracovníků a snižování administrativní zátěže, což jsou již po celá léta zarezavělé avšak velmi účinné brzy evropské ekonomiky.
V rámci průmyslového paktu bylo stanoveno šest základních krátkodobých priorit investiční politiky:
- pokročilé výrobní technologie
- udržitelný průmysl a hospodaření se surovinami
- „čisté“ dopravní prostředky
- výroba bio-materiálů
- rozvoj klíčových technologií
- chytré elektrické sítě
Úředníci v Bruselu tedy nastínili vzorově optimistický scénář budoucího rozvoje evropského průmyslu. Ovšem už naplňování prvního z cílů „průmyslového paktu“, tj. snižování cen energií, ostře konfrontuje úřednické vize s reálnými podmínkami života evropských průmyslových firem.
Evropská komise se momentálně snaží formulovat progresivní průmyslovou politiku členských států. Ovšem svými legislativními návrhy v minulých letech stvořila environmentální politiku celé EU. Ta je realizována prostřednictvím „dvacítkové“ energetické strategie 20-20-20, což představuje splnění následujících cílů do roku 2020: snížení emisí skleníkových plynů o 20%, zvýšení celkového podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na 20% a zvýšení energetické účinnosti o 20%.
Strategie 20-20-20 je v energetice EU reálně naplňována legislativně podporovaným rozvojem OZE, který lze parafrázovat jakou úpornou snahu „prosubvencovat se“ k levnější elektřině z těchto zdrojů. Ovšem konkrétně v oblasti elektroenergetiky, bezesporu jednoho z nosných pilířů průmyslového sektoru, tato politika přinesla rozvrat komoditního trhu, jehož neduhy lze ve zjednodušující zkratce charakterizovat popisem tří základních skupin jeho účastníků.
První skupinu tvoří spotřebitelé, zatěžovaní stále vyššími cenami elektřiny v důsledku zvyšujícího se příspěvku na OZE, jehož navyšování je zase důsledkem nárůstu subvencované výroby v OZE.
Druhou skupinu tvoří výrobci elektřiny z konvenčních zdrojů čelící zhroucení velkoobchodních cen. Příčnou je zvyšující se „tržní“ podíl subvencované výroby z OZE, která je z moci úřední povinně vykupována distribučními společnostmi za stanovené garantované ceny neodpovídající reálným cenám.
Třetí skupinu tvoří výrobci elektřiny z OZE, kteří formou garantovaných výkupních cen a povinného výkupu profitují z transferu finančních prostředků na svoji výrobu z příspěvku na OZE. V souvislosti s touto skupinou je vhodné upozornit, že v posledních letech jsou téměř v celé Evropě, mnohdy více či méně klopotně, zaváděna omezující administrativní, ekonomická a technická opatření cílená na omezení nárůstu dotované výroby OZE, který v současném systému podpory OZE fakticky vede k nárůstu cen elektřiny pro koncové spotřebitele.
Souhrnně řečeno, aktuální podmínky na zmateném a rozpolceném evropském elektroenergetickém trhu rozhodně nelze označit za katalyzátor rozvoje průmyslové výroby, který by mohl naplnit ambiciózní vize Evropské komise o navýšení podílu průmyslu na tvorbě HDP. Tento závěr paradoxně platí i pro OZE, jejichž rozvoj je zase úzce navázán na environmentální legislativu a regulatorní rámec pro poskytování subvencí a dotací, které jsou však stále častěji „za pochodu“ měněny politickou reprezentací, navíc mnohdy stylem „ode zdi ke zdi“.
Situace v Evropě svázané směrnicemi, regulacemi, nařízeními, koncepcemi, akčními plány, iniciativami, subvencemi a dotacemi výrazně kontrastuje s aktuálním stavem v USA, kde se průmysl dynamicky rozvíjí v rámci standardních tržních vztahů, momentálně především díky levné energii z narůstající těžby břidlicového plynu a následného zlevňování uhlí. Evropská komise ve svých materiálech upozorňuje na ceny zemního plynu, které jsou v EU ve srovnání s USA přibližně čtyřnásobné. Například z pohledu části evropských chemických firem, které ve velkých objemech využívají zemní plyn jako surovinu a zároveň jako zdroj energie, lze tento poměr označit za devastující z hlediska možností dlouhodobé soutěže s Američany na světových trzích. Podle Komise by určité řešení přineslo zvýšení vývozu plynu z USA, což ovšem, při odhlédnutí od politických a ekonomických aspektů, vyžaduje vybudování odpovídající technické infrastruktury. Ostatně o jednom z dílčích připravovaných neprůmyslových projektů jsem v dubnu informoval zde na blogu.
Evropští politici o možnostech těžby břidlicového plynu v Evropě diskutovali na summitu letos v květnu. Velká Británie, Polsko a Rumunsko rozvoj těžby seriózně zvažují, ovšem vzhledem k rozdílným geologickým podmínkám, legislativě na ochranu životního prostředí a problémům s vlastnictvím a vykupováním pozemků nelze ani v nejmenším očekávat boom břidlicového plynu v americkém stylu.
Podle vyjádření komisaře Tajaniho z minulého týdne Evropská komise zásady „průmyslového paktu“ podrobněji rozpracovává a již v průběhu podzimu představí ucelenou koncepci. Doufejme, že její nosnou myšlenkou nebude úporná snaha „prosubvencovat se“ k zvýšení průmyslové výroby na požadovaný statistický podíl HDP, jako tomu bylo v případě zastoupení OZE na výrobě energie. Některé chyby není nutné opakovat vícekrát.
(Psáno pro blog.iDNES)
Petr Nejedlý
Petr Nejedlý
Možnosti decentralizované energetiky v ČR
Operátor trhu musí každoročně předkládat zprávu o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Letošní zpráva byla věnována tématu decentralizace.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 3)
Závěrečný díl miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 2)
Pokračování miniseriálu o energetické transformaci z pohledu plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, spolehlivosti dodávek energie a hospodárnosti.
Petr Nejedlý
Německá energetická transformace – aktualizace 2016 (díl 1)
Poradenská společnost McKinsey od září 2012 pravidelně zveřejňuje analýzu, která na základě hodnocení patnácti parametrů názorně dokladuje postup energetické transformace.
Petr Nejedlý
Česká republika snížila emise razantněji než Německo a Rakousko
Eurostat publikoval počátkem listopadu souhrnné údaje k snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. Výsledky České republiky rozhodně nejsou špatné.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 157
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3028x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
- Magdalena Kožená: Ah! Mio Cor (Händel Arias)
- Magdalena Kožená: Bach arias
- Jean-Baptist Lully: Te Deum
- Magdalena Kožená: Lamento (Bach family arias)
- Magdalena Kožená: Vivaldi