Výchova dívek v Norsku… aneb zápisník z druhé norské výpravy - díl 4.

Již z tepla svého domovského přístavu připojuji několik postřehů a fotek z druhé rybářské výpravy na norský ostrov Ekkilsoya...

LUCERNIČKY
   Po setmění se v oknech roztomilých venkovských domků rozsvítí malé lampičky a svítí celou noc. Jsou zavěšené hned za sklem a visí třeba tři vedle sebe. Vypadají jako lampionky, jako lucerničky svatojánských mušek, co svítí do mlhy a tmy. Dávají kolemjedoucím pocestným znamení, že tady žijí lidé. A také je to možná znamení toho, že náklady na elektřinu jsou nízké.

PODIVNÉ PAGODY
   V zátoce na několika místech na skalách září do tmy „táboráky“. Z velké dálky pro nezasvěceného turistu to vypadá velmi romanticky. Má první reakce: Jé, to je hezký! Dělají si táboráky u vody. Hele a támhle taky a támhle další! …
   Ovšem za denního světla je rázem po romantice. Jak je zde elektřina levná, tak náklady na likvidaci odpadu jsou naopak zřejmě kosmicky vysoké, protože si neumím jinak vysvětlit, proč každý víkend vzplanou na skalách nad mořem ohně plné odpadu. Z naší kocábky druhý den vidíme na místě táboráku spáleniště a za týden se na tom samém místě objeví pagoda složená ze starého gauče(!), nábytku, igelitek s plasty a nějakým dřívím navrch. Pagoda čekající na víkendové pálení…

VÝCHOVA DÍVEK V NORSKU
   Milda jednoho slunečného dne ulovil 4 krásné tresky. Do „kuchárny“, kde se ryby vyvrhujou, čistí a filetujou, občas nakouknou místní obyvatelé nebo ostatní rybáři. Přichází také mladý tatínek s malinkatou holčičkou v růžové kombinézce v náručí. Drží jí nad kuchacím stolem, aby viděla, jak se Milda zručně ohání fileťákem a párá tresce břicho. A norský tatínek povídá miminku něco v tom smyslu: "Podívej, jaká krásná velká rybička!" Jako kdyby jí ukazoval skotačící koťátka. Plesk! Vnitřnosti padají do kýble… a holčička se usmívá :-)
 

TAK TROCHU JINÁ DOVOLENÁ
   Jak jsem psala v úplně první části deníčku, moje představa o dovolené bývala: slunce, teplé moře a lážo plážo. Po druhé rybářské výpravě můžu zodpovědně prohlásit, že si nejlépe odpočinu a hlava se mi vyčistí, když jsem zachumlaná v zimní bundě v malé kocábce plné háčků, návnad, šupin a hlavně prima kamarádů, co se kymácí na vlnách studeného moře.

  ... Když nastane čas loučení… Po deseti dnech v kempu Skjerneset je Esmeralda nachystaná na cestu domů. Má zbrusu novou poloosu a baterii vypůjčenou z jedné místní lodi. Na jaře jí musí loďce vrátit. To znamená, že se na ostrov Ekkilsoya, pokud mi severští bohové budou nakloněni, vrátím i já…