Palubní deníček z norské výpravy: Část 2. Balíme

   „Vem si nepromokavé boty, nepromokavé kalhoty, nepromokavou bundu, rukavice a taky něco teplého na hlavu.“
„Takže něco jako protichemický oblek? Atombordel?“
„Ale, aby ti v tom nebyla zima!“ chyběl dovětek - ty ťunťo... Gumáky mě, pravda, moc nezahřejou… Zachránil mě Hornbach. Pracovní, nepromokavé, teplé, protiskluzné (a snad i protichemické!) boty velikosti 39 byly za výrazně nízkou cenu (kterej chlap by to taky obul, že?) a pracovní neoprenové rukavice k tomu. Dvoje. Výbava hodná velrybáře!
„A dále do hor pohorky a také běžecké boty, že bychom udržovali kondičku. Spacák a karimatku na bivak do hor...” Fajn, ale mě také velmi zajímá, jestli jsou v chatě utěrky, jar, nádobí a pračka.
„A co fén?!” nadhodím. Nechápavý výraz v očích mužů…
„A ty si budeš jako mejt hlavu?“
    Ale hlavně mě trápí jedna životně důležitá věc: „Chlapi, jak na lodi čůráte?“
„Přes palubu,“ odpověď bez mrknutí oka.
„No a jak budu čůrat já? To mě budete při tom držet přes palubu?“
„Hmmm, no jo vlastně…Přibal si kýbl.“