Za uplynulých 28 let jsme se nedokázali vypořádat se vzpomínkami na dobu před Listopadem 89. V politice, v podnikání i v mezilidských vztazích máme mnoho nových a vážnějších problémů
Předvolební kampaň jde do finále. Politici, novináři i další lidé opět řeší kdo byl nebo nebyl spolupracovníkem StB. Letos se to týká lídra hnutí ANO, Andreje Babiše. Tato diskuse již neříká nic nového o Andreji Babišovi, ale ukazuje kdo jsou jeho kritici.
Už jsem psal v blogu, že je absurdní se zajímat o to kdo a co dělal před více jak čtvrt stoletím a přehlížet co konkrétní člověk dělal po roce 1990, co dělal loni nebo letos na jaře a v létě.
Neustálé návraty před rok 1989
V soukromém nebo profesním životě lidí i v životě celé společnosti platí, že problém, který se včas, jasně a rázně nevyřeší, tak se po čase vrátí a bude komplikovat další rozvoj, názory a další život člověka, firmy nebo společnosti. V případě Československa a následně České republiky se jedná například o vztah k lidem, kteří byly evidováni ve spisech StB.
Mnoho rádoby humanistů a demokratů se stále vrací před rok 1989 a vytahují na své protivníky informace o tom, že ti měli spolupracovat s StB. Těmto lidem, kteří se stále vrací před rok 1989, stále nedošlo, že skuteční odborníci StB a další důležité osoby měly své spisy skartované už ráno 18. listopadu 1989 a žijí mezi námi. Někdy si užívají důchodu, někdy vychovávají své nástupce nebo dokonce v pozadí tahají za nitky. Jenže tento fakt si mnoho lidí bez ohledu na věk a vzdělání nechce připustit. Je pro nějednodušší se stále šťourat v minulosti, i když už jí nikdo nezmění.
Lepší by bylo z minulosti se poučit, pořádně pracovat v součastnosti a zamysleli se nad budoucností. Když se minulostí zabývá archivář, tak je to jeho práce. Když se v minulostí přebírá zklamaný soused u svého půlitru piva, tak je to jeho osobní věc. Pokud takový způsob stále opakují novináři a politici, tak to ukazuje na fakt, že se tito lidé s minulostí ještě nevypořádali.
Logické uvažování
Obrovské vášně vyvolávala a stále vyvolává povinná maturita z matematiky. Jenže právě schopnost logického uvažování je obrovský hendikep, který z části nebo úplně chybí mnoha lidem, kteří se matematice, logice a slovním úlohám vyhýbali ve škole a v praxi to už nevylepšili.
Mizerná schopnost logického uvažování je vidět na snahách stále se vracet do minulosti a přitom neřešit nebo naopak účelově řešit součastnost. V nedávné minulosti byl takový pokřivený přístup vidět na změnách ve formě a rozsahu vzdělání zdravotních sester, odborných učitelů, městských strážníků, ale například i státních úředníků. Ve výčtu absurdit bych mohl ještě dlouho pokračovat.
Chybějící logické uvažování a strach z lidí, kteří dokáží logicky uvažovat, analyzovat problém a navrhovat řešení ve výsledku znamená, že naše země se nerozvíjí takovým tempem jakým by mohla. Problémy, které vyžadují jasnou vizi a rázné rozhodnutí se 15 i více let odkládají nebo řeší je velmi pozvolna.
Litium a práce státních úředníků
Chybějící vize a chybějící úvahy o budoucím rozvoji jsou vidět i na průzkumu ložisek pro těžbu litia. Ono se to týká i zdravotnictví, školství, armády a dalších oblastí, ale lithium je teď mediálně zajímavé.
Narůstající důležitost lithia pro baterie je známá už minimálně 15 let. V odborných kruzích ještě déle. Vzhledem k jeho důležitosti měla být ložiska na území ČR pod dohledem úředníků a zpravodajců BIS.
Výsledek znáte. V zemi kde fungují státní úřady a zpravodajské agentury by se nemohlo stát, že by firma, která provádí průzkum strategicky důležitého ložiska, byla bez vědomí a souhlasu státu prodána zahraniční firmě. Společnost Geomet, která na Cínovci průzkum provádí v první fázi nehledala geologické know-how. Oni hledali peníze, finančního partnera, který by platil náročný průzkum.
Takže i na příkladu průzkumu ložisek na Cínovci je vidět chybějící dlouhodobá vize a logické uvažování.
Existuje ovšem ještě druhé vysvětlení vzniklé situace. Úředníci a zpravodajci již před mnoha lety dobře věděli o finanční atraktivitě těžby lithia. Proto postupovali, tak jak postupovali a v minulých měsících se snažili odvracet pozornost upozorňováním na věci 30 let staré a spuštěním vyšetřování ve věci kde žádný trestný čin není.
Již na počátku článku jsem zmínil, že lidé ze skutečné „StB extraligy“ dnes stojí v pozadí a mají své snaživé žáky. Miliardy, které leží pod Cínovcem jsou pro takový typ lidí i pro jejich spojence velkou motivací.
Neustálé návraty k tomu kdo a co udělal před rokem 1989 může být výsledek bláhové snahy změnit historii nebo záměr odvracet pozornost od dnešních problémů. Na příkladu lithia a dalších velkých státních zakázek je vidět, že pro skutečné StB šíbry a jejich nástupce je výhodnější podporovat různě nesourodé vládní koalice, které musí dělat dohody, ústupky a kompromisy.
Politici a vláda s jasnou vizí a rázným jednáním by byli pro jejich zájmy nebezpeční.
