Všichni mluví o střetu zájmu, ale nikdo neukázal řešení

Mnoho "odborníků" mluví o střetu zájmu předsedy vlády. Nikdo neukázal způsob jak potenciální střet spolehlivě odstranit. Ono nejde jen o premiéra, ale i o regionální politiky, někteří z nich mají své malé, regionální střety zájmů

     Na jaře letošního roku jsem poprvé psal svoji reakci na údajný střet zájmů pana Babiše. Jenže ve skutečnosti nejde o střet zájmu, ale především o systematické žalování na premiéra v zahraničí a burcování spoluobčanů, kteří používají sice spisovný slovník, ale mají problém s logikou a respektováním cizího názoru.

    Řešení je přitom vcelku jednoduché. Když není možné úplně rozptýlit spekulace o střetu zájmu, tak ať se pochybovači zapojí do kontroly přidělovaných dotací.

Střet zájmu

    Na konci roku 2016 schválila poslanecká sněmovna novelu č. 14/2017 Sb., kterou se měnil zákon O střetu zájmu z roku 2006. Andrej Babiš splnil požadavky zákona tím, že své firmy vložil do svěřeneckých fondů. Tedy splnil požádavky zákona a nikdo ze současných kritiků tehdy neříkal, že je to nedostatečné nebo špatné řešení.

   Svěřenecké fondy mají svá pravidla, což mimo jiné znamená, že po vložení majetku do svěřeneckého fondu o všem dalším rozhoduje správce příslušného fondu.

    Správci svěřeneckého fondu náleží plná správa majetku ve svěřeneckém fondu, může s majetkem činit cokoliv, co je nutné a užitečné (např. změna jeho podstaty, jeho rozmnožování a investování). Správce musí plnit i všeobecné povinnosti stanovené pro správu cizího majetku a další povinnosti vyžadované příslušnými právními předpisy.

    S majetkem svěřeneckého fondu může nakládat správce, nikoliv zakladatel.

    Pirátům, Transparency International a EK je takový způsob odtržení vlastníka od každodenní správy majetku málo. Jenže nikdo z těch "odborníků" na střet zájmu neřekl co by měl ještě navíc udělat předseda vlády, aby z jejich pohledu nebyl ve střetu zájmu.

Prodej firem Agrofert, Imoba, atd.

    Někoho napadne, že by nejlepší bylo, aby Babiš prodal své podíly v Agrofertu a v dalších firmách. Jenže v takovém případě je třeba si uvědomit, že se jedná o majetek jednoho z nejbohatších Čechů.

    Teď se pustím trochu do spekulací. Pokud by skutečně došlo k prodeji Agrofertu a dalších firem, tak by hned odborníci typu pana Bartoše a Ondráčky přišli s názorem, že se jedná pouze o fiktivní prodej, že nizozemská nebo kyperská společnost jsou pouze nastrčené firmy, které bude ovládat Babiš.

    Takže ani případný prodej Agrofertu by v očích notorických pochybovačů nic nevyřešil ale popsat jsem to chtěl, mimo jiné i pro případ, kdyby nějaký „odborník“ na střet zájmu přišel s takovou podmínkou.

Nebezpečí diskriminace

    Vedle údajného střetu zájmu se ale může objevit po čase jiný, opačný problém. Tím by mohla být žaloba pro diskriminaci firem ze svěřeneckého fondu a porušování hospodářské soutěže. Stačí když se místo současných dojmů a pocitů o údajném střetu zájmu spolehlivě prokáže, že premiér nezasahoval do rozhodování správců svěřeneckých fondů.

Co s tím ?

    Pro mnoho „odborníků“, kteří nemají vlastní řešení, tak existuje pouze jedna cesta. Tou je podle nich rezignace pana Babiše na post předsedy vlády. Tito „odborníci“ by zase rádi měli v čele vlády, politika, kterého by mohli ovládat. Takový způsob vládnutí jsme tady už několikrát poznali a je to vidět na dopravě, školství, zdravotnictví a v podstatě ve všech oborech.

    Řešení je podle mne naprosto jednoduché. Pan Babiš vložil majetek do svěřeneckých fondů. To je fakt a on tím naplnil zákon o střetu zájmu po novele č.14/2017. Dnes není vyzkoušený jiný způsob jak oddělit politika od majetku, který vytvořil před svým vstupem do politiky.

    Dnes není vyzkoušená jiná cesta jak lépe vyřešit střet zájmu na straně politika, protože v tomto případě se nemusí jednat pouze o pana Babiše, ale i o další poslance a regionální politiky, kteří účelově převedli firmy na své manželky, apod. V takových případech by ale mohlo jít celý problém vyřešit na straně poskytování dotací.

   Dokáži si jasně představit , že lidé z Transparency International nebo z opozičních stran budou kontrolovat rozhodnutí o udělení dotací, o přijetí do veřejných soutěží, atd. Tím by bylo zajištěno, že o dotaci mohou požádat (do veřejných soutěží se přihlásit) všechny firmy bez omezení, ale současně by dodatečná kontrola rozhodovacího procesu byla zárukou pro EU i pro občany, že při rozhodování bylo postupováno podle pravidel a nikoliv pod politickým tlakem.

   Žalovat v „Bruselu“, že je premiér v údajném střetu zájmu je jednoduché. Najít a navrhnout řešení jak vyřešit údajný střet zájmu politika (nikoliv pouze p. Babiše) už je složitější úkol.

    Případ svěřeneckých fondů, do kterých pan Babiš vložil své podíly ve firmách jasně ukázal, že i v takovém případě zůstanou pochybovači a ani případný prodej firem pochybnosti úplně neodstraní.

    Když není možné pochyby o střetu zájmu odstranit na straně majitele (bývalého majitele) firem, tak je možné vše vyřešit na straně rozhodování o dotaci, o výběrovém řízení, atd.

- Firma by při žádosti uvedla, že se jí mohou týkat spekulace o střetu zájmu politika.

- Po rozhodnutí o přidělení dotace by dodatečná kontrola posuzovala jestli by konrétní firma měla nárok na dotaci bez ohledu na spekulace o střetu zájmu.

    Situace okolo svěřeneckých fondů a údajného střetu zájmu pana Babiše ukazuje, že jsou stále pochybovači, kteří se snaží předsedu vlády „chytat za slovíčka“ a nestačí jim fakt, že splnil požadavky zákona o střetu zájmu.

    Když není možné úplně rozptýlit spekulace o střetu zájmu, tak ať se pochybovači zapojí do kontroly přidělovaných dotací.