Český rozhlas přinesl v pondělí 22. července zprávu o tom, že pracovníci české pobočky společnosti HUAWEI sbírají informace o podnikatelích, manažerech a úřednících, se kterými jednají. A co dělají ostatní firmy??
Získávání a vyhodnocování informací o zákaznících patří mezi důležité úkoly každého obchodníka a je jedno jestli prodává automobily, pozemky nebo telekomunikační sítě.
Již hodně dlouho mohou nebo dokonce musí obchodníci pro zaznamenání takových informací místo své paměti nebo diáře používat počítačové systémy, pro které se používá zkratka CRM.
CRM může mít mnoho podob. Od jednoduchého prográmku až po sofistikovaný systém, který se využívá uvnitř celého koncernu.
Jak bude ve skutečnosti vypadat CRM ve velké společnosti, to je vždy velká neznámá. Může se jednat o pouhé evidování kontaktů, poptávek a objednávek nebo to může být sofistikovaný systém, který dohledává informace i v sociálních sítích a může mít několik úrovní přístupu, viditelných nebo pro běžného uživatele neviditelných záznamů. Před více jak deseti lety jsem narazil na zvláštní druh takového informačního systému, ze kterého v té době unikaly informace. Velmi záleží, na tom kdo k informacím má přístup v ČR nebo ze zahraničí.
Bývalí zaměstnanci Huawei řekli novinářům, že firma shromažďuje citlivé informace o zaměstnancích stávajících nebo potenciálních zákazníků. To může vyvolávat různé myšlenky o propojení činských firem a jejich státních úřadů.
Skutečnost je ale složitější.
- v případě české pobočky společnosti Huawei shromažďovali informace Češi, Slováci. Pokud je tam podezření, že ty informace získali čínští zpravodajci, tak by si ti bývalí obchodníci měli sami uvědomit, že oni pracovali pro cizí rozvědku a teď o tom ještě mluví s novináři.
- podobné shromažování informací provádí i jiné poradenské a konzultační firmy. Pouze naivka si nepřipustí fakt, že by naše úředníky a vysoce postavené manažery sledovali mimo novinářů také lidé z Pullachu nebo Langley.
Přístup k evidenci informací upravují pravidla pro CRM a další IT systémy. Kontrolní mechanismy se v této oblasti stále vyvíjejí a zdokonalují. Existuje zákon na ochranu osobních údajů a GDPR, ale sběratelé a anylitici jsou vždy o pár kroků napřed. Případ Facebook (USA) a Cambridge Analytica (Velká Británie)to potvrzuje.
Bývalí zaměstnanci české pobočky Huawei prozradili, že firma a oni sami shromažďovali informace o úřednících a podnikatelích. Takovou činnost dělají i jiné firmy. Státní úředníci, podnikatelé, vědci a manažeři firem by si měli dávat pozor, s kým a o jakých pracovních nebo soukromých věcech se baví.
Častým argumentem, který dnes slýchám je, že většina informací je veřejných. Ano, v médiích, na sociálních sítích a z dalších veřejných zdrojů je možné získat obrovské množství informací. Jenže ty je potřeba ověřit, jestli jsou pravdivé a aktuální. Navíc osamocená informace může vypadat banálně a nedůležitě, pokud jí doplníte do rozsáhleší mozaiky informací a vztahů, tak může mít taková informace úplně jiný význam a důležitost.
Informace o tom, že pracovníci české pobočky Huawei sbírali informace o obchodních partnerech ukázala, že pravdivé a aktuální informace mají pro firmy a úřady stále svojí důležitost i v době Facebooku. Informace o tom, že to dělá Huawei se hodila do současné atmosféry, která je zaměřená proti této firmě. Informace o Vás sbírají všichni.
Kdysi bylo u vojenských telefonů varování „Pozor nepřítel naslouchá“ Platí to i dnes, jen si místo slova nepřítel dejte dnešní obchodní partner, zítra možná konkurence, případně domácí nebo zahraniční politický oponent.
Heslo „Pozor, nepřítel naslouchá“ platí stále.
