Pocit viny a náklady integrace
Celá západní Evropa potřebovala pro svoji poválečnou obnovu velké množství pracovní síly. Místní zdroje nestačily a tak se otevřely dveře ekonomicky motivovanému přistěhovalectví. Zprvu se chápalo jako dočasné opatření, spočívající na cirkulujících a hostujících dělnících. Leč ropná krize a první červánky mezinárodního terorismu postavily otázku, jak přílišný pohyb námezdní síly omezit. A tak se zrodil projekt scelování imigrantských rodin a jejich usazování v hostitelských zemích.
Dnes se takové „rodinné přistěhovalectví“ pokládá za zdroj všech současných problémů. Leč oním zlem není samo někdejší opatření. Scelování rodin by bývalo nemuselo vést ke stále většímu zatěžování systému sociální pomoci a vytváření paralelních společenství, pokud by bylo doprovázeno jasně formulovanými integračními povinnostmi a zásadami. Ty se dají vyjádřit poměrně jednoduše – povinnost navštěvovat jazykové kurzy, respektovat zásadu povinné školní docházky, poznat kulturu hostitelské země a respektovat její ústavu a zákony.
Vypadá to jasně, ale názorová rozpoložení hostitelských společností nedovolila tyto jasné zásady imigrantům určit za povinnost. Podepsaly se na tom pocity typu „nemůžeme náš jazyk vnucovat nevinným imigrantům“, „nemůžeme předepisovat jakékoliv omezování jejich vlastní kultury“. K tomu se přidávala tolerance hraničící s lhostejností, eroze autority orgánů správy, justičních institucí a bezpečnostních složek, jejichž dílčí přehmaty začaly nezřídka účelově využívat asociace a sdružení občanské solidarity šermující Všeobecnou deklarací lidských práv. Nemluvě o propadu respektu k veřejné škole a oslabování její stmelující funkce ve společnosti.
Vývoj vede ke stavu, který charakterizuje téměř totální blokáda otevřené, slušné a rozumné diskuse o současnosti a perspektivách imigrantů z odlišných kulturních prostředí. Zvětšuje se propast mezi levicově naladěnou částí společnosti a konzervativci. Jedni kritickou analýzu, v níž se objeví zmínka o kulturních souvislostech obtíží v soužití imigrantského a hostitelského prostředí, okřikují jako kdyby šlo o rasismus a populo-nacionalismus a vyhrožují soudy. Druzí odmítají odpovědnost a dávají najevo, že nejsou ochotni nést sebemenší, byť nevyhnutelné náklady přistěhovalectví.
V Německu vyvolala nedávno velké vzrušení i pobouření kniha Thilo Sarrazina „Německo spěchá k sebezničení“. Ve Francii se mocně diskutovalo nad knihou „Popření kultur“, kterou napsal sociolog Hugues Lagrange. Shrnuje závěry výzkumů mládeže z imigračního prostředí a hodnotí souvislosti mezi kulturním zázemím, zločinností a integrací. Poprask sice dělá knihám reklamu, leč zpravidla neguje věcnou diskusi. Média vypichují druhořadé prvky argumentace a staví autory do podezřelého světla. A veřejnost se následně utíká k vyjadřování solidarity s napadaným a pomlouvaným.
Je jistě v pořádku poučovat se o rasismu, leč nikoliv proto, aby se s heslem „Pozor rasismus!“ mávalo pokaždé, když někdo upozorní na nezdary integrace přistěhovalců z jiných kultur. Zastánce takových kritik pokaždé určitě nespojují jen dobré úmysly. Leč je snad méně pobuřující skutečností to, nač upozorňuje francouzský sociolog - „nadměrné zastoupení mladých z černé Afriky na delikvenci ve Francii“ - či německý esejista - „ nemalá část muslimských imigrantů v Německu končí v sociálních sítích, z nichž po generace nevychází“?
Není snad alarmující, když 72% přistěhovalců tureckého původu v Německu ve věku mezi 22 až 64 let nemá dokončenou školu a musejí se spojit s příležitostným zaměstnáním, jehož nabídka stále klesá? Nejsou nebezpečím pro budoucnost Evropy nejen mladí muslimové, ale i všichni mladí, kteří nedokončí školu, nezapojí se nebo nejsou zapojeni do ekonomického a společenského života a přežívají v paralelních světech, nezřídka nepřátelských či uzavřených demokracii?
Každého, kdo upozorňuje na vršící se překážky integrace přistěhovalců, je sice snadné označit za rasistu, leč co dál? Třeba takový kritik jen žádá to, abychom se dívali více na současnost a budoucnost než na to, co je minulostí. Ostatně, žádné poučení z minulosti nám nemůže zakázat stavět před přistěhovalce jisté závazky. Stejně jako nás nemůže zbavit povinnosti dávat nezbytné prostředky k integraci příchozích a ukazovat snahu žít společně se všemi, kteří jsou ochotni přijmout rovnost v právech a respekt k zákonům.
Poučení? Máme my v Čechách štěstí, že nás z minulostí netíží žádné velké trauma ve vztahu k jinakosti. Žádný kolonialismus, žádné rasové zákony. Otázku poválečného vypořádání se sudetskými Němci bych sem netahal, neboť se jedná o téma jiného druhu. Můžeme si dokonce myslet, že integrační potíže, s nimiž dnes zápasí velké země západní Evropy, se promítají do přísnosti opakovaně adresované novým demokraciím ve střední a východní části kontinentu ze strany západoevropských politiků a expertů, když se začne mluvit o menšinách. Leč jako cenu by mělo bránit se výčitkami či zesměšňováním cizích nesnází, které se nás bezprostředně zatím netýkají? Jediný smysl má vědomí, že evropská zkušenost je společná. Navzájem si zřejmě nejvíce prospějeme, nedovolíme-li, aby z evropské paměti vypadly naše vlastní omyly a zároveň se nenecháme strhnout k opakování chyb druhých.
Zdeněk Müller
Arabské jaro v zimníku
Jaro arabských národů začíná zábst. Naděje zrozená před dvěma lety v Túnisku přivádí na svět syrskou tragédii.
Zdeněk Müller
Sex a „arabské jaro“
Víte, co odlišuje sex a fotbal u Arabů? O fotbale hovoří vášnivě, ale málokterý z nich ho opravdu hraje. Naproti tomu o sexu veřejně nepadne slovo, i když ho má každý Arab plnou hlavu. Přineslo nebo alespoň naznačilo „arabské jaro“ v tomto ohledu nějakou změnu?
Zdeněk Müller
Výchova bez iluzí
Masovost sama o sobě nedělá demokracii. Otevřenost školského systému a možnost pro všechny děti projít školní docházkou od nejútlejšího věku k maturitě nevytváří nutně stejnou šanci pro všechny. Takový dojem si lze odnést z knihy „Škola – utopie hodná přestavby“, která pojednává o slabinách veřejné školy v Francii.
Zdeněk Müller
Individuum nebo kolektivum
„Sám nejsi nic“ hlásal kdysi básník S. K. Neumann na znamení oslavy kolektiva, které mělo světu přinést spravedlnost. Po celé minulé století bylo kolektivum národní a později třídní bráno za rozhodujícího dějinného hybatele, k němuž se individuum lidské mělo obracet a před ním se klanět. Dnes se karta obrátila. Individuum v převleku mediální celebrity stojí v centru dění za obdivného či jen pasivního přihlížení zmateného kolektiva, jímž je pohrdáno.
Zdeněk Müller
Co by dnes dělal Masaryk
Navzdory času zůstává T.G. Masaryk v našem národním povědomí jako vzor, odkaz či symbol. Před více než dvaceti lety ve dnech převratného listopadu jsme ho chtěli mít „ na stovce“ – jak známo, skončil nakonec na bankovce pětitisícové – a v letos v lednu bychom ho bývali chtěli nejraději mít znovu „na Hradě“. Leč návraty k naší národní ikoně vyjadřují spíše touhy po autoritě výrazné osobnosti v esteticko-morálním rouše než zájem o Masaryka jako metodu myšlení a konání.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Tuleja publikoval i v pochybných vědeckých časopisech, nyní žádá o stažení článků
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...
Poslanci mají jednat o zákoníku práce, ANO chce zabránit výpovědi bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Prodej chaty v Krásné pod Lysou horou
Krásná, okres Frýdek-Místek
3 000 000 Kč
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x