Něco ze života - taková obyčejná story?

Nechme na chvilku politiky,je jí až dost.  Proto bych rád z jiného soudku popsal zážitek, který se mě stal. Vlastně mé milované ženě.

 Každý občan asi  ví, nebo by měl vědět, že většina zboží je v obchodech chráněna magnetickými čipy, které by měli být při placení zrušeny,vymazány či deaktivovány.Mnohdy je opak pravdou a s tím se určitě mnozí z Vás již setkali.

 Jinak to vnímá okolí  ve větších městech kde se lidé neznají, jiné je to v menších, kde se potkávají mnohdy ti samí každý druhý den. Že to občas „zapípá“ - tomu jsem nikdy nevěnoval pozornost. Až v minulých dnech a na potvoru  hned dvakrát!

Tady je můj  příběh.

Žijeme v menším, dříve okresním městě a i u nás je jeden z obchodů velkého  řetězce -Kaufland. Protože bydlíme na sídlišti nedaleko, pravidelně ho navštěvujeme i na menší nákupy , nejen na ty velké-víkendové.

Minulý týden, jsme šli se ženou jako obvykle nakoupit  jen tak něco k večeři .Tak,normálně.

Korzování netrvalo dlouho,až na to zdržení u pokladen. Prostě klasika. Fůra lidí, tři funkční kasy, pokladním šla práce jako vždy„pěkně od ruky“.Moderní placení kartou je fajn,ale nesmí ho praktikovat pět lidí před vámi.To mě tedy osobně dost štve .

Konečně! Došla  řada na i nás a můžeme vypadnout.Ale bohužel se začaly dít věci. Pískání jak při poplachu.Seběhli se dva tajní agenti a co se prý děje.Kontrola celého mini nákupu byla v pořádku,ale  alarm stále alarmoval..Tak ženu odvedli do vedlejších prostor k podání vysvětlení. Kontrola kabelky dopadla tak,že zde žena měla mezi osobními věcmi lak na vlasy-naštěstí poloprázdný a používaný. Jinak by to byl asi totální průšvih a malér ze kterého by se nešlo vykroutit .Naštěstí se vše objasnilo a dopadlo relativně  dobře. Až na ten trapas a udivené pohledy lidí, ze kterých se dalo vyčíst ledacos. Prostě jsme se v očích všech stali v tu chvíli zloději. No, po nějaké chvíli jsme se z toho vzpamatovali a bylo vše OK.S tím, že si holt budeme dávat pozor  na podobné osobní věci, aby se to nedej bože někdy opakovalo.Druhý den bylo vše  zapomenuto.

Až do pátku!

Blížil se víkend, oslava v rodině, bylo potřeba opět nechat vydělat obchodní společnosti. Kaufland  zase praskal ve švech.Tak to je každý  pátek.To se totiž sjíždí obyvatelé okolních vesnic a dělají velké nákupy. Od čtvrtka jsou totiž akce!

Nakoupili jsme co bylo potřeba. Možná i něco navíc, a snažili se co nejdříve obchod opustit. Bohužel nám nebylo přáno!Povědomé tváře tajných agentů, které jsme nikdy před tím nevnímali,  byli najednou  všude.Říkám ještě s ironií, že se asi něco bude dít, že se něco chystá. Ani ve snu by mě nenapadlo-je to snad zase kvůli nám. Jako bych to přivolal.Začaly se dít věci! Pískání alarmu,poplach, mumraj jako ve špatném akčním filmu.Nebo spíše v černé komedii.

Kruté pohledy lidí, nemístné poznámky o zlodějích nám zkrátka  na jistotě nepřidaly.Byli jsme odvedeni do nám známých  prostor a podrobeni důkladné prohlídce osobních věcí, nákupu a detektorováni od hlavy až k patě. Až po chvíli se našel ten pravý problém, který nám způsobil tyto pro někoho úsměvné přesto nepříjemnosti.

Manželka si totiž nedávno koupila bundu a  až nyní , takovým to zvláštním způsobem bylo zjištěno, že v podšívce je zašitý nějaký čip, který prý snad ani nepůjde zničit.Jedině rozpárat.Bylo jí doporučeno, aby bundu raději nenosila. Že se to může  opakovat kdekoli a kdykoli,že jí to může způsobit opět problémy.

Tak nevím co si o tom mám myslet. Každopádně jsme se tomu nakonec všichni zasmáli, přestože si o nás všichni myslí že jsme snad zloději.

PS:Nová bunda proto zůstává raději ve skříni!