Dobrá rada drahá

      Nebo spíše drahá dobrá rada? Tak nějak by se dala pojmenovat situace, která se mě přihodila. Tedy ne přímo mě, ale byl jsem přímým účastníkem.

      Manželku začalo bolet ucho. Taková blbost, ale dost nepříjemná. Kdo to zažil ví své. Po obyčejném sprchování jí zůstala jakoby voda v uchu a ne a ne se toho zbavit. Prvotní myšlenky jsou samozřejmě takové, že to prostě přejde. Jenže ani po několika dnech né! Nepomáhalo poskakování na jedné noze, ani žádná z všemožných zaručených babských rad, které jsme buď slyšeli, nebo vyčetli na netu. Česnek, různé odvary, francovka, kysličník, Vincentka. Prostě nic. Bolest byla stále větší a větší. Nebo spíš nepříjemnější. Sílila i obava ze zánětu a píchání.

      Protože takovéto případy se většinou přihodí a vygradují o víkendech,  nezbylo než jed do sousední kolínské nemocnice na ušní oddělení. U nás v kutnohorské nemocnici bohužel takové oddělení nemáme. Blaze jsme tedy doufali, že tam manželce od bolesti pomohou.

      Zaplatili jsme 90 korun poplatek a nějakou chvíli čekali, než přišla paní doktorka. Ta k našemu překvapení a úžasu neměla ani pomyšlení na nějaké vyšetřování a pomoc od bolesti. Dala  nám pouze doporučení, ať ucho proplachujeme „Vincentkou“. Jinak ať si dojdeme na ušní v místě bydliště v době ordinačních hodin.

      Tak  tahle rada nás stála sice jen 90 korun, ale pocit bezmoci co je vůbec v našem státě možné a zkušenost, ta je opravdu k nezaplacení.

      Prostě je to naše zdravotnictví asi na baterky!!