Jak to bude dál?

Tak to bohužel nikdo neví,přitom by to každý z nás rád věděl.Slibovaná zlepšení za posledních dvacet let zůstala kdesi v nekonečných slibech našich politiků.

Co šlo ,tak je rozkradeno a ať chceme nebo ne stát je dost na huntě.Na řadě jsme my občané,po kterých se chce,aby všechny ty nehospodárnosti zaplatili.Jak to ale půjde dlouho?Do kdy na to vůbec budeme mít?

Životní úroveň se mnoha lidem stále více zhoršuje.A bude to asi čím dál horší. Bohužel.

Nezaměstnanost roste geometrickou řadou. Pracovních příležitostí je čím dál tím méně. Pokud náhodou jsou, tak je stále větší problém se za tou prací dostat.

Dojíždění za prací je pomalu jedinou možností, která lidem zbývá. Otázkou zůstává, zda je toto vůbec ekonomicky výhodné.Mzdy jsou minimální, náklady na dojíždění velké. O časové extrémní náročnosti  ani nemluvě.

Jak by měl potom člověk vlastně žít,když na to nezbývá čas. Ráno třeba i dvouhodinové cestování, pak celý den v práci a v pozdním odpoledni cesta zpět zase tak dlouho. Po návratu večer kolem 18 hodiny pak na nic moc nezbývá čas. Každý je rád že je rád.Mnoho se toho už nedá stihnout.Jít brzo spát a další den nanovo.Každý den stále do kola.To má být ten spokojený život po kterém většina toužila?

Ono v podstatě nic jiného nezbývá. A nikdo nám v tom nepomůže.

Pokud v místě bydliště příležitosti nejsou, jiná možnost vlastně ani není.

Nevím jestli tohle je ta správná demokracie a svoboda či výhoda tržního hospodářství.

Určitě to není tak, jak jsme chtěli!