Do Českého ráje-cesta příjemná je…

     Na letošní prázdninový čas přišla  řada na typicky českou dovolenou .Se známými jsme si naplánovali víkend v Českém ráji. Velmi zajímavou lokalitu s velkým množství památek hodných navštěvy.

   Já se chopil organizace výletu, plánu cesty a hlavně zajištění ubytování . Podle internetových vyhledávačů se na mě vyvalilo moře nabídek různých hotelů, penzionů a kempů. Hledal jsem něco levnějšího a alespoň trochu  pěkného. Prostě českou klasiku, jako by to dělala asi většina z nás.

   Rozeslal jsem několik desítek dotazů, bohužel všude kde odpověděli bylo obsazeno. Zůstala pouze jediná nabídka, která se jevila velice zajímavě a odpovídala našim představám. Penzion Podháj.

Na skvělém místě pod hradem Valdštejn a nedaleko zámku Hrubá Skála.

 Zajímavé stránky penzionu, kde bylo vše perfektní, nás utvrdily v rozhodnutí - to je ono! A ta cena, ubytování za 250 korun na osobu jsme prostě nikde jinde nesehnali.

   V pátek jsme tedy vyrazili.

 Cesta probíhala úplně v pohodě a díky pečlivé přípravě jsme cíl cesty našli bez větších problémů.

    Prohlášení mé manželky “TAK TO SNAD NE?!“ vystihlo situaci ihned po příjezdu. Penzion, či hotelový dům vypadal jako po vymření. Nikde nikdo a prostě tam chcípla kočka.

Na dveřích rukou psaná cedulka nabízející levné ubytování za pouhých 180 korun. Zajímavé - to ještě ušetříme. Uvidíme a počkáme co se bude dít. Za chvíli se jedním z oken objevil pes, za ním pak rozcuchaná postava.. Asi paní správcová., pokojská a  uklizečka v jedné osobě. Za další chvíli přišla z nedaleké hospůdky paní majitelka, která nás viděla přijíždět. Naše drahé polovičky sice chvili  uvažovali o útěku, ale nebylo vlastně kam. Proto jsme se nechali ubytovat. Už jsme ani neřešili, že se jedná o dvoulůžkové  pokoje typu TOUR se společným záchodem a sprchami na chodbě. Dvě noci to přece přežijeme. Byli jsme pravděpodobně jedinými hosty. No další prý přijedou možná až později. Tomu jsme ale stejně nikdo  nevěřil.

   Pokoje byly zařízeny jednoduše tak jak bylo prezentováno, tady nebyl žádný problém. Ale vše ostatní bylo prostě jinak. Žádná restaurace, bar s občerstvením ani společenská místnost s TV, natož lednička. Možná byly, ale nedobytné, zamčené a nepřístupné veřejnosti. Nebo kdysi dávno.

Na stejný způsob to bylo v Hospodě Koupák. Nabídka jídel a pití sice dostatečná a bohatá, ale spíš pro otrlejší zákazníky, kterým nevadí několik psů majitele, které se volně pohybují po kuchyni a mezi hosty. Obsluhoval a vařil  ten, kdo se zrovna nacházel na místě k tomu určeném. Nebo nám to  tak jen připadalo.

 Takovým bonusem pátečního večera byla hudební produkce nějaké skupiny. Škoda jen, že díky špatnému počasí se moc lidí nesešlo.

   Celkově ale náš výlet dopadl skvěle. Až na to počasí. Prošli jsme tolik památek, že máme možná vybráno na několik let dopředu. Nachodili mnoho kilometrů po skalách a turistických stezkách.

    No a více by se toho opravdu za jeden takovýto víkend nedalo stihnout.

Zde je odkaz k porovnání skutečnosti a tip na výlet pro kohokoliv z Vás:http://www.podhaj.cz/

PS: Stalo se Vám někdy, že jste prosili ve sprše vodu aby vůbec tekla? Věřte tomu, já to zažil!

Do dalšího příspěvku /fotoblogu/ přidám několik fotografií o skutečnostech k porovnání.