57. Pouta a Miss mokrý triko

Můj drahý kolega dorazil optimisticky naladěn až těsně před obědem a na levém zápěstí měl modrý zářez evidentně od pout a tvrdil, že je to z volejbalu. Kolegyně přiletěla jako vítr a vylila na mě celou sklenici vody.

Velitel úřaduje celý týden služebně ve velkém městě, tak je doma pohoda a klid. Berunka přes velikonoce pěkně zvlčila. Včera zase nechtěla jít spát, že je ještě brzo a pak se rozhlídla po prázdných stolech a šokovaně se mě ptala: „Ty dneska nebudeš nic pít?“ Tak říkám, že ne, že jdem spát a berunka nekompromisně: „Tak si dáme spolu aspoň pivo, já ho donesu.“ Fakt ho donesla a chtěla ochutnat, tak jsem ho nalila do sklenice, berunce jsem nechala půl centimetru ve flašce a popíjely jsme u pohádky na gauči pivsona.
Berunka nově touží po malém pejskovi a velitel s tou svou po štěňatech, nevím, komu to rozmlouvat dřív. Ale štěňata vypadají momentálně alespoň na chvilku zažehnaný, protože tak na 99% je po hárání. Velitel to totiž nepozná a ač rozumí psí řeči, jak nám rád připomíná, tak tentokrát si asi špatně rozuměli či co, ale jeho psí láska mu nedokázala vysvětlit, že je čas, tak to propásli. Se zahradou letos žádný velký plány nemám, jednak ji tvrdošíjně okopává náš pes a navíc mám zakázáno pokácet starý hnusný stromy, co se křiví kolem plotu jak polednice, páčto si ničeho nevážím a nemám představ u, jak dlouho a s jakým vypětím se takhle křivili. Ale máme aspoň nové velikonoční sezení, kovové, vypadá moc pěkně a pes ho neukousne, tak snad i vydrží.
V práci je veselo jako obvykle. Můj drahý kolega dorazil optimisticky naladěn až těsně před obědem a na levém zápěstí měl modrý zářez evidentně od pout a tvrdil, že je to z volejbalu. Kolegyně mi přiletěla jako vítr cosi důležitýho říct a vylila na mě celou sklenici vody, co jsem měla na stole, takže od ramene po koleno mám levou půlku těla mokrou. Šéf se samozřejmě ochotně nabízí, ať to hodím na topení, že bude hlídat u dveří, než to uschne, pochopitelně zevnitř. To jsem s díky odmítla, to už by to naše slavné obchodní oddělení totálně ztratilo na vážnosti s tím kolegovým obtiskem a mou obtloustlou verzí Miss mokrý triko.
Dneska mám trochu vzpurnou, slunko pere, tak budeme prořezávat s křepelkou ty křivý stromy. Včera jsem na to tajně koupila i novou pilku, berunka má nový nůžky, pak to zapálíme, opečem párečky a budem se tvářit jako že nic.
Tak stromy jsem řezala nakonec dva dny. Mám hrozně dobitý ruce, teda levou, jak jsem se hrabala ve větvích, ale stihla jsem to i pořezat na polínka a uklidit. Nikdo si toho zatím nevšiml, tak doufám, že si toho ani nikdo nevšimne, vypadá to krásně, je tam mnohem víc světla a ty stromy taky vypadají konečně docela k světu. V práci jsem si dneska pečlivě olepila kotníky na levé ruce a pak jsem zakrvácela objednávky loktem, tak jsem musela olepit i ten, vypadám jak po zápase v boxu. Objednávky jsem musela kvůli těm krvavým šmouhám lehce zakrátit, ale snad to nebude mít na mou funkci podržtužky vliv. Ze školky jsme jely na kole, berunka už šlape jak drak, spala v nových cyklistických rukavicích a pošťák j&i acute; přinesl vyhranou ledvinku od médi Kubíka, tak si do ní hned chystala výbavu na dnešek. Jo a ráno jsem si objednala šaty k mým novým botám, tak je hned lepší nálada.

Sestra má opět malou krizi, naštvaná sama na sebe, že nic nestíhá. Údajně má tempo, které je i na jejich německý region pomalé, a to je co říct. Švagr je v lepším rozmaru, včera oznámil, že už jsou v práci taková parta, že chce chodit s klukama na oběd každý den, bez ohledu na nabídku v kantýně, tak odpadá chystání krabiček s teplým obědem. Vypadá to, že do nového působiště už lehce zapadají. Zítra mají dokonce na programu prohlížení tří stovek fotografií švagrovy kolegyně, co se vrátila z Karibiku. Servíruje Raclette, což je speciální úprava masa se sýrem na speciálním grilu, říkala. Všechno samozřejmě na vysoké německé úrovni, kdo neviděl, neuvěří. Teď to objevila, tak nechce zůstat pozadu, bohužel pozdě zjistila, že raclette sýr je dražší, než sýr normální, tak po dlouhém, vnitřním zápase zvítězila lakota a včera už rozdělovala, kdo kterou přísadu přinese, aby ty náklady nenesla sama.

Jinak moje špeky se tak rozjely, že jako vedlejší produkt teď doslova vyvolávám celému světu. Za spoustu "nevyžádaných telefonátů" může bohužel to, že jsem čím dál větší vorvaň a jak se na mě to oblečení šponuje, tak se ta klávesnice v těch kapsách mačká hlava nehlava a pak volám a volám a volám. Jinak jsme dopilovaly s berunkou ježdění bez koleček, tak fičíme jak draci, teda berunka fičí jak drak na kole, já fičím jak raněnej drak na kolečkových bruslích v těsném závěsu.
No a sestra má za sebou ten karibský večer. Christine se švagra ptala, jak se jim to líbilo, tak říkal, že jako moc pěkný. Jen spokojeně pokývala svojí rádoby bisexuální, rádoby inteligentní hlavou a běžela si to ověřit k dalšímu kolegovi, kterému si švagr před tím nestydatě postěžoval, jaká to byla hrůza, a který překvapil Christine falešnou výpovědí o tom, jak byl můj švagr nadšen. A ta chuděra ani neví, co si ty ostatní chuděry vlastně doopravdy. Doufám jen, že se něčeho podobného u nás na klidném východě nikdy nedožiji.