31. Náročný život manželky striptéra

Nové auto šlape jak hodinky, ale je ještě mladé a trochu jankovité, dneska málem vrazilo do popelnice, snad z toho vyroste.

Včera jsem uplácala nějaké vánoční cukroví, tak to teď musím očokoládit, koupila jsem si na to na radu kamarádky čtyři čokoládové kaštany, ale neuřídila jsem to a všechny je snědla cestou z obchodu, tak teď rozpouštím čokecku na vaření, ta mi nechutná, tak nebudu ujídat, aspoň doufám.

Berunka už šla do hajan, ještě dvakrát se vyspí a přivezou jí super židličku se stolečkem, tak snad bude spokojená, už totiž vůbec nechce ležet. Ale bude mít tím pádem svou malou plastovou kancelář, bude sedět docela vysoko, tak bude mít rozhled, a může i kostkama bušit do stolečku, abych nevypadla z tempa, když je velitel v práci.

Velitel si dneska odborně prohmatal bolavá záda a vyrazil na trénink, to zase přileze po uších. Jinak si machýrek v práci za firemní peníze objednal kurz pojídání kaviáru, žabých stehýnek a podobných lidových dobrot, což se mu tady na vesnici bude o masopustu určitě hodit, ale přesunuli mu to „školení“ až na leden, tak byl dost zklamán. Podle mě mu stejně chybí prvních dvacet lekcí, lžíci drží jak malé děcko a těch zvuků, co vydává u oběda!, takže nevím, co tam bude dělat. Nabízela jsem doučování, mohli sedět v lavici s berunkou, ale odmítl, jeho problém, bude to jeho ostuda.

Dneska přijela sestra, donesla berušce ukázat fotku strejdy Kevina (to je ten „její“ striptér) v mikulášské čepici, beruška byla nadšená a celou fotku olízala. To přivodilo sestře trochu melancholickou náladu, protože normálně se za to platí třicet dolarů a beruška si ho olízala zadarmo, to se jen tak někomu nepoštěstí. Ujistila jsem ji, že beruška z toho ještě nemá rozum a ona si toho užije po svatbě až až. Berunka z toho přesto nemůže dneska usnout, sestra určitě taky ne, já u toho peču cukroví, takže spací obleček už má dítě celý od nugátu. Dneska jí taky dovezli konečně tu židličku, tak je nadšená, má rozhled jak velká a do stolečku se krásně mlátí.

Sestra měla asi divoké sny a celou tu situaci několikrát přehodnotila, takže ráno vstávala se smíšenými pocity. Udělala nám krátkou nesmyslnou přednášku o vztazích na dálku a o jistě těžkém a náročném životě manželky úspěšného striptéra, který by ji v Americe čekal. Závěr byl nečekaný, sdělila nám s jistotou sobě vlastní, že ji teď pro změnu nesmírně berou menší, plešatí muži při těle. Při té příležitosti se ptala na velkostatkáře, beruščiného staršího ctitele, kdyby jako nakonec zbyl, že by si ho vzala do parády. Tak jsem jí ukázala jeho fotku s berunkou a byla dost zklamaná, že je to menší, plešatý muž při těle. Tak já už tomu opravdu nerozumím.

Berunka je pěkně nachlazená a moc nespí, takže jsme od dvou do pěti hodin do rána pracovaly, protože usoplenec odmítl ležet. Já jsem žehlila a beruška střídavě vyváděla nebo si hrála na posteli. Velitel se strategicky odstěhoval do obýváku. Teď už je to trochu lepší, i když pořád pěkně kašle a chrčí jak náš větší pes, když mu hodím rohlík, což je jeho oblíbená pochoutka. Naše věčně hladové psisko rohlíky totiž zásadně nekouše, takže ho napřed s vykulenýma bulvama spolkne, pak, s prominutím, za hrůzného chrapotu vyblije a se slzama v očích tento pokus opakuje tak dlouho, až to rohlík vzdá, rozpadne se pod náporem slin a je klid. Celá procedura trvá asi dvacet minut a je to fakt nechutný.

............