Tak to vypadá, že beruška bude vtipná po tatínkovi, který taky občas trpívá těžkou samopobavitelností.
Ne, že by tady byla jinak nuda, to víte, vesnice, ale nad některými místními scénkami zůstává i mně rozum stát. Dostali jsme totiž od místního obecního úřadu jako horkou novinku oranžový pytel na krabice od mléka, protože se od teď nesmí už házet do kontejneru na papír, kam jsme je ládovali dřív. Musí se skládat vedle kontejneru právě v těchhle oranžových pytlích. Den před tím jsem si dělala legraci ze sousedovic potomka, měl tričko s nápisem „Opel“ a chybělo mu tam „P“, asi zůstalo v pračce. Ptala jsem se ho, jestli mu tam náhodou nechybí „S“? Chlapec ani jeho jinak bystří rodiče to bohužel nepochopili, ale asi za deset minut se dovtípila hlava rodiny, jak jsem to s tím „oslem“ myslela, a ostatním to vysvětlila. No, a když jsme byly s beruškou na obvyklé procházce kolem řeky, tak zrovna vidím sousedovic „opla/osla“ s oranžovým pytlem plným krabic. Došel ke kontejnerům s papírem, vysypal krabice z pytle do papírového kontejneru a oranžový pytel nesl vítězně zpátky na další sběr.
Včera jsme změnily s beruškou dětskou doktorku. Ne že bych byla nějak zbytečně vyplašená, ale nijak zvlášť mě neuklidňovalo, když mi ta naše původní na každou otázku řekla, že to má každý miminko nebo jen mávla rukou a neřekla vůbec nic. Nebere mě ani MUDr, co tam bývá na záskok, když ta naše flegmatická neordinuje. Tu zastupující museli najít v nějaké staré vojenské nemocnici, má slušného kníra, hrubý hlas a uděluje rázné a jasné povely typu: „Nerozmazlovat, když má dost, tam mu vezmu prs a kojení okamžitě ukončím!“, „Dítě zásadně nelíbáme, ani na ústa, ani v oblasti úst, přenáší se tak nejvíc bacilů!“… Ta nová je moc milá a hodná a nejen že mi ochotně vysvětlila všechno, co jsem chtěla vědět, ale taky to s beruškou přede mnou vždycky hned vyzkoušela, no co vám budu povídat, berunka řvala jak tygr, ale já jsem klidná, že je v pořádku a nic jí nechybí.
Koupila jsem jí za to „utrpení“ rozkošný zimní pidiobleček, jmenuje se to overálek Amálka a moc jí sluší. Možná i díky novému modelu má beruška nového ženicha. Zájem projevil náš třicetpět let starý kamarád, místní velkostatkář, co se zrovna rozvádí a tudíž bude za chvíli volný jako pták. Velitel té lásce bránit nemíní, pokud beruška zdědí grunt. Já ale v tom případě trvám na oddělených ložnicích a klíč od beruščiné bude viset u nás doma. Zatím si s tím ale hlavu víc nelámu, beruška snad bude mít svůj rozum a taky doufám, že si to velkostatkář časem rozmyslí, už jen proto, že beruška dostane jako svatební dar našeho papoucha, protože nám se to jeho ječení nebude chtít na starý kolena poslouchat. A v neposlední řadě je tady taky tchýně, to jako já, včera jsem si našla na lokti černý čarodejnický chlup, takže to se mnou bude taky možná maso. Navíc bysme byli se zeťáčkem přibližně stejně staří, tak nevím, nevím, jak by se mu to líbilo.
Jinak to vypadá, že beruška bude vtipná po tatínkovi, který taky občas trpívá těžkou samopobavitelností. Teď zrovna si oblíbila vydávat takový celkem strašidelný zvuky, nevím, jestli se jí nebudou ostatní haranti bát, což by ovšem náš velitel a morous v jedné osobě určitě uvítal, protože co viděl reklamu na čipsy, kde strejda dělá za pytlík brambůrek dětem koníka a koník se asi po půl minutě poláme, tak se těch dětských „večírků“, co s beruškou plánujeme, trochu děsí.
Taky jsme byli všichni v ZOO, beruška se docela bavila, pak ji vylekal pavián, málem snědla koza a zbytek prospala. Je to tam moc hezká procházka.
Po dlouhé době mám opět nějaký útlum, což dokazuje scéna v obchodě, kam jsem šla vrátit beruščin spací obleček, protože měl špatný šev na levé nožičce, čehož jsem si při nákupu vůbec nevšimla! Prodavačka si to pozorně prohlédla a řekla mi, že když jí to nebudu oblékat naruby, bude to v pohodě. Doma jsme to na její radu vyzkoušely obléct lícem ven a je to úplně jiná káva, po špatném švu ani památky.
.........
