Presstitut Martin Komárek a estébák Babiš/Bureš makají

Následující text jsem čistě překopíroval. Pozorně si jej přečtěte. Napsal jej redaktor idnesu Martin Komárek, který je v právě probíhající předvolební kampani jedním z bílých koní našeho dnes "z dotací miliardáře" a bývalého bonzáka komunistické státní policie (neskartované torzo jeho svazku zde). Řekli byste si určitě: Ó jaký je ten Babiš formát a ten Komárek odvážný pravdomluvný bojovník, když takto píše o svém politickém bossovi a zaměstnavateli. Jenže chyba lávky. Článek vyšel zde na idnesu dne 20. září 2011. V tomto časovém pohledu se z Komárká stává bezpáteřní politická prostitutka, která by za peníze prodala i vlastní matku do jihoamerického bordelu.

Česko-slovenský podnikatel a miliardář Andrej Babiš se svými výroky nevybíravě pustil do korupce v Česku. Prý se tu krade po miliardách. Začalo to v roce 2006. Mohou za to prý Topolánek, Bém, Dalík, Řebíček, Roman a pustil se i do prezidenta. Sám Babiš má ale ruce minimálně stejně špinavé.

Jeden z našich „nových Čechů“, miliardář Andrej Babiš, tvrdí, že Česko připomíná Palermo. Když promluví miliardář, jsou lidé zvyklí poslouchat víc, než když jim totéž říká v hospodě Na Růžku Pepa Tvaroh. V tomto případě by neměli. A to nejméně ze tří důvodů.

Nemusíte hádat dvakrát. Prý Andrej Babiš.První: Kdybyste totiž mluvili s některým člověkem, které jmenuje Babiš, dozvěděli byste se totéž o něm. Dozvěděli byste se, že největší „obchody“ s podnikateli uzavíral ve zlatých starých časech politicky poněkud naivní, ale jinak zdatný Stanislav Gross. A co by vám řekli, kdybyste se zeptali, kdo stál za jeho kartelem podnikatelů a politiků?

Je tedy možné, že jestliže Babiš nyní haní představitele pravice, chce pomoci svým ochranitelům a zároveň chráněncům ze sociální demokracie. A doslechli byste se i jinou věc. Pan miliardář je tak nabroušený proto, že pravostředá vláda mu pokazila miliardový kšeftíček s jednou plodinou.

A tak teď prská. Nevíme, zda je pravda to, co bychom se doslechli o Babišovi - stejně tak jako nevíme, zda je pravda to, co Babiš říká o Dalíkovi a spol.

Neříká totiž nic jiného než to, co Pepa Tvaroh u piva. Nepodložené zvěsti, že ten a onen kasíruje tolik a tolik od toho a toho. Pepa Tvaroh by ale do svého seznamu zahrnul i Babiše a jeho podnikatelské souputníky, co raději, jak se říká mezi VIP, vytvářejí obchodní příležitosti spíše se sociálními demokraty než s ODS a s TOP 09.

Babišova výpověď, kromě toho, že ukazuje stav jeho miliardářské mysli, je bezcenná právě i z tohoto druhého důvodu. Hospodský žvanil má málo možností se přesvědčit o stavu korupce. Čte noviny a možná dal nějakou obálku doktorovi, když chtěl rychleji endoprotézu, a úředníkovi, když chtěl zapsat do katastru pozemek. Možná ani to ne. Ví jen to, co se říká.

Vlivný člověk, který dokonale zná byznys i politiku, jakým Babiš pravděpodobně je, by se neměl omezit na tlachy a morální rozhořčení. V rozhovoru pro Hospodářské noviny říká: „Lidi, kteří by o tom chtěli mluvit, se bojí, že budou označeni za blázny. Že místo podstaty věci se budou prošetřovat cesty, jak se ke svým informacím dostali. Že jim někdo bude dělat problémy.“

To mají být slova sebevědomého obchodníka?

Navíc to není pravda: novináři o korupci otevřeně a beze strachu píší. Tento list upozornil už na několik okatých případů a policistům doslova přinesl informace na talíři.

Třetí důvod, proč Babišovi nedůvěřovat, je logický rozpor. Náš bohatec vlastně říká: Bez korupce se tu nedá uzavřít takřka žádný obchod. Sám však uzavírá obchody za stamiliony. Je on taková výjimka, nebo taky občas dá těm, co rádi berou - tedy, jak říká, politikům, soudcům a policii?

Tím, že zpochybňuji věrohodnost Andreje Babiše, nechci však zcela zpochybnit to, co říká. Ano, korupce a klientelismus jsou mezi velkopodnikateli a politiky na všech úrovních faktem. Potvrzují to nezávislé, sice „anonymní“, ale věrohodné výpovědi, s nimiž jsem se setkal i já. Není jasné, zda jsou někteří policisté, někteří státní zástupci a někteří soudci uplacení, nebo málo schopní.

Je však zřejmé, že mnohé případy zavánějící pro veřejnost očividnou korupcí tyto orgány nevyřešily. Patří k nim i případ Babišova údajného spojence Grosse.

Tolik tedy novopečený politik Martin Komárek. Kouzelné na tom článku je, že ani za dva roky neztratil nic na své aktuálnosti. Je to pravdivý pohled na jednoho bezcharakterního člověka, který v tom umí chodit. V jakémkoli režimu. Bureš Babiš několikrát zdůrazňoval, že stát se má řídit jako firma. Jenomže tady je právě ten problém. Státní správa se do určité míry řídit jako firma dá, ale politická rozhodnutí, musí být postavena na jiném základě. Politika by měla být střetem ideí, kdy občané ve volbách dají najevo, které ideje a programy preferují. O tom, jak se nám politika díky destruktivnmu působení havlistických sil (vládnout má elita, protože občané jsou blbí) vyprázdnila, ale zase někdy příště.