S pobavením jsem sledoval mediální přestřelku mezi režisérem Renčem a kulturním redaktorem Respektu Kamilem Filou na téma Sanitka II. Seriál jsem neviděl, posledních pár let nesleduji ani plytké české filmy natož abych sledoval ještě plytší televizní seriály a vzhledem k dosavadní Renčově tvorbě bych musel upadnout na hlavu, abych ztrácel čas u výplodů jeho ducha nebo co to k tvorbě používá. Dokonce mně ani nezajímá hrubá Renčova reakce. Nejzábavnější na celé kauze je právě ona Filova kritika, resp. její filosofie, která celý konflikt odstartovala.
FILA ZŘEJMĚ VYPOUŠTÍ KRAKENA JEN ZŘÍDKA A TAK JE Z TOHO V TENZI
Fila ve zkratce setřel seriál ve dvou článcích („Renčova logika“ a „Renčova logika 2: Divoký musllim“) s tím, že Renč svým zobrazováním Romů a muslimů posiluje v divácích rasisitické a xenofobní stereotypy. Přitom si neopomine povinně kopnout do Zemana řka, že Renč při natáčení musel být ve stejném stavu v jakém „nynější prezident vyzvedává korunovační klenoty“. Největší perlou je ovšem tradiční nakálení do vlastního hnízda operováním českou malostí, kterou příslušníci havlistického tábora po vzoru svého gurua tak rádi ventilují (a když se ožerou, tak přitvrzují na rudohnědá prasata), neboť „v žádné západní televizi by žádná taková scéna už naštěstí neprošla. A není to proto, že my v Česku jsme prozíravější a nedáme se opít rohlíkem politické korektnosti. Je to proto, že jsme větší burani a pořád patříme méně do civilizovaného západního světa“.
Uvědomuje si pan Fila vůbec, že naopak on sám vytvořil učebnicový příklad politické hyperkorektnosti a mně by docela zajímalo, jestli ho do toho někdo z nadřízených přinutil, anebo, zda to, jak onu kritiku pojal, udělal sám od sebe. Pak by bylo zajímavé zjistit, zda takto píše, protože je patolízal, co se chce zavděčit páníčkům a ubezpečovat je permanentně o své nehynoucí názorové loajalitě a nebo zda už je tak zpitomnělý naší mediální realitou, že nemá sebemenší pochyby o tom co píše a považuje to za jediný správný myšlenkový postup.
Zajímalo by mně zda pan redaktor přes kulturu může sledovat i nějaký ten akční film nebo mají v Respektu povoleno koukat výhradně na intelektuální tvorbu tvůrců typu Larse von Triera nebo Jima Jarmusche, eventuálně Pedra Almodóvara a samozřejmě Odcházení (mnohé by to vysvětlovalo). Pokud tento striktní imperativ zaměstnanci Respektu od svého zaměstnavatele nemají, pak by měl zaregistrovat, že na západ od naší hranice a to i v USA – našem vzoru, tedy v Holém wůdu, vznikají díla, která jsou přímo ukázkou vytváření rasistických a xenofobních stereotypů. A nejedná se jen o obskurní béčkové akčňáky, ale i o díla renomovaných tvůrců. Hovoříme-li o filmech s protiteroristickými tématy, zlí hoši v těchto filmech mají výhradně muslimský vzhled, tedy klasičtí vousáči se smotaným ručníkem na hlavě, kteří kdykoli mohou, tak střílejí do vzduchu s AK-47 a volají Alláhu akbar (viz například Pravdivé lži Jamese Camerona). Některé z těchto filmů dokonce dostávají i Oscary (např. nejprimitivnější propagandou čpící film Kathryn Bigelow Smrt čeká všude, kde zlí Iráčané jsou tak podlí, že ve své vlastní zemi si dovolují vzdorovat americkým okupantům a líčit na ně nástražná výbušná zařízení neboli mobilama na dálku odpalované bomby, které pak musí ti dobří hrdinní američtí hoši s nasazením vlastního života a s nesmazatelnými stopami na vlastní psychice zneškodňovat). Ale to není vše. Pokud je tématem filmu normální či organizovaný zločin, pak jsou zločinci vedle domácích černochů (proboha co jsem to udělal, chtěl jsem říct Afroameričanů) velmi často imigranti z východní Evropy. Jejich zvláštním znakem, kromě srandovního přízvuku je mimořádná brutalita a krutost, se kterou své zločiny provádějí, a vždy je to detailně zobrazeno, aby nikdo nezůstal na pochybách co jsou ti Slované za sběř a, no ano, jací to jsou necivilizovaní burani (koneckonců už sám veliký Áda věděl, že Slované jsou méněcenná rasa, že?). Příkladem budiž slavný film s Karlem Rodenem 15 minut, kde Rodenův psychopat zabije newyorkského detektiva v podání Roberta de Nira, nebo skvělé Východní přísliby, kde sice hlavní postavu hraje Viggo Mortensen, ale má ten zmiňovaný srandovní východoevropský přízvuk, disponuje onou necivilizovanou slovanskou brutalitou a rozsáhlým tetováním.
A tak se nemůžeme divit, že při takovém vytváření stereotypů hýbe například v současnosti Anglií aféra slovenských zločinců, kteří se v městě Peterborough po dobu 5ti měsíců roku 2012 dopouštěli opakovaně sexuálního násilí a nucení k prostituci na velmi mladých, dokonce i nezletilých dívkách. Jejich jména jsou (jaká ironie) Zdeno Mirga (18), David Žiga (19), Dušan Mirga (20) a Hassan Abdulla (33)…
Docela by mně zajímalo, jak by se tohoto tématu zhostil politicky korektní novinář typu Dušana Fily, zejména pak, jak by vyřešil otázku jejich nepochybně slovenského etnického původu, aniž by při tom porušil své autocenzurní, jedině správňácké zásady.
Neobhajuji Renče, zajímá mně jestli Respekt skrze klávesnice svých redaktorů používá klasickou metodu dvojího metru v otázce multikulti a lidskoprávní politické korektnosti a nebo jen postupně buduje v našem národě pocity, které při konečné likvidaci národních států a pravděpodobné následné germanizaci (nic nového pod sluncem), eliminují případný odpor, protože něco tak ubohého a malého přece nemá smysl bránit. Zažili jsme pokusy o revizi výsledků 2. světové války neustálým obviňováním Čechů z údajné genocidy během divokých odsunů sudetských Němců. Tyto tendence zastavil majetkový přesun vydavatelství Mafra z německých vlastníků na Babiše. Pěstování pocitu méněcennosti, ale představuje dlouhodobou tendenci zejména havlistických médií již od roku 1989. Sám Havel nám nikdy neopoměl připomenout naše čecháčkovství. Jeho epigoni v tom statečně pokračují.
Respekt je naše hlavní názorotvorné médium. Skoro nikdo ho sice nekupuje, ale tento plátek udává tón celé mainstreamové mediální scéně. Co Respekt napíše a hlavně jak to napíše, je následně určujícím vektorem uvažování, kterým je potřeba se při psaní článků řídit. Žádný div, že to tady s médii vypadá, tak jak to tu vypadá. A já jen v skrytu duše doufám, že tady jednou přijde čas, kdy budeme moci lidi jako je Kamil Fila pohnat k odpovědnosti za kolaboraci s cizí mocí. Protože to, jak píšou a smýšlejí o naší zemi a svých spoluobčanech, ani nic jiného není.
A Renče už proboha nenechte nic točit. Je to a vždycky byl jen povrchní matlal, jehož hlavním cílem tvorby je mastění vlastního ega.
