Evropská demokracie použila proti desetitisům demonstrantů v Bruseli policejní násilí. Soudruhům v babylónské věži docházejí nervy.
TOTO NENÍ KYJEV, TO JE BRUSEL
Ač nejsem příznivcem odborářské myšlenky, čtyřicetitisícová (podle policie dvacetipětitisícová, právě tak se liší údaje o počtu zraněných) demonstrace svolaná do Brusele Evropskou konfederací odborových svazů by si zasloužila alespoň malou zprávičku v našem pravdomluvném láskyplném objektivním bakalovsko-burešovském tisku případně veřejnoprávních médiích, které jsou přece ksakru placeny z našich daní.
Obzvláště by si mrňavoučký sloupeček či bezvýznamnou reportáž zasloužila poté, co naše příkladná, demokracii ochotně exportující, demokracie, nasadila policejní síly a ty nasadily vodní děla a slzný plyn. Odpovědí jim byly shnilé pomeranče a dlažební kostky. Kdo začal s násilím zprávy v zahraničním tisku nespecifikují.
Odboráři nechtěli upozornit vedle svého nesouhlasu s úspornými opatřeními na nic menšího, jak řekla mluvčí evropské odborové centrály, než vyzvat občany Unie, aby v nadcházejících volbách volili ty strany, které se postaví proti současnému establishmentu a zasadí se o změnu směrování a řízení evropské integrace.
To si zaslouží nějakou tu výchovnou demokratickou ránu obuškem, vulkanizovaným to učitelem neomarxismu unijních elit.
Naše úžasná nezávislá objektivní média použila jednu ze svých pracovních metod: mlčení. Druhou pracovní metodou je lež a třetí zesměšňování oponentů místo diskuse. Mlčí i proto, že současné vedení evropské komise má z nadcházejících voleb hrůzu
A já se v tomto případě výjimečně přidávám k odborářům. Doporučuji zvolit v nastupujících evropských volbách některou mimoparlamentní euroskeptickou stranu bez ohledu na to, co naše prolhaná zavádějící a dehonestující média o těchto stranách píší (mlčení o programu, lži a zesměšňování o všem ostatním). Podstatné je dnes to, jestli je příslušná strana poslušným unijním pudlíkem (což jsou všechny naše parlamentní strany) a nebo jestli chce s tímto antihumánním korporativistickým monstrem něco udělat.
V okolních zemích rapidně narůstají preference národnostně (což krucinál není sprosté slovo) orientovaných euroskeptických stran, některé již v průzkumech veřejného mínění vedou. A tyto strany jsou téměř vždy našimi prolhanými zavádějícími a dehonestujícími médii haněny. V Rakousku mají nejvyšší preference Svobodní, ve Francii Národní Fronta Marine Le-Pen, v Holandsku Strana pro svobodu Geerta Wilderse, v Británii UKIP Nigela Farage. V Německu roste vliv nově založené "strany německých profesorů", která si říká Alternative für Deutschland a jejími zakládajícími členy jsou špičky německé ekonomické vědy. Máme možnost se k tomuto proudu připojit. Dvě politická uskupení deklarují svůj eurospkepticismus: Svobodní a Národní demokracie. Osobně ještě stále preferuji Svobodné přes jejich impotentní postoj k ukrajinské krizi.
Nestává se často, aby takzvané demokratické volby mohly přinést pozitivní změnu. Letos určitá šance existuje. Proto jsou tyto evropské volby nesmírně důležité. A je neméně důležité, volit tak, abychom zastavili současné zhoubné procesy v Evropské Unii resp. umožnili jejich regresi směrem ke znovuobnovení suverenity jednotlivých zemí a transformaci na zónu volného obchodu, což je jediná úroveň propojení evropských zemí o níž stojí za to usilovat.
http://abcnews.go.com/International/wireStory/labor-protest-sparks-clashes-brussels-23188483
http://www.youtube.com/watch?v=TUJ3F0qGBY4
