Opakuje se to od roku 2011 a už mne to začíná pěkně otravovat. „Nezapomeňte přezout!! Od 1. listopadu jste povinni používat na svém miláčkovi zimní pneu“. Plky, které z nás řidičů dělají neskutečné blbce. Nekonečně se opakující dotazy několika nižších IQ: „Co mám dělat, v servisu je plno a já to nestihnu. Mám jít pěšky?“ atd.
Nechci citovat a rozebírat doslovné znění zákona č. 133/2011 Sb. § 40a. Mele se to pořád dokola v každém médiu. Nadzvedává mne však snaha některých horlivých policejních prezidentů udělat si „zásek“ v kariéře. Požadavkem, aby se datum přezutí stanovilo zákonem. Samozřejmě bez ohledu na počasí, jak to lze nyní interpretovat ve výše uvedeném zákoně.
Šiš, to je ale kravina, která dělá nesvéprávné nejen řidiče, ale i to nebohé počasí. Abych nezapomněl, i ze servisů.
Byl jsem se včera objednat na výměnu pneu (za týden). Předtím jsem prohlédl dlouhodobou předpověď počasí. Faktor, kterému se, díky obrovskému technickému rozvoji dá věřit na mnoho procent. Vzhledem k tomu, že předpovědí počasí jsme bombardováni celodenně nesčetněkrát, mohou tuto informaci slyšet i ti, kteří „poctivě“ přezuli před 1. listopadem a nyní si vesele „šmirglují“ zimní vzorek v patnáctistupňovém „pařáku“. Varování odborníků o překvapení řidiče náhlou změnou počasí je sice pěkné, ale brečí nad špatným hrobem. Pokud jsem normální a rozumný řidič, cestu plánuji a je mi jasné, že „přepadení“ je možné. Ale né v případě, že nejezdím do hor, courám se po okolí svého bydliště a notabene na mne rosničky jukají týdenním výhledem, kde převažuje smějící se sluníčko.
Zkusím fabulovat. Bude uzákoněno (nedej Bože) bezpodmínečné povinné přezutí k výše uvedenému datu. A policie (v obvyklé nejapné horlivosti) začne uplatňovat pokutový boom. Jak se stalo již českým národním sportem, vše necháme na poslední chvíli. V servisu, kde jsem tuto myšlenku přednesl, si začali klepat na čelo. A logicky. Při osmihodinové pracovní době berou na každé přezutí zhruba půl hodiny. Nemusíte být dobrým matematikem a je jasné, že absolutně nemají šanci „stíhat“. S trochou nadsázky si myslím, že ten, kdo by chtěl vyjet 1. listopadu, respektive se vměstnal do pořadníku (jak za komančů na auta), by musel přijít třeba v září nebo později malinko servis korumpovat. A vítězoslavně vyjede do nádherného babího léta!! Fikce? Možná, může být ještě hůř. Klimatické změny jsou nevyzpytatelné. Budeme pak s datem, po každé změně stabilnosti počasí, šoupat? A co když nestihnu z jakéhokoli důvodu (našlo by se jich desítky)? Budu chodit ze strachu pěšky? Potřebuji odvézt někoho k lékaři atd. Tahá to za vlasy, že?
Tak se, vážení zákonodárci, uklidněte a koukněte se po Evropě. Ve Francii, Dánsku, Německu i jinde je povinnost dána pouze dle počasí. Bez žádného časového rozpětí! Chcete snad říci, že řidiči v těchto zemích jsou jiní? Nejsou, jenom mají svůj mozek, který našim řidičům upíráte.
Závěrem. Nikomu svoji teorii nevnucuji. Uráží mne však ta neustálá péče a výklady, jak je zimní provoz nebezpečný. Je, ale když vlezu do auta a mám třeba letní pneu (což se dříve dělo běžně), nepojedu jak šílenec se zimním obutím, který si myslí, že jej tato výbava ochrání. Omyl. A memento mnoha křížů u silnic.
Doplnil bych současné znění: Každý řidič ať si přezouvá kdy mu počasí, peníze, hrdlo a vědomí dovolí.
Poslední je nejdůležitější. Je to přeci naše svědomí a naše zodpovědnost…
Hezké dny přeji. Váš Jiří
