Lehounké povídání o desátkách za dobré milování…

Vážené předpokládané čtenářky. Úsměvné téma jsem publikoval na blogu idnes pod malinko změněným názvem. Žádnou díru (respektive karmu) do světa jsem s tím neudělal. Lojza je o rok starší (a moudřejší) ale pořád "jede" v nastavené šabloně. I když frekvence poklesla. To víte, věk!! Není to recept, pouze moje tichá "závist". Suďte, moralizujte, vážené dámy.  Příběh přepisuji dle originálu, berte to jako můj první pokus na tomto blogu.

Receptů na dlouhodobý a kvalitní vztah najdete v současné době skoro v každé dámské či pánské tiskovině. Servery jsou plné návodů a rad, bulvár samozřejmě vede prim. Pustá teorie, řeknete si po jejich pročtení. Váš zrak již dávno ztratil zamilovanou jiskru, bříško nabírá hruškovitý tvar a manželka metamorfuje v sestru. Když opomenu diamantové, zlaté a jiné letité vztahy, napadá mě zajímavý příběh kamaráda Lojzy „Pučmišle“. Přezdívka milovníka tohoto, skoro už zapomenutého držáku pánských kalhot.

Lojza je senior typu „čilouš“. Šťastně rozvedený, mnoho let nazad, bývalý sportovec.
Jednoho krásného letního večera jsme na jeho chajdě, které honosně říká „eden“, popíjeli lahodné červené. Pánská sestava, téma jasné a obvyklé – baby. A Lojza, kšandy na holém, opáleném těle se nám „svěřil“. Nebylo to snadné, Lojza je vlk samotář. Červené je ovšem zázrak přírody.
Všeobecné a trochu otřelé téma se pomalu dostávalo k bodu, ve kterém se mužská část populace dostává do fáze trumfomaček, tedy kdo z koho. Vínečko rozvazuje i jinak svázané jazyky.
Lojza, jako správný hrdina, samozřejmě chvíli zarputile mlčel. Probral se, až když trumfování dospělo vrcholu. Tedy bodu, ve kterém se hodnotila délka vztahu. Ženáči s povzdechem typu „UŽ“ let… kvitovali své délky. Jako kdyby to byla jejich zásluha a ne trpělivost jejich drahých poloviček. No, prostě, ta zatracená chlapská ješitnost.
Hrdina příběhu, na dotaz nejdelšího dávného vztahu utrousil koutkem úst: „Dvaceštyry…“.
„Hele Lojzo, nepřidávej, když ses rozváděl, bylo tvý holce dvacet a klukovi osmnáct. A seš přece rozvedenej už mraky let “!
„Kdo tady mluví o manželství?? V placu je délka vztahu a tu já mám jasnou. A jasně sem vám ji řek“.
Začali jsme tedy nahlas počítat.
„Hele, je ti čtyryašedesát a máš nějakou babu vod štyrycítky. Tos přeci ještě byl ženatej, néé“?
„No a co. Vona byla taky vdaná!“.
„A vztah?? Co bylo, když Tě manželka za nevěru „vykopla“ do světa“??
„No nic, vlastně jen kapku nerovnováha. Já jsem už furt „svoboďák“ a milá je furt šťastně vdaná“.
„Lojzo, nekecej, že vás to tak dlouho baví“. A významně zvedali obočí. „Jako i sex“?
Lojza našponoval navyklým „tikem“ své kšandy, až pleskly o nahé tělo.
„Jasně, ten máme furt a naše „společná kasa“ je důkazem“?!
Teď jsme koukali jako trumpety zase my. „Kasa?? Na co kasa, prosím Tě“?
„No, za povedený pomilovaní dáme do tý kasy každý dvě zlatky, teda štyrycet kaček.Vona je pokladník, protože se v tom vyzná. Dělá účto v tý firmě svýho starýho. Fakt perfektní evidence. Je hrozně spořivá…Taky nic nevodpustí. Ani když si v jednom dni troufnu dvakrát! Je fakt, že když jsme na „dovče" u moře, mám to gratis. Jenže tam to sluníčko dělá s hormony divy a já jsem občas rád, že je po rádoby rekreaci".
Lojza se nám pěkně rozpovídal…
„Co s těma prachama pak děláte Lojzíku? A kolik „namilujete“ ročně? A co nepovedené?? Je za to nějaká trestní sazba? A kolik“?
Otázky „ženáčů“ jen pršely. Další plesknutí kšand.
„Tak teďka, co vím, máme v kase vosum tisícek a nějakou stovku euráků. Ty prošustrujem u moře, vostatní když je potřeba.
„Jak ostatní a jak třeba“? Trumpety zapomněly zavřít ústa.
„No když dem na véču, posedět do vinárničky, kultůra, rande s kámoši a tak. To si nemusím brát portmonku. „Pokladní“ je „fořt“. Oba milujeme dobré červené a tak mám furt nějaký kartónek v zásobě. Prostě si uděláme u mne večer při svíčkách a popíjíme naše „pokladní“ zásoby. Ročně kolik? Počítejte kolikrát podle sebe a znásobte to vosumdesátkou, jo? Sem v celostátním normálu. Nepovedené? Nevzpomínám si. To víte, když jde o vo prachy, je každá ženská snaživá“.
Chlapi zvedli obočí a bylo jasné, že se jim v hlavě „šrotuje“ kalkulačka. A v jejích očích se objevilo světýlko poznání.
...Tak to určitě doma zavedu!!
Zůstalo jen to světýlko, slaná voda je dneska drahá.
Lojza mlčel, věděl svý… Hrdina zatracenej!!

Zdravím a přeji hezký den.                                         Váš Jiří