Děkuji „stávkokazům“…

za mne, obyčejného občana této republiky. Předem podotýkám, že se mne manifestace odborářů vůbec netýká, nijak mne neomezuje, nepostihne a vůbec nechápu o co této skupině lidí, za minulého režimu „hajlující“ pod taktovkou komunistů, vůbec jde. Vážím si lidí, hanlivě v titulku nazvaném, kteří se nenechali zmanipulovat 15% skupinou zaměstnaneckých odborářů. Použili vlastní selský rozum a nastoupili, jako vždy, do svého zaměstnání.

Kolovrátek důvodů této manifestace“sily“ předáků je stereotypní a trapně všeobjímající.

„Vládo, zastavte reformy, ožebračujete většinu této země. To my, volení zástupci pracujících, nedovolíme“! Nějak nechápu, že se má zastavit něco, co ještě vůbec nezačalo. A že jde pouze o politické divadlo, snad nepochopil pouze ten, který si myslí, že pískáním a halekáním v davu změní něco, co si zvolil ve volbách. Teda pokud byl skutečně volit. A fantastická reakce strany, jenž tuto situaci nepřímo navodila svojí  osmiletou rozhazovačnou politikou. Nekomentuji permanentní negaci všeho, co tato vláda  schválí. Ale v situaci, která způsobí naší zemi obrovské hospodářské škody, používat slovník předvolební agitky a podporovat s plnými ústy tuto odborářskou „exhibici“- to je na pováženou.

Bojím se nových voleb, preference této strany mne děsí.

Mám pocit, že se vůbec nemáme špatně. A už vůbec ne tak, jak se nám snaží určitá skupina lidí vsugerovat. Než mne nařknete z rouhání, zkusím odpovědět: „Každý podle svých zásluh, svého vzdělání, touhy a skromnosti“. Není přeci žádné umění žít nad poměry, zadlužit se a nechat vše „koňovi“.

Stejné je to na vyšší úrovni – státu. Kolovrátek levicových politiků hraničí s jejich touhou opět se dostat ke „korytu“. Jako kdyby se už nemohli dočkat objektivu kamer a zájmu medií.

Špinavou práci za ně udělají naši „stateční“. Už mají za to připravené „trafiky“ v europarlamentu, senátu a na hejtmanstvích. Stydím se za tyto bývalé odboráře, za jejich „inteligenci“ s jakou si tyto trafiky užívají. Chce se mi jmenovat ale nepodlehnu pokušení. Sami víte o kterých píši.

Jsem rád za tento projev arogance odborů. Ne, neodporuji si smyslem této úvahy. Pouze mne to utvrdilo v mém permanentním přesvědčení, že odbory byli, jsou a budou pouze smečkou, jenž je řízena patřičnou stranou. Dříve rudou, nyní  „oranžovorudou“. V každém případě to vyjde nastejno.

Dnes jsem v oblíbeném pořadu Prahy poslouchal „jaktovidiče“ pana profesora Halíka. Ne vždy se s jeho názory plně ztotožňuji (což je asi normální) ale dnes plně potvrdil moji úvahu o nesmyslnosti této stávky. Nenabízet nějakou skutečnou alternativu, používat obecné fráze (stejně se chová opoziční „socdem“), je  hazard s důvěrou lidí a odbory udělali velkou politickou chybu, kterou zaplatíme v kontextu vlastně všichni.

Vládu jsem volil, věřím, že přes veškeré problémy vydrží. Hlavně si uvědomuji, že se asi máme fakt dobře. O tom se skoro denně přesvědčuji pohledem na davy nakupujících a jejich košíky. Pohledem na krásné automobily zaparkované v naší ulici, plné hospody „štamgastů“ atd.

Plno ministrů se mi nelíbí, s plno věcmi nesouhlasím ale to je asi také normální.

Volby jsou od slova „volit“. Kdyby se  naši dnešní „hrdinové“ tohoto klání zúčastnili a nemaskovali se pod preference známé strany, rád bych věřil, že mohou do politiky mluvit.

Takto „kecají“ do všeho ale proti vůli mnoha občanů.

Jsem svobodný občan a nepřeji si, aby za mne tato parta „orodovala“.

Proto s dnešním akcí hluboce nesouhlasím a vážím si lidí z titulku.

Zdravím a přeji hezký den.                Váš Jiří

PS: Možná je to nesourodě napsáno, blog se hemží články o dnešku, omlouvám se případným kritikům. Ale blog již nepíši a tak jsem tuto úvahu pojal jako moje vyjádření bez nároku na Vaši příznivou reakci. Děkuji za pochopení.