Zvyk

Zvyky jsou příjemné i opačné. Říká se, že zvyk je železná košile, pak tedy tuto košili budu nosit do roztrhání! Ještě nevíte o jaký zvyk jde?

Zvyk to je Tvé krásné pružné tělo,

hovořící všemi světovými jazyky,

zvyk to je v kulichu zakryté Tvé smyslné čelo,

cože je to tedy za zvyky?

Zvyk to je návštěva kin a divadel,

kde hrají stále jiní a jiní herci,

zvyk to je sledování stále stejných kyvadel,

u hodin, jež vidíme z našeho objetí ležíce na koberci.

Zvyk to je plavání v jednom bazénu (bok po boku),

kde kromě nás již nikdo není,

zvyk to je důvěra a jistota rostoucí rok od roku,

vzdáleně to vypadá jako snění.

Zvyk to je vůně Tvé kůže, tón Tvého hlasu,

jenž pozornost každého si získá,

zvyk to je chuť Tvé rtěnky, tvého vlasu,

který v největší větrné bouři si víská.

Zvyk to je dotek tvé paže,

vystrčené z postele při bolesti,

zvyk to je chuť čerstvého chleba, jenž se maže

po skvělé noci prožité na pelesti.

Zvyk to je velikost,hebkost a tvar Tvých ňader,

jenž dokáží mi hlavu tak nádherně poblouznit,

zvyk to je pojídání ořechů jader,

Tvé oblíbené pochutiny, kterou vždy dokážeš někde vykouzlit.

Zvyk to je čekání na tramvaj v noci,

kterou s večerem prožili jsme spolu skoro celou,

zvyk to jsi TY, nemůžu si pomoci,

myšlenky jen na Tebe se mě v hlavě melou.

Zvyk to je můj obraz ráno při holení,

není to Delon, Vašut ani Cruise,

zvyk to je poznání celé mé duše (nikoliv v přestrojení),

já jsem totiž já a ne Luise.

Zvyk to je Tvůj úsměv a polibky,

získané při dlouhém loučení,

zvyk to je sledování jedné výhybky,

jenž dává směr - souznění.

Zvyk to jsi TY a JÁ,

dva jedinci ve stejném čase,

zvyk to je překvapení, co jeden pro druhého má,

nejen pevné objetí v pase.

Zvyk to je Tvá přítomnost,

bez které to strašlivě zebe,

zvyk to je má urputnost,

jenž říká: „ Já chci jen TEBE !".

Pro Tebe já chci žít plně,

sdílet s Tebou nejen života radosti,

být stále s Tebou na jedné smyslové vlně,

být Tebou zaplněn do sytosti.