Po zimě přijde jaro

Možná si po přečtení nadpisu říkáte, že jsem se vedle ekonomie vrhl na poněkud jednodušší meteorologické předpovědi, ale je tomu trochu jinak. O víkendu jsem si znovu pustil skvělý film „Byl jsem při tom“ z roku 1979 od geniálního Hala Ashbyho s vynikajícím Peterem Sellersem v hlavní roli mírně zaostalého zahradníka, který se dostane až do Bílého domu. V jednom interview se ho ptají na ekonomickou situaci v USA a on odpoví právě větou, že po každé zimě přijde jaro a ve studiu se dočká frenetického potlesku.

Napadlo mě, že ta věta je sice dost jednoduchá a neříká žádné objevné moudro, ale v tom je její síla, protože platí univerzálně. Její platnost se vztahuje na každé období po pandemiích, po ekonomickém útlumu prostě přijde růst. Takže pojďme se společně podívat na krátký exkurz do historie a vlít si tolik potřebný optimismus do žil.

Pandemie v historii a ekonomický vývoj po nich

Když se budeme držet pouze Evropy, tak v novověku byla velmi ničivá pandemie cholery, která začala v 19. století a v několika vlnách decimovala evropské státy až do začátku 20. století. Pandemie obzvlášť tvrdě zasáhla Francii po roce 1830 a celkem zde cholera v této vlně zahubila více jak 100 000 obyvatel.  Rozjetá průmyslová revoluce v zemi podstatně zbrzdila, protože nemoc zasáhla drtivě hlavně nově vzniklou městskou chudinu, která pracovala v továrnách. Francie se následně zmítala v politické nejistotě, což nepřálo ani vývoji ekonomiky. Nicméně v postpandemických letech 1840-1860 hodnotí historik Creuzet ekonomický růst jako velmi rychlý a s potenciálem přiblížit se tehdejší industriální jedničce Velké Británii.

Epidemie cholery však vedla také ke zlepšení životních podmínek obyvatel velkoměst, jeden případ za všechny je Hamburg, v roce 1892 se tu nemoc rozšířila poměrně masivně a oficiálně zahubila více jak 8 600 občanů a kromě zemřelých si epidemie v přístavním městě vyžádala také značné ekonomické ztráty. Proto radní řešili, jak do budoucna podobné nákaze předejít, vystavěli tehdy jeden z nejmodernějších systémů vodovodů a kanalizací s filtračním zařízením a zahájili provoz spalovny odpadů. Celkově se dramaticky zlepšila hygiena a s ní i životní podmínky, ale došlo také k dalšímu hospodářskému rozvoji města. 

Ekonomika po covidu

Když se podíváme do sousedního Německa, uvidíme většinový optimismus v řadách prestižních tamějších ekonomů, kteří předpovídají rychlý ekonomický růst nejen Německu, ale i celé Evropě, USA a Číně. S růstem a oživením průmyslu navíc správně predikují i restart sektoru služeb, protože lidé budou mít chuť utrácet. Vliv na ekonomiku Německa bude mít slibný hospodářský růst v USA a v Číně. První jmenované mají podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos růst o více jak 6%, přičemž průměr růstu z předpandemických let 2016-2019 je lehce nad dvěma procenty. Čína dokonce roste závratným tempem meziročně plus 18,3%  v prvním kvartálu tohoto roku. To se přelije přes poptávku po německém zboží téměř jistě do hospodářského růstu v Německu a díky našemu exportu k západním sousedům také k nám. MMF předpokládá růst pro Eurozónu na tento rok 4,4%, my sice nejsme v Eurozóně, ale troufám si tvrdit, že náš růst HDP bude podobný, ne-li vyšší, protože hlad po službách a nákupech bude kvůli delšímu lockdownu vyšší. Důležité bude nesedět si na úsporách, ale podpořit ekonomiku utrácením a nebát se nepříznivého vývoje, spoření na běžném účtu vám stejně většinou momentálně přinese jen požírání úspor inflací.

Co udělat, aby se ekonomika dobře zotavila i u nás?

Podle všech předpovědí se zdá, že celosvětově bude ekonomika vypadat jako rozjetý vlak, teď je však důležité, abychom seděli v první třídě Šinkansenu a ne v motoráku Českých drah, který ještě nevyjel a už má zpoždění. Vláda nás nesmí zatahovat do stále hlubšího deficitu státního rozpočtu, ale měla by pořádně šetřit omezením byrokracie a seškrtáním státních výdajů. Omezení byrokracie bude mít ještě jedno nesporné pozitivum, sníží se neopodstatněná buzerace podnikatelů, a tudíž vzroste chuť do podnikání obecně. Investice státu by měly směřovat především do perspektivních oborů s potenciálem nás posunout ve vědě, výzkumu a inovacích. Na pandemii covidu se krásně ukázalo, že právě inovační průmysl nás podržel v kritickém období, a že tu máme spoustu šikovných lidí, kteří jsou schopni vymyslet nové vynálezy či postupy.

Po drtivé pandemii španělské chřipky v USA věhlasný ekonom Keynes tvrdil, že konec ekonomické deprese zapříčinily technologie. Nebude tomu jinak ani teď, jen ty technologie jsou jiné a klíčem je neztratit vazbu na nejvyspělejší technologické státy, ať už za pomocí vlastního výzkumu a vývoje nebo dodávkami komponentů.

Doufám, že jsem vás alespoň trochu povzbudil výhledem na příští měsíce a roky, navnadil vaši chuť utrácet u našich řemeslníků a poskytovatelů služeb a stále věřím, že naše země se ekonomicky zotaví i díky vaší práci a píli, protože „po každé zimě přijde jaro“.

https://www.spiegel.de/wirtschaft/oekonomen-sagen-der-deutschen-wirtschaft-einen-nach-corona-boom-voraus-a-e09e62fe-9b1a-44d4-b1b7-e96db81555db

https://ekonom.cz/c1-66744220-ani-pandemie-kormidlo-dejin-neotoci

https://www.atlanticcouncil.org/blogs/new-atlanticist/economic-recovery-from-coronavirus-lessons-from-1918-1923/

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cina-hdp-tempo-rustu-ekonomiky-cil-pandemie-covid-19.A210305_095444_eko-zahranicni_jla