Ekonomický odhad roku 2022

Ekonomický odhad roku 2022

Letošní rok se chýlí ke konci, a proto si dovolím uzavřít ho ekonomickou predikcí pro rok přicházející. Nekončíme s příliš optimistickými čísly, co se týká naší i světové ekonomiky, proto ani následující řádky nebudou v duchu přehnaného jásání o světlých zítřcích, spíše to bude realistické shrnutí ekonoma, ale na závěr doplněné povzbuzením celoživotního optimisty.

Inflace a stagflace 

Inflačnímu tématu se věnuji pravidelně a na počátku tohoto roku se mi podařilo odhadnout celoroční vývoj a bohužel i větší růst, než předpokládali ostatní odborníci. Jak to tedy vidím dál? Inflace je momentálně tažená dvěma hlavními silami, první je nákladová složka, ta je způsobena vnějšími vlivy, které není možné zcela ovlivnit domácí hospodářskou politikou. Růst cen v tomto případě pohání růst cen vstupů, tedy surovin a energií. Vzhledem k neutuchajícímu nadšení EU pro Green Deal a prozatímní neochotě ke spuštění Nord Streamu 2 to na pokles cen energií nevypadá. Obdobně špatná situace bude nadále panovat i ve zdražování surovin, nejhůře se to projeví ve stavebnictví, kde ceny nadále porostou tempem v desítkách procent a v konečném důsledku to prodraží stavby až o statisíce, což zase roztočí inflační spirálu o něco výše.

Druhá složka inflace je poptávka a inflační očekávání obyvatel, mezi lidmi je zkrátka hodně úspor a vysoké inflační očekávání, které je motivuje, aby investovali do čehokoli jiného než do faktického držení peněz na účtu, kde jim je požírá inflace. Proto mimo jiné vidíme vyšponované ceny nemovitostí ve všech krajích. Inflační očekávání vyvolá také tlak na mzdy a rozjíždí se nám mzdová inflace, ve spoustě firem právě jednají odbory a zaměstnavatelé, odbory logicky chtějí vyšší mzdy, protože roste inflace, ale růst nominálních mezd zase vyvolá zvýšení inflace, prostě začarovaný kruh.

Takže můj odhad je, že do konce roku se inflace dostane minimálně přes 7 %, v lednu až březnu bude její úroveň nejvyšší a bude atakovat 10% hranici, ke snižování by mohlo dojít v průběhu druhého a třetího kvartálu. Otázkou ovšem zůstává, zda se u nás vysoká inflace nedostane do trvalejšího stavu. Přechodná inflace je v Evropě způsobena kolísáním cen energií, jenže pokud toto očistíme, tak v ČR je stále vysoká jádrová inflace a to bohužel naznačuje i trvalejší charakter inflačních tlaků.

Je na místě i reálná hrozba stagflace, tedy vysoce závadné sestry inflace kombinované se stagnací ekonomického růstu, nebo dokonce jeho poklesem. Stagflace je stav, do kterého se žádný stát nechce dostat. Je totiž obtížné obnovit ekonomický růst spolu se snížením míry inflace a nezaměstnanosti. Nechci být však jako doktor Zhouba a proto raději pojďme dále. 

Politika ČNB a naše koruna

Centrální banka začala již v minulých měsících na inflaci správně reagovat zvyšováním základní úrokové sazby na současných 2,75 %, ale zdá se, že odezva zatím není taková, jak by si bankéři z ČNB představovali a inflace stále roste. Předpokládám, že dojde k dalšímu sešlápnutí brzy v podobě navýšení základní sazby ještě před Vánocemi, ekonomové odhadují růst v průměru o 1,25 %, já ho očekávám o něco razantnější minimálně o 1,5 % až o 1,75 %. Pokud se nedostane základní úroková sazba na 4 % úroveň nyní, pak k tomu pravděpodobně dojde v prvním kvartále 2022. Naše měna bude na tento krok reagovat posílením a atakováním kurzu 25 Kč vůči euru. Domnívám se, že momentálně nám suverénní a nezávislou centrální banku i národní měnu může eurozóna jen závidět, Evropská centrální banka totiž sází na téměř nulové základní úroky, přičemž ale dál pokračuje v kvantitativním uvolňování eura. Je za tím zřejmá snaha ochránit státy jako Řecko nebo Itálii před bankrotem, tudíž jim takto uměle stlačují úroky z jejich dluhů. Jenže tento postup sebou stahuje i zodpovědnější státy, které se musí řídit pravidly ECB, ačkoli by určitě při existenci vlastní centrální banky už také dávno přikročili ke zvýšení základních úrokových sazeb.

HDP a nezaměstnanost

Energetická krize a růst cen vstupů si vyžádají nižší růst HDP, za tento rok bude maximálně 3 % a minimálně pro příští dva kvartály roku 2022 budou tyto dva faktory bránit většímu růstu HDP, oživení očekávám ve třetím kvartále a celkový roční HDP by se za příští rok mohl přehoupnout přes 4,5 %. S nezaměstnaností je to poněkud zvláštní situace, ačkoli průmyslová výroba a zejména automotive vykazují pokles, u automobilového průmyslu téměř o třetinu v meziročním srovnání, tak nezaměstnanost nestoupá, ale naopak dále klesá. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, ale není to nic až tak skvělého, jak by se mohlo na první pohled zdát. Programy jako Antivirus dotují vlastně neexistující místa z peněz nás všech a trh práce vykazuje nezdravé přehřátí. V příštím roce nevidím moc nadějí na normalizaci, nezaměstnanost bude kolem 3 %.

Závěrem přece jen trochu optimisticky, v dějinách ekonomie ještě nebyla situace, kdy by se krize časem nepřelila v růst a rozmach. Proto vám přeji, ať v příštím roce zůstanete zdraví a veselé mysli v kruhu svých nejbližších. I když se možná nebude tolik dařit ekonomicky, tak jsou tu pořád hodnoty jako jsou pevná rodina a dobří přátelé, které jsou beztak penězi nevyčíslitelné.

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/narust-inflace-osm-procent-zvysovani-urokovych-sazeb-cnb.A211212_122410_ekonomika_wass

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/nemovitosti-ceska-sporitelna-rust-prijmy-dan-inflace.A211214_130856_ekonomika_jla

https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/manpowergroup-index-trhu-prace-nabor-nezamestnanost-vyroba.A211214_123647_ekoakcie_maz

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/babis-havlicek-energie-ceny-povolenky-eu.A211213_085931_ekonomika_mato