Myš v sýru - proč je státní rozpočet samá díra

Schválený státní rozpočet pro rok 2020 není jen parodií na řízení státu, ale také poukázkou na cestu do ekonomického pekla.

Rozhazujeme bez sebemenšího zaváhání

Definice státního rozpočtu nám říká, že je to plán finančního hospodaření státu, který zajišťuje jeho ekonomické, sociální a politické funkce. Nicméně v podání naší vlády, konkrétně současného Ministerstva financí je to spíše jen nástroj politické funkce k nákupu voličů a ve svém pravém slova smyslu přestal státní rozpočet existovat. Pojďme se podrobněji podívat, jaký státní rozpočet pro tento rok byl vlastně schválen z hlediska struktury. Letos se počítá celkovými příjmy ve výši 1 364,8 miliard Kč a výdaji ve výši 1 864,8 miliard Kč, tudíž nám vychází obří deficit ve výši 500 miliard Kč. Asi všichni chápeme, že emisní řešení deficitu, tedy vlastně pouhý tisk peněz není žádným reálným, natož spásným řešením. To se nachází na revizi příjmů i výdajů, protože co uděláte doma, když vám chybí příjmy? Normálně smýšlející člověk nejdříve seškrtá výdaje, v případě státu tedy výdajovou stranu státního rozpočtu. Zde najdete například „neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím“ v hodnotě 16 miliard Kč. Možná mi budete oponovat, že to tvoří pouze jedno procento výdajů a nemá tudíž smysl se tím zabývat, nicméně my se musíme znovu naučit šetřit i „pouhé“ miliardy, abychom se dostali k lepšímu hospodaření státu. Mnohem horší důkaz o plýtvání státu jsou platy organizačních složek státu a příspěvkových organizací, celých 306,7 miliard Kč! To je pětina státního rozpočtu, zde by se dalo hodně ušetřit pomocí tak dlouho odkládané digitalizace státní správy a zeštíhlení byrokratického aparátu. Kapitola sama pro sebe jsou sociální dávky, které meziročně narostly o 50,5 miliard Kč.

Očekávaný pokles příjmů

Na druhé straně stojí příjmová stránka státního rozpočtu, daňoví poplatníci plní státní kasu více než štědře, téměř 90% příjmů tvoří výběr daní a pojistného na sociální zabezpečení. Hned po socialistické Francii máme druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní zabezpečení, podle výpočtu OECD je to 15,6% HDP. Tahle letitá brzda trhu práce bude i kamenem úrazu v nadcházející vlně nezaměstnanosti, cena práce je u nás prostě příliš drahá. Německo má sice vyšší výnosy z daní celkově v poměru k HDP (u nás 35,3% a u západního souseda 38,2%), ale občané za své daně dostanou neporovnatelně kvalitnější služby, od úřadů přes silnice až po podporu v nouzových situacích koronakrize.

Pokud se blíže zaměříme na plnění výběru daní, pak je logické, že vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci dochází k poklesu daňových příjmů. Meziročně významně poklesl daňový výběr od právnických osob a sice o 21,7% , přičemž se jedná o údaj z první poloviny roku, druhá půlka roku na tom může být ještě hůř. Firmy a podniky se potýkají buď s absolutním uzavřením, nebo s poklesem odbytu. A co udělá náš stát? Místo fungující podpory podnikům rozhazuje, naposledy třeba mimořádných pět tisíc korun všem důchodcům. Pokles peněžního výběru daní se projevuje u všech typů daní, to jsou typické projevy počínající ekonomické krize a stát by na to měl adekvátně reagovat.

Nekvalitní rozpočet bez perspektivy

Rozpočet je sestaven nekvalitně, je zřejmá tendence k dalšímu a dalšímu bezuzdnému rozhazování, v některých výdajích by se dokonce dalo říci až k plýtvání. Navíc by se dalo říct, že se skoro jedná o věštění z křišťálové koule, další ekonomický výhled má přijít až v lednu a nikoli v listopadu, jak bývalo zvykem, takže si analytiky Ministerstva financí platíme tak trochu zbytečně. Vláda dlouhodobé problémy neřeší a jen je tlačí před sebou, například nutnost důchodové reformy, aby se v budoucnu státní rozpočet pod tíhou mandatorních výdajů na důchody nezhroutil úplně. Navíc mu chybí i jistá hloubka s přesahem do příštích let, tedy investice do budoucna, které vytvoří multiplikační efekt. Jako stěžejní v tomto případě vidím investování do infrastruktury a vědy a výzkumu, jedině tahle kombinace nás může posunout vpřed. Protože, když dáte 16 miliard Kč do neziskovek, tak jsou to prostě jen „prožrané“ peníze, ale když je investujete třeba do podpory výzkumu nových materiálů a jejich využití, tak je v budoucnu rozmnožíte klidně několikrát a ještě tím zvýšíte úroveň vzdělání a poznání.

Možná si říkáte, že to stejně nemá řešení, protože stát si s vašimi daněmi dělá, co chce. Řešení tu ovšem existuje a je jím nic jiného než váš hlasovací lístek v příštích volbách.

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/rozpocet-prognoza-predikce-ministerstvo-financi-schillerova-schodek-pandemie.A201026_185318_ekonomika_mato

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/rozpocet-schodek-ekonomika-partie-alena-schillerova-mojmir-hampl.A201025_121254_domaci_jech

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/rozpocet-schodek-zvyseni-predcasne-chyba.A200611_162747_ekonomika_svob