Kde v Evropě má finančák ty velké zahnuté zuby?
Daňové srovnání
V posledních dnech a týdnech se v České republice rozpoutala vášnivá debata o dani z příjmu fyzických osob v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, lidem by tak v kapse mohlo zůstat více peněz. Problematika daní je ovšem mnohem komplexnější a nedá se zúžit pouze na jednu daň, přílišné zdanění brzdí motivaci k výdělečné činnosti a motivuje firmy k přesunu do zemí s nižší daňovou zátěží, na druhou stranu rozumná výše daní je nezbytná pro chod státu i obecní samosprávy. Pojďme se podívat na srovnání tří základních přímých daní s Evropou a hlavně s našimi nejbližšími sousedy.
Daň z příjmu fyzických osob
U daní z příjmů fyzických osob můžeme vidět rozdíl mezi starými členskými státy EU, kde je zdanění zpravidla vyšší, oproti novým členským státům. V současné době je v ČR výše daně z příjmu FO 15%, a pokud letos příjmy přesáhnou 139.340 Kč měsíčně, tak se přidává ještě 7% solidární daň. Na Slovensku je situace trochu složitější, sazba 19% platí do určité sumy (176,8 násobek životního minima), nad tuto částku se daní 25% plus platí další zdanění ústavních činitelů 5%. Daňová progrese vládně i u sousedů v Rakousku, do 11 000 EUR za rok se daň neplatí, po té už daně strmě rostou, například při ročním příjmu 20 000 EUR zaplatíte 35% daň. Tradičně vysoké zdanění panuje ve skandinávských zemích, v nejvyšších výdělečných skupinách je zdanění 57,2%.
Co si z výčtu sazeb daně z příjmu FO vzít? Ve většině států platí progrese, vysokopříjmové skupiny obyvatel prostě platí více. Domnívám se, že progresivní zdanění může dlouhodobě fungovat jen v zemích, kde mají plátci pocit (a není to jen jejich pocit, ale každodenní realita), že za své peníze dostávají adekvátní protihodnotu. Tedy perfektní správu věcí veřejných, ať už je to vstřícná byrokracie, která má primárně sloužit občanovi a ne sama sobě, nebo kvalitní veřejná infrastruktura v podobě slušných dálnic, což funguje zejména ve zmíněných skandinávských zemích a také v sousedním Rakousku. U nás mám bohužel dlouhodobě dojem, že mé daně padají kamsi do černé díry státního rozpočtu a nedostávám za ně zpět ani zlomek, byrokracie vládne místo toho, aby sloužila a o kvalitě například dálnic raději ani nemluvím. Myslím, že s podobnými pocity nejsem zdaleka osamocen.
Daň z příjmu právnických osob
Daně z příjmu právnických osob v podstatě kopírují to, co platí pro FO. Ve starých členských zemích EU jsou vyšší, přičemž průměr pro letošek je 20,9% a tradičně žebříček vede socialistická Francie s korporátní daní 31%, ale zajímavé je, že i v sousedním Německu je tato daň poměrně vysoká a to 30%. Na druhé straně žebříčku stojí Maďaři se svými 9%, my jsme se svými 19% blízko evropského průměru. Na Slovensku už proto zaznamenali exodus svých firem právě k sousedům s nižší daňovou sazbou. Když se v ekonomické teorii hovoří o daních, jsou často právě korporátní daně označovány za ekonomicky nejškodlivější, respektive jejich výše a je to právě z důvodu mobility kapitálu, která navíc v globalizovaném světě roste. Prostě firma se rozhodne, že přesune svou výrobu do země, kde jsou pro ni podmínky výhodnější. Na druhou stranu ani nízká korporátní daň není všespásná, je to zřetelné na příkladu Maďarska, slovenské firmy sice volí exodus za nižšími daněmi k sousedům, ale už to neplatí celoevropsky. Německé nebo francouzské firmy se hromadně do Maďarska nehrnou, ačkoli by se mohlo zdát, že je evropským daňovým rájem. Pro rozvoj podnikání je totiž nutná stabilita, investoři ještě mají na paměti maďarskou ekonomickou krizi z roku 2008/2009 a Orbánovo řešení zestátnění peněz z penzijního fondu nebo zdanění bank plus fixace kurzu forintu. Nesmíme zapomínat ani na fakt, že sazba daně ukazuje daňovou zátěž jen z části, významnější podíl je tvořen konstrukcí výpočtu základu daně, proto může být pro firmu někdy výhodné danit v zemi s vyšší daňovou sazbou, pokud se zde daňový základ počítá smysluplněji.
Co z toho vyplývá pro nás? Určitě nezvyšovat daň z příjmu právnických osob, ani se nepřiklonit k jednotné korporátní dani pro celou EU, naše nižší daň oproti Německu je zároveň naší komparativní výhodou. Pokud by došlo k centralizaci korporátní daně, dejme tomu na 30% pro celou EU, pak by zbývající „výhodou“ pro investory byla nižší mzda pro naše zaměstnance oproti Německu a to je právě to, co nechceme. Naopak, pokud by se podařilo snížit korporátní daň, mohli by zaměstnanci oprávněně tlačit na růst mezd či by firmy mohly investovat do kapitálu přímo na našem území. Tím by se zvýšila koupěschopnost obyvatel i konkurenceschopnost firem.
Daň z nemovitých věcí
Přímé daně u nás ještě obsahují daň z nemovitých věcí, osobně tuto daň považuji za amorální už ze své podstaty každoroční platby za to, že vlastním nějaký majetek, se podobají spíše výpalnému a navíc se jedná o zdanění majetku, který byl pořízen z již jednou zdaněných příjmů. Výpočet daně z nemovitosti je navíc složitý a liší se podle koeficientu, který určuje, kde nemovitost máte, ve větších městech platíte více, na vesnici méně. Nicméně politici pochopili, že je zde skoro nulová šance k daňovým únikům, takže se tato majetková daň vybírá téměř všude. U nás tvoří podíl vybrané výše daně z nemovitosti na HDP 0,22%, stejně jako v sousedním Rakousku. Ve Francii se silnou tradicí socialismu je to ovšem více jak desetkrát tolik, a sice 2,65%. V roce 2018 se na dani z nemovitosti vybralo zhruba 10,8 miliard Kč, náklady na výběr daně se u nás dlouhodobě pohybují kolem 10%, administrace této daně tedy spolkla 1,8 miliardy. Všeobecně je za efektivní považována daň, u které náklady na její výběr nepřesáhnou 5%, takže máme další argument, proč je daň z nemovitosti nesmysl a případně ji zrušit či změnit předmět daně tak, aby klesla nákladovost její správy.
Závěrem bych chtěl dodat základní poučky pro daně obecně, které stanovil věhlasný ekonom Adam Smith. Ve svém daňovém kánonu tvrdil, že daně by měly být zjevně spravedlivé a užitečné, zároveň však nemají poplatníka příliš zatěžovat a stát musí minimalizovat náklady na jejich správu. Na tom se za staletí vůbec nic nezměnilo, stále je to pravdivé a přesné. Takže, co se vrátit ke kořenům a to nejen v ekonomice a v daních? Protože ne vše nové vede ke zlepšení reálného života.
Miroslav Křížek
Ekonomický odhad roku 2022
Letošní rok se chýlí ke konci, a proto si dovolím uzavřít ho ekonomickou predikcí pro rok přicházející. Nekončíme s příliš optimistickými čísly, co se týká naší i světové ekonomiky.
Miroslav Křížek
NEflace, aneb nový ekonomický pojem
Inflaci se ve svých článcích věnuji dlouhodobě, ačkoli jsem její dramatické zvýšení předpokládal již na začátku tohoto roku, tak si při současné úrovni meziročního růstu 5,8 % kladu otázku, kdo je viníkem.
Miroslav Křížek
Pár ekonomických rad pro novou vládu
Pár ekonomických rad pro novou vládu. 5 zásadních problémů, které může nová vláda, doufejme, vyřešit.
Miroslav Křížek
Zase ta zatracená inflace
Ve svých článcích před inflačním rizikem varuji dlouhodobě, má predikce ze začátku roku předpovídala zhruba tříprocentní inflaci, trefil jsem se téměř přesně.
Miroslav Křížek
Soumrak střední třídy v Česku
Nejen ekonomické dění posledních měsíců mě donutilo se zamyslet, kdo je největším společenským otloukánkem, tedy kdo vlastně odnáší současnou situaci nejvíc.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru
Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6582x