Hnojíme ekonomiku tištěním peněz - kde je ale limit?

Byl bych velmi rád, kdyby centrální banky a vlády přestaly ekonomiku práškovat tištěnými penězi jako o závod, protože na tom velmi rychle vzniká závislost a dochází k nežádoucím změnám chování všech, včetně investorů. 

Minulé týdny jsou kromě boje s pandemií poznamenané ještě jedním dosud nevídaným jevem, který se na nejen akciové trhy přihnal jako tornádo a ohrožuje jejich samotné principy.

V investicích na kapitálových trzích vždy platilo pravidlo rizika vztahujícího se k návratnosti investice, tedy čím vyšší riziko, tím jste museli očekávat vyšší návratnost investice. Jenže v poslední době se objevilo iracionální chování retailových investorů, kdy vyhnali ceny určitých akcií tak vysoko, že následoval jejich pád. Vazba návratnosti a míry rizika se téměř vytratila a přišel nový princip, kdy investor očekává, že po něm přijde další, nakoupí za ještě vyšší cenu a vytáhne tedy cenu vzhůru, přičemž první doufá, že se nestane tím posledním, který v ruce drží černého Petra. Pokud vám to něco připomíná, tak věřte, že je to jako pyramidové schéma, známe také pod pojmem „letadlo“. Vzhledem k tomu, že spousta lidí je momentálně doma a hodně času prosedí za obrazovkou svého notebooku, je pro ně lákavé zapojit se do podobných investic na kapitálových trzích. Znalosti často nemají téměř žádné, zato netrpí finanční nouzí a tudíž to mohou být právě oni, kdo v pyramidovém schématu budou na úplně nejnižším a nejnevýhodnějším stupni.

Co to znamená pro trhy

Následky pro samotné trhy jsou značné, dochází k obrovskému kolísání hodnoty aktiv a zároveň k výkyvům hodnotících kritérií důležitých pro investory. Investování se tudíž stává nepřehledným a obtížným, protože nemáte tolik potřebná vodítka, díky kterým bylo dříve možné rozpoznat skutečnou hodnotu investice, zda se vyplatí či nikoli. Tato ztráta se automaticky prolíná s rostoucí bublinou na trhu, což už jsme tu v minulosti měli několikrát a nemusíme jít nikterak daleko, vzpomeňte si například na hypoteční krizi ve Spojených státech amerických. Začalo to podobnou přefouknutou bublinou, kdy naivní investoři z řad široké veřejnosti bezhlavě investovali do nemovitostí na hypotéku, aniž by tušili, že kýžený zisk nikdy nepřijde a bublina jednoho dne musí prasknout.

Mohou za to i centrální banky

Našponované jsou momentálně veškeré veřejné trhy, od nemovitostí po bájné digitální měny. Na nemovitostním trhu se situace přelévá i do sociální oblasti, kdy je pro mladou rodinu s průměrným příjmem téměř nemožné sehnat důstojné bydlení. Viníkem jsou bezpochyby v prvé řadě centrální banky, které vrhají do ekonomiky téměř neomezené množství tištěných peněz, což sice na první pohled může působit jako podpora růstu za pomocí hnojiva, ale všichni asi tušíme, co se s růstem stane, když půdu přehnojíte. Ano, faktor spálené země hrozí i naší ekonomice, protože pouhé sypání peněz není skutečným řešením problémů, ale jejich pouhé maskování. Nadměrný objem peněz lidé dále využívají na veřejných trzích, které reagují neadekvátně a tváří se, že rizika vymizela, jenže opak je pravdou, rizika investic stoupají. Ať už investice ohrožuje současná koronavirová krize nebo potenciální politické problémy, tak určité nebezpečí spatřuji i v různých státních podporách, pokud jsou neefektivně zacílené a tudíž nemají kýžený multiplikační efekt v podobě vzniku dalších hodnot. Tento fakt stojí v přímém rozporu se současným přístupem většiny politiků, pro které je výhodný keynesiánský přístup tištění peněz při každém zadrhnutí ekonomiky, což je pro jejich voliče jistě pohodlnější než cesta hayekovská, kdy je nutné dodržet vyrovnaný státní rozpočet a nezadlužovat se.

Inflace jako doprovodný efekt

Celý problém doprovází rostoucí inflace, o které jsem detailněji psal v jednom ze svých minulých blogů (Sežere nás inflace? Aneb inflační riziko v době pokoronavirové, 6.1.2021) a platí nadále, že ceny porostou, určitě už to pociťujete nejen u potravin, kde spotřebitelské ceny rostly nejvíce za posledních osm let. Pravděpodobně si připlatíme za benzín i elektroniku, ceny bytů jsou také čím dál vyšší. Nadměrné množství peněz v ekonomice se prostě vždy musí přelít do zvýšené inflace.

Závěrem bych rád dodal, že bych byl velmi rád, kdyby centrální banky a vlády přestaly ekonomiku práškovat tištěnými penězi jako o závod, protože na tom velmi rychle vzniká závislost a dochází k nežádoucím změnám chování všech, včetně investorů. Bez návratu k poctivým hodnotám jako jsou práce hlav a rukou plus vyrovnané veřejné rozpočty, to ale nepůjde.

https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/akcie-gamestop-burza-bublina-investice.A210225_114258_ekoakcie_mato

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zdrazeni-koronavirus-ekonomika.A210302_200802_ekonomika_lsv?zdroj=otvirak

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/bitcoin-rekordni-rust-tesla-investuje-kryptomena.A210208_143049_eko-zahranicni_vebe

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/banker-pavel-rezabek-o-dluhove-krizi-a-dopadu-na-banky.A120618_155730_ekonomika_spi