Sobotní pochod DS-SS Chánovem skončil policejním debaklem

V sobotu 7. dubna uspořádali dělníci z DS SS uprostřed chánovského sídliště v Mostě koncert u příležitosti bíle soboty. Z původně avizovaných 300-400 účastníků především přívrženců Národního odporu se akce zúčastnila přibližně padesátka „skalních“, převážně nezaměstnaných dělníků. V sobotu 7. dubna uspořádali dělníci z DS SS uprostřed chánovského sídliště v Mostě koncert u příležitosti bíle soboty. Z původně avizovaných 300-400 účastníků především přívrženců Národního odporu se akce zúčastnila přibližně padesátka „skalních“, převážně nezaměstnaných dělníků.

V úvodních projevech vystoupil místopředseda DSSS Petr Kotáb, který
se den před touto akcí nechal přivést do sídliště v Chánově Vildou Matějem, tím který v roce 2008 odstartoval nepokoje na litvínovském sídlišti Janov, když zabránil v pohodu hlídkám OS DS. Údajně jej tam přivezl proto, aby se setkal s Miroslavem Brožem z iniciativy „Nenávist není řešení“. Mezi účastníky samozřejmě nechyběli známý sourozenci Šlégrovi, proslavení Intersparem, ze kterého v minulosti podle svědků odcházeli často bez placení. Právě Lucie Šlégrová, tajemnice krajské organizace DS SS,
se následně nechala slyšet, že řada občanů žijící v tíživých životních podmínkách páchá kriminalitu.
Poslední řečnicí byla Anna Holešinská (DS SS). Udivovalo mě, že této zastupitelce z Krupky na teplicku, dělá problém dát dohromady souvislou a pravdivou větu, nebo ji pouze po sobě plynule přečíst. Po její proslovu přišla konečně na řadu dlouho očekávaná kulturní vložka v podání Ladislava Budze. V jeho podání
a v celkovém kontextu akce však píseň Karla Kryla vyznívala spíše, jako parodie. Naštěstí obyvatelé chánovského sídliště mají smysl pro humor, a tak odměnili všechny účinkující bouřlivým potleskem, kterým je vyprovodili ze sídliště.
Celé této akci však předcházeli dlouhé rozhovory na téma zajištění bezpečnosti všech občanů. Zástupci policie proto doporučovali obyvatelům sídliště nevycházet
na veřejné prostranství v době shromáždění DS SS. Zkuste však říct Pražákům, aby se před fašisty zabarikádovali doma a ne na ulici. Aby nebránili svoje domovy, starce, ženy
a děti před cizími vetřelci tentokrát z jiných měst a míst, před neonacismem.
Tito zástupci, ačkoliv měli před shromážděním informace o předpokládaném počtu jeho účastníků, (ten byl oznámen něco mezi 300-400 osobami za předpokladu příjezdu členů tvrdého jádra Národního odporu) přičemž věděli, že obyvatelé sídliště vyjádří nespokojenost s tímto shromážděním, přišli s geniálním plánem. Přesvědčili obyvatelé sídliště, že jim vlastně nic nehrozí a tak nepotřebují, aby byli na místě přítomní těžkooděnci, kteří by eventuálně okamžitě zasáhli v případě incidentu z jakékoliv strany. Naopak přišli s myšlenkou, aby tuto roli převzali místní Romové. Ti Romové, proti kterým bylo shromáždění DS SS iniciováno.
Těžko říct, co přesně vedlo zástupce PČR k myšlence dělat pokusy tohoto typu na nejznámějším sídlišti v ČR. Možná za ní stojí vládní škrty a s tím spojené snižování počtu policistů. Těžkooděnci se tak mohou v budoucnosti stát při podobných shromážděních pouze imaginární, přesto však následně vyúčtovaní. Fakt, jestli jich tam bylo 20 nebo 50 je v případě, že nevystoupí z auta zanedbatelný. Všichni přece víme, že jich tam někde neviditelně bylo 5000.
To, co mě opravdu v tomto případě znepokojuje je, jestli někoho k této myšlence nepřivedla tzv. kolegialita, s cílem legálně si bouchnout do „cikána“. Jaká je pravděpodobnost, že 400 radikálů pokojně projde kordonem Romů? Jaký je dojezd těžkooděnců z několika kilometrů? Obávám se, že v případě střetu mohlo dojít během dvou minut k usmrcení nebo vážné újmě na zdraví až několika osob z obou táborů. Zjišťovali by těžkooděnci na místě rvačky, kdo spustil lavinu násilí, nebo by zasáhli proti všem, avšak v tomto případě by prioritně chránili městem povolené shromáždění DS SS?
Domluvili se snad zástupci PČR a DS SS, aby ti nakonec přišli v malém počtu, vyprovokovali stejně jako v Janově počtem převažující Romy ke střetu a oni pak mohli zasáhnout proti nim? Bylo snad záměrem této akce (vlivem dlouhotrvajícího rasismu ve společnosti a anticiganismu dosahujícího institucionální úrovně) nechat situaci vygradovat a následně pomocí médií zmanipulovat občany k radikálnějším akcím vůči Romům? Neměl to být signál do celé republiky občanům potýkajícím se dnes s existenčními problémy důsledkem vládních sociálních reforem k tomu, aby oživili společenského nepřítele číslo jedna? Byl toto pokus o odvrácení blížících se sociálních nepokojů? Nebo se někdo pokouší odvrátit pozornost od dění uvnitř vlády a soudního procesu s VV? Kdo si vytváření protiromských nepokojů platí a tím udržuje DS SS v činnosti v dnešním zřízení? Děsí mě podobné úvahy, avšak připadají mi docela reálné s ohledem na dění ve Šluknovském výběžku z konce minulého roku, kdy se vládě podařilo odvrátit hrozící sociální nepokoje.
Jsem proto nesmírně hrdý na Romy z Chánova, kteří v tomto případě nedali záminku jak extrémistům, tak policii k tomu, aby mohli svůj hněv otočit proti nim. Dokázali tím svojí moudrost, hrdost a slušnost. Ukázali národu, že jsou to právě oni, kteří sice žijí v bídě, ale žijí ve 21 století, v demokratické společnosti, ve které nemá násilí místo. Jsou to oni, kdo si zaslouží šanci na lepší život. A společnost by jim tuto šanci měla v plném rozsahu dát.
Miroslav Kováč

V úvodních projevech vystoupil místopředseda DSSS Petr Kotáb, který se den před touto akcí nechal přivést do sídliště v Chánově Vildou Matějem, tím který v roce 2008 odstartoval nepokoje
na litvínovském sídlišti Janov, když zabránil v pohodu hlídkám OS DS. Údajně jej tam přivezl proto,
aby se setkal s Miroslavem Brožem z iniciativy "Nenávist není řešení". Mezi účastníky samozřejmě nechyběli známý sourozenci Šlégrovi, proslavení Intersparem, ze kterého v minulosti podle svědků odcházeli často bez placení. Právě Lucie Šlégrová, tajemnice krajské organizace DS SS, se následně nechala slyšet, že řada občanů žijící v tíživých životních podmínkách páchá kriminalitu.

Poslední řečnicí byla Anna Holešinská (DS SS). Udivovalo mě, že této zastupitelce z Krupky
na teplicku, dělá problém dát dohromady souvislou a pravdivou větu, nebo ji pouze po sobě plynule přečíst. Po její proslovu přišla konečně na řadu dlouho očekávaná kulturní vložka v podání Ladislava Budze. V jeho podání a v celkovém kontextu akce však píseň Karla Kryla vyznívala spíše, jako parodie. Naštěstí obyvatelé chánovského sídliště mají smysl pro humor, a tak odměnili všechny účinkující bouřlivým potleskem, kterým je vyprovodili ze sídliště.

Celé této akci však předcházeli dlouhé rozhovory na téma zajištění bezpečnosti všech občanů. Zástupci policie proto doporučovali obyvatelům sídliště nevycházet na veřejné prostranství v době shromáždění DS SS. Zkuste však říct Pražákům, aby se před fašisty zabarikádovali doma a ne na ulici. Aby nebránili svoje domovy, starce, ženy a děti před cizími vetřelci tentokrát z jiných měst a míst, před neonacismem.

Tito zástupci, ačkoliv měli před shromážděním informace o předpokládaném počtu jeho účastníků, (ten byl oznámen něco mezi 300-400 osobami za předpokladu příjezdu členů tvrdého jádra Národního odporu) přičemž věděli, že obyvatelé sídliště vyjádří nespokojenost s tímto shromážděním, přišli s geniálním plánem. Přesvědčili obyvatelé sídliště, že jim vlastně nic nehrozí a tak nepotřebují, aby byli na místě přítomní těžkooděnci, kteří by eventuálně okamžitě zasáhli v případě incidentu z jakékoliv strany. Naopak přišli s myšlenkou, aby tuto roli převzali místní Romové. Ti Romové, proti kterým bylo shromáždění DS SS iniciováno.

Těžko říct, co přesně vedlo zástupce PČR k myšlence dělat pokusy tohoto typu na nejznámějším sídlišti v ČR. Možná za ní stojí vládní škrty a s tím spojené snižování počtu policistů. Těžkooděnci se tak mohou v budoucnosti stát při podobných shromážděních pouze imaginární, přesto však následně vyúčtovaní. Fakt, jestli jich tam bylo 20 nebo 50 je v případě, že nevystoupí z auta zanedbatelný. Všichni přece víme, že jich tam někde neviditelně bylo 5000.

To, co mě opravdu v tomto případě znepokojuje je, jestli někoho k této myšlence nepřivedla tzv. kolegialita, s cílem legálně si bouchnout do „cikána“. Jaká je pravděpodobnost, že 400 radikálů pokojně projde kordonem Romů? Jaký je dojezd těžkooděnců z několika kilometrů? Obávám se, že v případě střetu mohlo dojít během dvou minut k usmrcení nebo vážné újmě na zdraví až několika osob z obou táborů. Zjišťovali by těžkooděnci na místě rvačky, kdo spustil lavinu násilí, nebo by zasáhli proti všem, avšak v tomto případě by prioritně chránili městem povolené shromáždění DS SS?

Domluvili se snad zástupci PČR a DS SS, aby ti nakonec přišli v malém počtu, vyprovokovali stejně jako v Janově počtem převažující Romy ke střetu a oni pak mohli zasáhnout proti nim? Bylo snad záměrem této akce (vlivem dlouhotrvajícího rasismu ve společnosti a anticiganismu dosahujícího institucionální úrovně) nechat situaci vygradovat a následně pomocí médií zmanipulovat občany
k radikálnějším akcím vůči Romům? Neměl to být signál do celé republiky občanům potýkajícím se dnes
s existenčními problémy důsledkem vládních sociálních reforem k tomu, aby oživili společenského nepřítele číslo jedna? Byl toto pokus o odvrácení blížících se sociálních nepokojů? Nebo se někdo pokouší odvrátit pozornost od dění uvnitř vlády a soudního procesu s VV? Kdo si vytváření protiromských nepokojů platí
a tím udržuje DS SS v činnosti v dnešním zřízení? Děsí mě podobné úvahy, avšak připadají mi docela reálné s ohledem na dění ve Šluknovském výběžku z konce minulého roku, kdy se vládě podařilo odvrátit hrozící sociální nepokoje.

Jsem proto nesmírně hrdý na Romy z Chánova, kteří v tomto případě nedali záminku jak extrémistům, tak policii k tomu, aby mohli svůj hněv otočit proti nim. Dokázali tím svojí moudrost, hrdost
a slušnost. Ukázali národu, že jsou to právě oni, kteří sice žijí v bídě, ale žijí ve 21 století, v demokratické společnosti, ve které nemá násilí místo. Jsou to oni, kdo si zaslouží šanci na lepší život. A společnost
by jim tuto šanci měla v plném rozsahu dát.

Miroslav Kováč