Jílková má strach nebo rezignovala na objektivitu?

Včerejší diskusní pořad „Máte slovo“ se nesl v duchu tématu „Tresty za drobnou kriminalitu“. Cílem tohoto pořadu byla evidentní snaha ministra spravedlnosti Pospíšila (ODS) obhájit před veřejností zavedení centrálního Registru přestupků, podle něhož pokud se člověk dopustí třech přestupků, budou tyto překlasifikovány na trestný čin.

Jako zvlášť závažné a společensky nebezpečné „přestupky“ (i když pokud je už něco společensky nebezpečné, podle mě nejde o přestupek) uvedl ministr přestupky proti majetku, krádeže a veřejnému pořádku. Podle jeho návrhu, či spíše podle návrhu starostů z Nového Bydžova, by tak mohlo být jednání člověka, který opakovaně ukradne v samoobsluze tovar v minimální hodnotě (třeba rohlík) považováno za vysoce společensky nebezpečné, za co by mu hrozila podmínka, nebo i vězení byť jen domácí. Taktéž by takto mohlo být posuzováno to, že mého souseda bude v době nočního klidu rušit můj pes, třeba protože jsem byl zrovna na noční směně, nebo že se mi nějaká oslava, byť jen jednou do roku protáhne. Registr rovněž vkládá možnost postihu přestupku, který končí pouze ve verbální rovině. Situací, kdy občan poruší ať vědomě či nevědomě přesně nedefinovatelný „veřejný pořádek“ je nespočet.

Nezanedbatelným faktem přitom je „kdo“ bude mít přístup k tak citlivým datům, či spíše bude li možné zabránit jejich zneužití, případně možné korupci, když zaměstnavatelem přestupkové komise je město, které řídí starostové? Uvedl ministr, kolik finančních prostředků již bylo a kolik ještě bude vynaloženo na zřízení takového Registru? Kolik tento Registr bude stát daňové poplatníky? Jak pomocí tohoto registru vymůže město pokutu od někoho, kdo nemá příjem? Jaký výchovní charakter bude mít pro přestupce? Chceme opět zahlcovat naše soudnictví řešením „malicherných“ sporů, místo abychom vyhlásili nulovou toleranci úředníkům zneužívajícím svoje postavení, připravujíc nás o veřejné nezanedbatelné finanční prostředky, které by se mohli použít na vzdělávání, zdravotnictví, důchody nebo oddlužení státu, což je z mého pohledu společensky vysoce nebezpečné jednání postihující celou společnost?  Není efektivnější a méně nákladné postihovat tyto přestupky pokutou a v případě její „nevymožitelnosti“ pak přímo nařízením obecně prospěšných prací v hodnotě přestupku za stávajících podmínek? Stačilo by jenom určit hodinovou sazbu a tu promítnout do výše pokuty. Tohle již výchovní charakter má. Naopak, pro chronické zlodějíčky je vězení (kde se o něj stát postará) vykoupením. Nebo jaký smysl má dělat exekuci u někoho, komu není co vzít?

Jakékoliv stigmatizování či shromaždování citlivých dat je lehce zneužitelné. Například únikem „citlivých“ informací se může pochlubit úřad premiéra Nečase, ze kterého unikli informace o výši jim poskytnutých odměnách nebo taky osobní data studentů z ministerství školství. Tím se zase může pochlubit pán ministr Dobeš.

Přestupek není společensky tak nebezpečný, jako trestní čin a právě tomuto je dnes uzpůsobený zákon.  Nesprávnou aplikací Registru přestupků se však stane, že občan dostane záznam do Rejstříku trestu. Tohle jej ale značně diskvalifikuje (ve smyslu zákona) za méně závažný skutek. Kdybych to úplně zlehčil, tak za to, že 3x ukradnu rohlík, protože nemám prostředky na živobytí (i z objektivních příčin) a mám hlad, mi stát zabrání najít si formu k legálnímu získávání těchto prostředků (tímto nechci legalizovat krádež, je to pouze ilustrativní příklad). Po zavedení Drábkové reformy, kdy ÚP kolabovali a občané nedostávali prostředky v obvyklých termínech, bych se tomu rohlíku ani nedivil.  Fakt, že zákon definuje rozmezí mezi přestupkem a trestním činem je z tohoto ohledu pak naprosto irelevantní. Proto tvrzení 3x a dost je scestné. Je proto nutné hledat formu, která bezprostředně postihne přestupce. Třeba ta mnou výše zmíněná. Registr přestupků pouze vytáhne peníze z kapes daňových poplatníků, ale nevyřeší zásadním způsobem drobnou kriminalitu.

Jak je vidět politici rádi plýtvají penězi daňových poplatníků místo toho, aby se zabývali skutečnými problémy tohoto státu, a sice rozlezlou rakovinou v podobě korupce.

Další část pořadu byla věnována nutné obraně. Ministr Pospíšil v ní pouze obecně popsal její meze a aplikaci, i když souvislost s případem z Tanvaldu měla úplně jiný rozměr. Samozřejmě nikdo nepochybuje o možnosti použít zbraň k odvrácení trvajícího útoku za určitých podmínek. Tyto přesně stanovuje zákon. Jelikož je Tanvaldský problém jiného charakteru, bylo trestní oznámení podané pánem Karlem Holomkem dokonce nutné! Je rovněž nutné chápat rozdíl mezi mačetovým útokem v Novém Boru a střelcem z Tanvaldu. Bývalý ředitel Městské policie v Karviné Petr Bičej s tímto evidentně problém má, nebo je jen ukázkou toho, že dnes může takový post zastávat pouhý laik. Abych to uvedl na pravou míru. Kdyby pan Holomek nepodal trestní oznámení, byli bychom to my aktivisté, kdo by jej podal.

Bez ohledu na to, jestli se panu Bičejovi líbí či ne postoj pana Holomka, si společnost a především pan ministr musí uvědomit, že způsob vyšetřování případu střelce z Tanvaldu je neadekvátní, neprofesionální a protizákonný. Pan ministr by proto měl dohlídnout na to, aby vyšetřování případů v naší zemi probíhalo nekompromisně, účelně ve smyslu judikatury a posilování důvěry v právo a jeho autoritu. V tomto případě však došlo k tomu, že je možný pachatel, na základě jeho jednostranné výpovědi, byť udával důvody směřující k nutné obraně, bezprostředně propuštěn na svobodu. Naopak, ke klíčovému svědkovi má přístup novinář TV Nova a tudíž i možný pachatel, nebo osoby jemu blízké, kteří jej mohli ovlivňovat. Možný svědek byl vyslýchán policií až dva dni po incidentu, i když byl výslechu schopen. Samozřejmě svědek si pak nic nepamatuje. Na místě činu nebyla zajištěna zbraň dokazující nevinu možného pachatele. Rekonstrukce neprobíhala za daných podmínek v době incidentu, jak je zvykem, třeba jen tím, že v jeho době byla tma. Bez přítomnosti a výpovědi svědka pak samozřejmě bývalý vysoce postavený funkcionář STB ví, jak střílel. Je mnoho dalších oprávněných otázek a důvodnost trestního oznámení podaného pánem Holomkem v tomto případě.

Co mě docela na tomto pořadu zarazilo, byla podjatost ze strany pani Jílkové. Jako moderátorka totálně selhala. Nejenže nebyla nestranná, ale dávala ve své relaci prostor k podněcování nenávisti k Romům. Doporučoval bych ji přečíst si článek na idnes.

http://zpravy.idnes.cz/strelec-z-tanvaldu-se-branil-utoku-romu-zaminka-sporu-byla-malicherna-1e2-/krimi.aspx?c=A120113_094522_liberec-zpravy_alh

Miroslav Kováč o.s.Forum CZ