Silný příběh je to, co dneska prodává. Knížky, noviny, možná i přístroje, filmy, hudbu a já nevím, co ještě. Je to tak ale opravdu? To, že papír nestačí informačně na internet, mobily, televizi je dneska přece jasné. Jenže... Proč lidi nechtějí číst papír, dozvědět se v novinách víc detailů než v půlminutovém šotu v televizním zpravodajství nebo rozhlase?
Příběh propojení deníku The Washington Post (více si přečtěte zde) je prezentován tak, že čtenář hned tzv. "na první" pohled dostane na talíři příběh vizionáře a tvůrce budoucnosti online světa Jeffa Bezose. Je to přece krásné, že Bezos, coby tvůrce úspěchu online prodejního portálu Amazon.com, propagátora a hnacího motoru čtečky Kindle, zachraňuje jednu z ikon světové žurnalistiky. Deník, jehož historie píše 136. rok, si Bezos koupil jako osobní investici za 250 milionů dolarů. A akcionáři mají podle ekonomických analytiků úžasnou příležitost zhodnotit své cenné papíry a neprodělat doslova kalhoty.
Mimochodem, společnost, která deník vydává, je samozřejmě kotovaná na Wall Streetu, tedy burze. Takže veřejnost, investoři, čtenáři a i potenciální zájemci o byznys, musejí mít informace o tom, co a jak ve společnosti funguje. Ale zpět k příběhu novin. Ten odstavec o akcionářích totiž nebyl nahodilý. A možná odpovídá na to, co byla původní otázka. Totiž chuť si přečíst noviny. Čtenáře by totiž asi sotva zajímalo, že nějací akcionáři chtějí mít ve své společnosti zisky a tak dělají všechno proto, aby toho dosáhli. Příběh zabalený do slupky lákavého obalu přece jistě zabere. Bojím se ale jiné věci. Co když akcionáře, já nevím, výrobce čokolády Nestlé, napadne, že by mohli kvůli navýšení zvých zisků a stabilizace výplaty dividend, místo kakaa, sypat do výrobních linek třeba tekutý hnědý motorový olej? Bude pak mít podobný výrobek, jehož příběh bude patřičně zabalen a prodán veřejnosti, úspěch? Dovedete si dneska představit, že místo kakaa, budete pojídat olejovou čokoládu? Protože to bude přece normální. A propós, ne, že by se podobné praktiky již dneska neodehrávaly... Ale naskýtá se otázka: Neměli by lidi, rozuměj čtenáři, místo honby minut v životě, sednout na zadek a začít se opravdu zajímat? Chtít informace, které budou potřebné, zajímavě napsané a vyargumentované? Není opravdu chvíle na to, přestat se hnát jen za titulky v Kindlu nebo smartphone při jízdě v metru, protože datový přenos stejně mezi stanicemi víc nestihne? Je to stejné jako s ručním psaním. Je pohodlnější vyťukat smsku na mobilu nebo poslat e-mail. Jenže, když chcete třeba vlastní rukou napsat ženě vyznání o tom, že jí milujete, zjistíte, že váš rukopis potřebuje rychle do servisu. A co když mezitím vaše vyvolená najde někoho jiného?
Takže zpátky na začátek. Silné příběhy prodávají, jenže často se v nich ani jen nepatrně nezmíní to, co za tím silným příběhem stojí. A o to by měl čtenář usilovat. Vidět zkrátka za roh. A tak lze možná čekat, že světlo světa velmi rychle spatří 3D zpravodajství, které dokáže čtenáři sdělit i to, co mezi řádky nevidí. Těším se! Jestli vás dnešní téma zaujalo, přijďte si popovídat na Facebook.
