I když se ještě ve svých necelých 44 letech nepokládám za příliš starého (ale, jak s oblibou občas říkávám - bude hůř!), začínám si uvědomovat, že se stávám pamětníkem. Začal jsem pracovat na začátku 90. let XX. století 2. tisíciletí, což zní docela děsivě, i když je to pouhých 21 let.
Ovšem, jak říká básník, "čas oponou trhnul" a dnešní svět se s tehdejším (hlavně pokud se týká technologií) srovnává velice těžko. V tehdejší době byl vrcholem techniky sice také osobní počítač, ale tehdejší "písíčka" nesly hrdé číselné označení 286, v lepším případě pak 386. O všeobjímajícím inernetu jsme si většinou mohli nechat zdát, stejně tak o e-mailech a mobilních telefonech. Komunikace při obchodování na burze probíhala většinou prostřednictvím faxu, s klientem jsem vyplnil objednávku - pravda - už na zmíněném počítači, vytisknul jsem ji na jehličkové tiskárně a - hajdy faxem k makléři, který ji zadal do systému a v nejlepším případě druhý den byl na světě výsledek. Dnes, kdy si naprostá většina s sebou nosíme malý počítač ukrytý v mobilu (tento přístroj úspěšně klame tělem, protože se tváří jako "obyčejný" telefon, ale přitom neustále přibývá nových a nových funkcí, které ovládá, takže už dávno neslouží k "pouhému" telefonování, ale umí řadu dalších věcí, například způsobit, že jeho majitel může být "on-line" ve spojení s celým světem po dobu 24 nebo možná i více hodin denně). Když trochu vytrhnu z kontextu slova Steva Jobse, probíhá dnes byznys na burze "rychlostí myšlenky", netřeba k němu papírů, podpisů, plných mocí, vše probíhá na základě elektronických certifikátů a dalších prostředků. Pokrok zkrátka nezastavíš. Místo, kde není dostatečně silný signál (alespoň ve staré dobré Evropě), abys pohledal. Vypadá to, že se začíná naplňovat představa autorů vědecko fantastických filmů typu Matrix, vytvořili jsme si virtuální svět, ze skutečného světa se stává globální internetová vesnice. Neznáme sice často sousedy, kteří s námi sdílejí poschodí v panelovém domě, ale známe lidi z druhého konce zeměkoule. Když se před časem v mobilních telefonech začaly objevovat funkce, které umožňovaly provádět elektronické platby nebo třeba již zmíněné obchody na burze, zaujala mě reportáž, v níž bylo obsaženo varování, aby lidé nepoužívali v restauracích a hospůdkách, protože by se mohlo stát, že v zápalu náhlé aktivity mohou uhradit něco, čeho by později litovali. Dnešní svět je zkrátka "o informacích". Může se nám to nelíbit, můžeme s tím dokonce i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím uděláme. Dnes ještě nevíme, co přinese zítřejší tvář obchodování, zda to budou čipy, které budeme nosit v podobě nenápadného tetování někde na těle a které umožní být v kontaktu s virtuálním světem skutečně neustále. Možná, že se naplní (i když asi trochu jiným způsobem) vize věštce proroka Nostradama o tom, že již brzy nebude třeba fyzických peněz - jednoduše proto, že všechny finanční operace budou probíhat elektronicky - jistý krok ke splnění této představě se chystají učinit ve Švédsku, kde hodlají zrušit hotové peníze s tím, že všechny platby budou prováděny prostřednictvím platebních karet a jiných nástrojů. Ovšem takový svět může být na druhé straně poměrně snadno zranitelný. Co si o tom myslíte Vy? Těším se na diskusi nejenom na toto téma třeba tady. A více informací o obchodech na kapitálových trzích, o komoditách, forexu a dalších zajímavostech můžete najít také tady.
