Znovu

Snad posté, jak Fénix vstanu z popela, jak prosté.. Já nebývala zbabělá, proč mám teď strach, že nevzlétnu výš,a změním se v prach... 

Nenajdu skrýš, 
vždyť na miskách vah,
spravedlnost slepá,
si po svém odváží..
V spáncích mi tepá
srdce mám splašené, 
v očích se odráží
- bolest mého světa.
Snad úzkost zažene 
naděje, moje vůle.
Vím, že zas to zkusím,
křídla svá rozepnout,
nebát se lidské zvůle.
Najít sílu musím
zase se rozlétnout..