Jsem holka, jsem dcera a jsem máma.
Někdy i neřízená střela,
umím se chovat jako dáma,
vím,co se sluší a co bych měla.
Však duše má je nespoutaná
od dětství plná emocí,
a nikdy nebyla jsem vdaná.
Však než-li plakat po nocích,
píšu si verše na ubrousku.
Jsem z kraje pěkných písniček,
poskládám bolest z malých kousků
do písmenek či notiček.
Znám hodně starých lidí,
co umějí být laskaví
co do duše ti vidí
a poznají,že churaví.
A umějí ji pohladit,
tak taková,bych chtěla být.