Chtěla bych vám něco říct: na naše politiky se zlobíme zbytečně. Protože oni nemohou za to, co dělají a co říkají. Problém je někde jinde. Může za to někdo jiný.
Kdo? No přece jejich ženy. Jedno, jestli manželky, milenky, partnerky, prostě ženy. Proč? Protože i muži mají své dny. Odborně tomu říkáme Syndrom podrážděného muže. Tedy hezky česky SPM.
U žen je toto známo jako ženský premenstruační syndrom. Dlouho si odborníci mysleli, že tato podrážděnost, opakující se měsíc co měsíc, je typická jen pro ženy a mužů se netýká.
Není to pravda. Skotští vědci asi před deseti léty zjistili, že podobný jev, jehož příčina spočívá v hormonální nerovnováze, se týká nejen žen, ale i mužů. Tím je možné vysvětlit také občasnou zvýšenou podrážděnost mužů a nečekaně měnící se nálady. Syndrom podrážděného muže je způsoben sníženou hladinou testosteronu v krvi; příčiny mohou být jakékoliv, například nedostatečná výživa, stres či další negativní vlivy životního prostředí.
Mezi projevy SPM pak patří z fyziologického hlediska fyzická vyčerpanost, změny hmotnosti, časté nucení k močení, žaludeční nevolnosti, žlučníkové koliky, chrápání, vysoká hladina cholesterolu v krvi, řídnutí kostí, vypadávání vlasů, porucha funkcí štítné žlázy, inkontinence, kožní problémy, úbytek svalové hmoty či energie a problémy s dosažením erekce… to vše má vliv na psychický stav jedince, který se projevuje podrážděností, neschopností adekvátně reagovat a komunikovat, špatnou pamětí, přemrštěnou citlivostí na sebe samého, absencí sebereflexe, podezíravostí a kdo ví, čím vším dalším.
Hmmm.
Zmírnit tyto příznaky je přitom prý tak jednoduché – údajně stačí pouhá úprava životosprávy.
A tak mě napadá – žena má toto období jen krátce a jen jednou do měsíce. Zpravidla ví přesně kdy a zná příčinu. Muži to mají mnohem těžší. Syndromu SPM může podléhat takřka nonstop… a když ne, nemůže si to ani naplánovat nebo dokonce počítat s tím dopředu tak, jako kterákoliv žena. A ani takový muž – politik, který je vystaven každodennímu stresu z neustálého rozhodování a zodpovědnosti, se tomuto nevyhne. Naopak. A kdo ví, jak to má se svou životosprávou mezi všemi těmi jednáními, zasedáními, někdy začínajícími ráno a mnohdy končícími až nad ránem?
Ve Velké Británii dělali před několika lety malý výzkum formou ankety na téma, jak si nejlépe udržet muže. Vzpomínám si, že zvítězila jedna stará paní, a to jedinou větou: „Dejte té svini najíst!“
V podstatě to odpovídá tomuto našemu vědeckému tvrzení, jak zmírnit podrážděnost muže – dobrou životosprávou.
A tak se ptám: Co tedy dělají ženy našich politiků? Slyšely někdy o tomto syndromu a dbají na zdravou životosprávu svých mužů? Dbají na to, aby byli jejich muži v pohodě a mírní tím jejich podrážděnost? Zeptám se přímo – dají jim aspoň občas najíst? Pomohly by tak nám všem.
Při pohledu na naši politickou scénu a jejich převážně mužské představitele to však vypadá, že patrně i doma strádají.
A tak málo by stačilo, a mír a klid by zavládl v této naší krásné zemi…
