Politika je hlubokým duchovním cvičením

Sledujete pravidelně politiku? Jste z toho znechuceni? Otevírá se vám nůž v kapse, když vidíte špičky státu na obrazovce? Nechápete o čem hovoří a vždy vás to vyvede z míry? Patrně jste ještě nepochopili, že jde o velmi hluboké duchovní cvičení, jehož jste účastníkem.

Politika je systémem hlubokého duchovního poznání.foto: Flickr

Politika sama o sobě je nekonečným zdrojem všech možných emocí. To, co se tam odehrává, je pro normálního smrtelníka těžko pochopitelné a mnohdy i nestravitelné. Nekonečné výlevy, kličkování, mlžení, lhaní, přetvářka, podvody a intriky. Doktor Jan Hnízdil naši volenou i nevolenou reprezentaci shrnul do kategorie psychiatrických diagnóz. Pro mnohé se tím vše vysvětlí a myšlení, vyjadřování i chování politiků, tak dostává naprosto jiný rámec.
Jenže, co kdybychom se podívali na politiku jako na skvělou příležitost ke svému duchovnímu růstu? Ano, úžasné cvičení, díky kterému se posuneme ve svém osobním vývoji a ještě získáme skvělý nadhled a odstup. Východní filozofie považují negativní emoce za "palivo na cestě k osvícení". Nejvíce špatných pocitů máme v současnosti při sledování politického dění. Proto jsou zprávy z této oblasti nekonečnou příležitostí, která se nám nabízí každým dnem a každou hodinou. Jen tuto příležitosti správně využít.
V této souvislosti se vkrádá ještě jedna myšlenka. Zda celé to divadlo hrající na naše nervy, není jen velmi důmyslným duchovním systémem, který vyvinuli naši volení zástupci proto, abychom nezakrněli. Každý z nich má totiž na mysli - tedy alespoň to tak o sobě říkají - naše blaho. Proto se, předpokládám, v politice vše děje, v náš prospěch. Když to takto pochopíme, máme možnost tuto nabídnutou šanci využít k odstraňování svých vlastních omezení. Zaměřit svoje emoce tím správným směrem. Stačí pochopit tři základní pravidla tohoto Politického duchovního systému osobního rozvoje.
Prvním pravidlo: Pokud se necítím při sledování politického dění dobře, mohu své pocity změnit zase jenom já. Nikdo cizí je za mne nevyřeší.
Druhé pravidlo: Nemohu změnit politiku ani politiky, ale pouze své vlastní prožívání tohoto problému.
A třetí pravidlo: Nic, co se na politické scéně děje, není zaměřeno proti mně, ale v můj prospěch.
Pokud nás nějaký politik či dění naštve, jsou to negativní emoce, které prožíváme. A prožíváme je my. Ne ten politik. V ten okamžik můžeme jednoduchými technikami zjistit, co je příčinou našeho nelibého pocitu. Pokud tento pocit následně zpracujeme (a to nám nebude trvat déle než několik minut), zjistíme, že nám politik nebo jeho chování již nevadí. Tím jsme vyřešili část problémů, které v nás vyvolává. Pokračujeme-li tímto způsobem opakovaně při každém svém rozčilení a za čas zjistíme, že se nás dotýká stále méně a méně událostí. Mílovými kroky se blížíme k osvícení. Jak snadé a jednoduché.
Vždyť díky našim vrcholovým představitelům státu, máme možnost se rozvíjet a dostat se až do fáze naprostého osvobození od emocí, kdy při sledování večerních zpráv se budeme bavit a přijde nám nadmíru zajímavé, co se to odehrává. S krásnými pocity pak budeme lehce usínat, protože teprve teď jsme skutečně nad věcí a už se nechytáme do osidel svých špatných pocitů. Jsme vysvobozeni.
Proto děkuji všem, kdo vyvinuli tento nadmíru sofistikovaný systém práce s emocemi, který nás nutí zdokonalovat se pravidelně mnohokrát za den. Nemusíme přitom meditovat, kontemplovat, recitovat mantry ani cvičit jógu. Je snadno dostupný v jakémkoliv televizním přijímači, počítači, tabletu i smartphonu. Závidět mohou všechna velká náboženství. Tolik aktivně praktikujících nemá celosvětově žádné z nich. Budeme zdaleka nejrychleji se vyvíjející společností, která se velice rychle oprostí od materiálního lpění a vymění nízké hodnoty spjaté s penězi a hmotnými požitky za nadčasový prožitek jednoty se vším a se všemi.
Jediný problém vidím v tom, že nám nikdo neřekl, že jsme v tréninku!
Mirek Vojáček