Podání - trestní oznámení na Českou republiku

Podání pro podezření ze spiknutí proti občanům České republiky. Česká republika je právnická osoba s právní subjektivitou. I na Českou republiku se vztahují zákony ČR. Česká republika je nositel zákonodárné, výkonné a soudní moci. Podezřívám představitele České republiky ze spiknutí. V součinnosti zákonodárné, výkonné a soudní moci dochází k porušování zákonů.Konečným výsledkem je, že v řadě případů nejsou dodržovány zákony a toto nedodržování je podporováno výkonnou mocí a kryto soudní mocí. Posledním případem je odmítnutí Ústavního soudu zabývat se žalobou na bývalého vrchního představitele výkonné moci – prezidenta Václava Klause.

V praxi ilustruje součinnost všech složek státní moci při porušování zákonů ČR.

Domnívám se, že i tento případ dokládá provázanost všech složek státní moci za účelem porušování zákonů nebo krytí porušování zákonů ČR.

Jak známo, soudce Ústavního soudu jmenuje prezident.

Podezřívám zákonodárnou moc, že účelově připravuje zákony, jež jsou v rozporu v Listinou základních práv a svobod, která je součástí právního řádu ČR.

Příkladem je zákon o politických stranách, který porušuje ustanovení o volné demokratické soutěži.

Cílem spiknutí je zcizování majetku České republiky.

Žádám Policii ČR, aby prověřila roli jednotlivých reprezentantů výkonné, zákonodárné a soudní moci na porušování zákonů ČR ve výše uvedených případech, jakož i ve všech případech, ve kterých získává fyzická osoba prospěch vyšší než 10 miliónů korun, například ve formě dotací, slev na dani, státní zakázky apod.

V Ostravě dne 28. března 2013.

Miroslav Pifka

Protože předpokládám, že bude obrovská vůle shledat toto podání jako neopodstatněné, připojuji ještě zdůvodnění.

Zdůvodnění

1. Přijetí podání  Policii ČR

Web Ministerstva vnitra ČR

Jak podat trestní oznámení?

Trestní oznámení je podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu. Pokud podáváte trestní oznámení, měli byste proto alespoň rámcově tušit, zda dané jednání může být skutečně trestným činem.
 
U každého podání, tedy i trestního oznámení, je třeba splňovat určité náležitosti, které stanoví § 59 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. To, zda se jedná o trestní oznámení, nebo jiný druh podání (např. podnět, stížnost, atd.) posoudí samy orgány činné v trestním řízení, přičemž není rozhodující, jakým způsobem podavatel své podání nazve (tj. podání, nadepsané „stížnost“ může být v souladu se svým obsahem překlasifikována na podnět, atd.).
 
I pokud je podání (trestní oznámení) podáno s určitými nedostatky, bude k němu přihlíženo, obsahuje-li indicie, vedoucí k názoru, že došlo ke spáchání trestného činu. Tzn., že platí zásada, že orgány činné v trestním řízení, jakmile se dozví o trestném činu, musí konat – viz ustanovení § 2 odst. 3 trestního řádu (státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví) a § 159 trestního řádu (povinnosti policejního orgánu).
 
Každé došlé trestní oznámení je třeba prověřit bez ohledu na to, zda se oznamovatel podepsal svým skutečným jménem. Trestní oznámení lze podat ústně či písemně (klasickým dopisem, faxem, elektronickou poštou). Výhodou písemného podání je možnost vlastní přesné formulace a sepsání oznámení v klidu, pořízení vlastní kopie.

Díky, pane Ministře. Přesně toto jsem udělal.

Co by se mělo dít teď? Opět je zde ochotné Ministerstvo vnitra:

Co následuje po podání trestního oznámení?

Poté, co policejní orgán, vyšetřovatel nebo státní zástupce obdrží trestní oznámení, postupuje stejně, jako by se o pravděpodobném spáchání trestného činu dozvěděl jiným způsobem, zahájí opatřování nezbytných podkladů a vysvětlení a zajišťování stop případného trestného činu.
  
Jestliže všechny skutečnosti nasvědčují tomu, že došlo ke spáchání trestného činu, policejní orgán o této skutečnosti do 48 hodin místně příslušné státní zastupitelství (pokud nedošlo k podání trestního oznámení přímo státnímu zastupitelství).
 
Nasvědčují-li zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného. Učiní to tak, že vydá usnesení o zahájení trestního stíhání, které je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci obviněného.
 
Následná fáze se označuje jako vyšetřování. V rámci vyšetřování se zjišťují všechny důležité okolnosti a shromažďují se důkazy. Po ukončení vyšetřování může policejní orgán podat státnímu zástupci návrh na podání obžaloby. O tom, zda obžaloba bude skutečně podána, však rozhoduje státní zástupce. Státní zástupce též rozhoduje o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu (např. pokud nejde o trestný čin ale o přestupek).
 
Pokud oznamovatel žádal o informaci o dalším výsledku šetření, musí být v zákonné lhůtě vyrozuměn.

A tady je kámen úrazu. Byl spáchán trestný čin?

Trestný čin spiknutí osob, vystupujících ve jménu právnické osoby Česká republika, ať už jako poslanci, senátoři, ministři, prezident, soudci, byl spáchán, pokud se prokáže, že část majetku České republiky neoprávněně, svým rozhodnutím, jako osoba zastupující a jednající ve jménu České republiky, umožnil ukrást a přesto není potrestán.

Na prokázání stačí prostá matematika.

Objem rozkradených peněz mínus objem peněz odsouzených darebáků rovná se odpověď.

O státní mafii mluví Lubomír Zaorálek i další představitele.

Bude se rozhodující policista domnívat, že má lepší informace, než Lubomír Zaorálek? Nebo pozve Lubomíra Zaorálka na podání vysvětlení?

Uvidíme.