Existuje Bůh? aneb odpovědi z králičí nory

Existuje Bůh? Nemáme jednoznačný důkaz, který by existenci Boha dokládal, nemáme ani důkaz, že Bůh neexistuje. Když se na ulici zeptáte, dostanete tři možné odpovědi - ANO, NE, NEVÍM. Ale co když potkáte bílého králíka?

Stál jsem uprostřed palouku a sotva jsem popadal dech. Králík právě zmizel v tunelu, který vedl neznámo kam pod zem.

Nebylo tu nic. Jen cedule KRÁLIČÍ NORA. A pod tím menším písmem:

"Než vstoupíte, odpovězte v duchu na otázku - Mohl by existovat Bůh, aniž bych si toho všiml?"

To mě nikdy nenapadlo.

Vždycky jsem si myslel, že kdyby Bůh existoval, tak nějak automaticky bych o tom vědět.

Co mám odpovědět?

Zamyslel jsem se znovu. Musel bych si toho všimnout?

Začal jsem přemýšlet a pochodoval jsem kolem díry.

Otázka se vyřešila sama. Díra byla větší, než se zdálo a já jsem se řítil dolů.

Vítej.

Majitelem hlasu byl bílý králík. Nebo klidně nějaký jiný, ve světle svíčky toho moc vidět nebylo.

Nestihl jsem odpovědět, vyhrkl jsem místo pozdravu.

.

Předpokládám, že sis ani nestihl přečíst Pravidla králičí nory?

Jsou z druhé strany cedule.

Zavrtěl jsem hlavou.

Jsi v králíčí noře. Tady dostaneš odpovědi na všechny své otázky. Můžeš se ptát, na co chceš. Můžeš kdykoliv skončit a jít.

Takže já se zeptám a dostanu odpověď na všechno?

Zaradoval jsem se.

Králík to postřehl.

Dovol, abych ti připomenul první otázku. Přišel ses ptát na Boha.

Jakou jsi dal odpověď ty? Mohl by Bůh existovat, aniž by sis toho TY všiml?

Znovu jsem se zamyslel.

Králík pokračoval.

Králičí nora má jen jedno pravidlo.

Ty se ptáš a dostáváš odpovědi. Ale svoji pravdu si musíš najít sám.

Na každou otázku dostaneš dvě odpovědi od dvou různých osob.

Přišel ses ptát na Boha.

První hlas patří osobě, která žije ve světě, kde Bůh existuje.

Druhý hlas patří osobě, která žije ve světě, kde Bůh není.

Tohle je možné jen v králičí noře. A proto obě osoby mluví pravdu.

A ty můžeš přemýšlet. Podobá se svět, se kterým máš TY svou vlastní osobní zkušenost a o kterém máš TY své vlastní poznatky, spíše světu první, nebo druhé osoby?

Dvě odpovědi, hlesl jsem.

Ano. Dvě odpovědi. Kdybys stihl odpovědět na otázku z cedule a tvoje odpověď by byla NE, byl bys o své pravdě přesvědčený. Poslal bych za tebou jen Dvojku a ta by tvé přesvědčení, přesně podle tvé vnitřní volby, upevnila.

Ale všichni, kteří pochybují, dostávají dvě odpovědi.

Obě pravdivé.

Zkus to sám, vyzval mě a sfoukl svíčku.

Existuje Bůh?

ANO.

NE.

Oba hlasy si byly velice podobné.

Tak. A co teď?

Naplno mi to docvaklo.

Ti dva nemají o mém světě ani páru.

Mluví o SVÉM světě.

Musím se ptát jinak.

Hlavou mi bleskla cedule. Rychle jsem se zeptal.

Žijí u vás lidé v omylu?

U nás si myslí spousta lidí, že Bůh neexistuje. A dokud jej prý neuvidí, nebude pro ně existovat. Nebo dokud nepředvede pořádný zázrak.

U nás zase spousta lidí svádí všechno na Boha. Něco nechápou - Bůh, něco se jim stane - Bůh. A přitom se člověk bez Boha obejde.

Jejich odpovědi mě nepřekvapily. Jejich světy jsou stejné jako můj. Ale která skupina lidí se plete?

Zčistajasna mě zavalilo poznání. Králík přece říkal, že pravdu mají OBA.

Nemůžu prokázat pravdu jednoho tím, že bych vyvrátil pravdu druhého.

Problém je v POJMECH, kterými popisují svou realitu.

A tak jsem se ptal na svět, vznik života, duši a další věci a dostával jsem dvě sady odpovědí.

Jejich odpovědi byly pozoruhodně symetrické. Buď si byly podobné jako Velký třesk a Budiž světlo, nebo byly opačné jako Náhoda a Záměr.

Mohl jsem si vybrat. Buď nekonečný Vesmír, hromada kamení, letící časoprostorem, nebo Vesmír - živá, myslící a cítící bytost.

Oba světy si byly podobné a přitom opačné.

Pochopil jsem, že konečnou odpověď mi ani jeden nedá.

Oni to věděli od začátku. Jak by mohli?

Jeden žil ve světě bez Boha a ten druhý s Bohem.

Jak se dostanu ven, zeptal jsem se.

Zavoláš králíka, odpověděli unisono.

Jejich hlasy si byly k nerozeznání podobné.

Už jsem se chystal odejít, když mě napadla poslední otázka.

Chtěl by se některý z vás v otázce Boha mýlit?

Odpověděli oba zároveň.

Poděkoval jsem a spokojeně jsem zavolal králíka.