Śvejnar je politika

V jedné z reakcí na můj blog o uličnictví mě čtenář vyzývá, abych prezentoval, koho si představuji na místě prezidenta, když jsem zveřejnil, že ten současný s mým hlasem počítat nemůže. Tak tedy. Ve vedení ČSSD jsme se rozhodli pro Jana Švejnara. Podmíněně. Ostatně, ani on ještě není pevně přesvědčen, že nominaci přijme. Nicméně se sluším říct otevřeně, že vše je to politická hra. Jen hlupák by to skrýval.

Liberální ekonom a univerzitní profesor Jan Švejnar je výborný člověk i odborník. Rozhodně má "sociálnější" přístup k nezbytným ekonomickým reformám, než Václav Klaus, reálně vnímá rozložení politických sil u nás doma, uplatňování přímé demokracie formou referenda mu nečiní potíže a dozajista je nadstraničtější, než současná hlava státu. Dokáže přemýšlet v mezinárodních souvislostech a imponují nám i jeho aktivity v boji s chudobou ve světě. Přesto křišťálově čistým kandidátem na prezidenta v této zemi pro strany nalevo od středu není. A ani být nemůže.

Proč pak naše podpora? Odpověď na tuto otázku má dvě části.

Tou první je, že my opravdu chceme, aby Václav Klaus ve svém úřadě nepokračoval. Vnímáme, že se těší možná mimořádné podpoře veřejnosti, neušlo nám, že svůj úřad zvládá s nepřehlédnutelnou noblesou a výkonem svojí funkce posunul prezidentství v naší republice na vyšší stupínek. Václav Klaus si svého úřadu užívá, úřad mu sluší a Klaus sluší úřadu. Dobře to vnímáme, ale spolu s tím ovšem vidíme i jeho chyby. Osobnostní i politické. Doma i v zahraničí. Politicky nikdy nepřestal být čestným předsedou ODS, a to ani ve chvíli těsně před parlamentními volbami. Ano, doma není nikdo prorokem, ale současný prezident jde mnohdy názorově proti vůli většiny společnosti. Také na mezinárodním poli není přínos Václava Klause pro naši zemi příliš výrazný. Pokud ano, pak většinou v negativním smyslu. Euroskeptismus a s tím spojená jednoznačná orientace na transatlantické vazby, či okázalé pohrdání míněním podstatné části vědeckého světa ohledně klimatických změn jsou všeobecně známy.

Druhá část odpovědi navazuje na tu první. Šanci uspět proti Václavu Klausovi má jen a pouze ten, komu se podaří získat potřebný počet hlasů. Zdá se nám velmi reálné, že Jan Švejnar by to dokázat mohl. Zmíněnými negativy V. Klause zjevně netrpí. Samo o sobě to z něj dělá výborného kandidáta. Možná to dokáže a možná ne. Platnost naší podmínečné kandidatury Jana Švejnara na post prezidenta republiky končí na konci prvního prosincového týdne. Tehdy už bude definitivně jasné, zda pro svoji kandidaturu získá příslib dostatečného počtu hlasů. V opačném případě padne i naše podpora a ČSSD oznámí svého kandidáta. Sluší se ale dodat, že bude-li mít takový kandidát pouze naši podporu, neuspěje.

Opakuji a zdůrazňuji, že je to politika. Určitě tu zvláštní pachuť cítíte se mnou. Všichni voláme po nadstranickém prezidentovi, hlavě státu všech a pro všechny, ale vybíráme ho na stranickém principu, po politickém vyjednávání. Jaká to ironie! Co s tím? Pokud má mít úřad prezidenta republiky svoji vážnost a já si myslím, že rozhodně má mít, pak jsem pro jeho přímou volbu! Prezident by podle mne neměl být vybrán na základě politikaření, ale na základě otevřené a dlouhodobější soutěže osobností, jejich názorů a představ o dalším směřování země. A nemyslím si, že by lidé nedokázali sami zvolit hlavu státu. Uměli by to, jsem o tom přesvědčen.