Člověk nechápe, člověk se diví. Spousta jedinců se hlásí, že si domů nastěhuje hromady cizích lidí a pak se diví, proč jim to sluníčkové spolužití nefunguje a co může obnášet. Nezkušenost nebo oblouznění dojemnou mediální kampaní?
Zvláštní je, jak tihle lidé otvírají náruče a domovy lidem ze zemí a kultur nám na hony vzdálených, přestože by se taková pomoc hodila spoustě českých rodin v nouzi a problémech! Ono i soužití se svou rodinou a příbuznými může být náročný projekt, natož s někým, koho vůbec neznáme. Vtipný mi připadá nápad, že by jim tuto dobročinnost měl někdo sponzorovat. Protože (někteří) přistěhovalci financemi právě neoplývají a mnozí vyžadují zajištění určitého standardu, což jistě řádně provětrá finanční rozpočet jak přijímajícího státu, tak jednotlivce. Kdyby se chtělo, tak by se určitě našla spousta mnohem skromnějších "našinců", kteří žijí na ulici nebo po azylových domech či provizóriích, vděčných za podanou ruku.
Je to jako když se zamilujete a sestěhujete se do jednoho bytu: nic vám nevadí, zlozvyky a jiný styl života vám připadají jako nepodstatná a roztomilá drobnost, jen zkušenost s jinými národy (a ta spasitelská euforie) vyprchá podstatně rychleji a nemůžete se tak snadno rozejít a vystěhovat je za dveře. Navíc je tam, podle mého osobního názoru (nic proti těm, kterých se to netýká), určité bezpečností riziko.
Vypadá to, že se Evropa začíná probouzet z okouzlení ze záchrany celého méně úspěšného a ničeného světa a začíná přemýšlet, kdo by zachránil ji před zničením všeho co vybudovala.
PS: V Rakousku už tuto zkušenost s utečenci mají za sebou. Nic divného...
