Kam mám schovat její prsa?

Je nádherná. Krásně tvarovaná. Má superideální míry. Její bohatá zlatá hříva motá hlavu i malým dětem. Její garderóba čítá stovky nejrůznějších modelů. Na všechny situace je připravená. Můžete s ní jít do společnosti i na pláž. S neuvěřitelnou rychlostí zvládne být královnou večírků a vzápětí se potit ve fitku. Babičky, matky a dcery jsou ochotné kvůli ní hodně obětovat. Která z žen si je takto podmanila? Hádejte!   

Nedávno jsem procházela okolo skupinky malých holčiček zabraných do hry. Když jsem se přiblížila asi na jeden metr a mírně se sehnula s úmyslem zeptat se, na co si hrají, otočila se jedna z nich, výhružně se  na mě podívala, zamračila se a významně si dala vztyčený ukazováček před malé rtíky. "Pšššš - konečně spinkají!", zašeptala. Poslechla jsem...a přesunula se opodál, abych nerušila, ale nedalo mi to a jejich hru jsem ještě chvíli pozorovala.

Kousek dál seděly mladé dámy, asi jejich maminky a povídaly si.

V tom se najednou ozval zoufalý výkřik opepřený jakousi prazvláštní zlostí: "Mami, kam jí mám schovat ty prsa?" Maminky se rozesmály, já také. Než mi došlo, oč tu vlastně běží.

Malé holčičky si hrály s panenkami. Okolo deky měly zaparkované kočárky, věrné kopie těch luxusních doopravdických. Na dece ležely 4 panenky a já v jednu chvíli váhala, jestli náhodou nejde o jejich mladší sourozence. Panenky byly jak živé. Každá holčička měla otevřenou taštičku s výbavičkou pro své miminko. Bryndáček, dudlík, lahvičku, dupačky, čepičku...Zkrátka vše, co by miminko mohlo potřebovat. Až na jednu holčičku. Právě ta se ozvala. Nešťastná, rozzlobená a mimo hru. Její panenka vypadala v zavinovačce jaksi divně. A nejhorší byla její prsa! Kam s nimi???

Ještě před chvilkou svoji Barbie asi poosmé převlékala z jedněch šatiček do druhých. Dokonce už našla Kena, aby je oba připravila na rande. Ken měl skvělé džíny a tričko s nápisem Love, Barbie měla sexy červené obtažené šatičky, střevíčky na vysokém podpatku a v krásných vlasech čelenku. Nemělo to chybu...až na jedno...nešlo si s nimi hrát na miminka. Nešlo jim být mámou.

Nebo vy si snad umite představit přebalovat Barbie? To by spíš znamenalo, že tato dáma má problém  s inkontinencí (pomočováním), ne? Nebo dát jí na zlatavé vlasy čepičku s kraječkou a hezky pod bradičkou zavázat? To už by se na ni Ken nikdy ani nepodíval! A dát Kenovi napít z flaštičky Sunar? Trapas...není mimino, možná tak mikroplechovku s energy drinkem. A nejnovější sada obsahovala paletu přípravků na tetování - aby oba byli IN!

Své místo pod sluncem dostala už i těhotná Barbie. Slouží jako skvělá pomůcka pro sexuální výchovu. Proč ne. Jen tak na okraj - nechal si Ken udělat test otcovství?

Barbie je skvělá hračka. Je to nejlepší kamarádka na nakupování, výborná parťačka se smyslem pro módu a detail, rozhodně velmi dobře inspiruje k dietám a štíhlé postavě - zkrátka hra s Barbie zdůrazňuje především péči o vlastní image. Podporuje ale poněkud jinou životní roli než roli maminky.

Po chvilce pozorování a smíšených pocitech jsem si uvědomila, že tyto dětské hry mají cosi do sebe. Ve hře, kde se učíme životním rolím, si zkoušíme nanečisto spoustu dovedností, které přidou na řadu třeba za několik let. Hra s panenkami učí mateřské roli, přináší bezpečné situace pro objevování, zkoušení, učení, ale i chyby, omyly a selhání. Hraní na maminky, péče o panenky miminka je prevencí nejistoty a úzkosti, když už místo panenky držíme v rukou živého tvorečka. Znáte to: "co se v mládí naučíš, později jako když najdeš..." Hra s panenkami - miminky buduje u malých holčiček vztah, věrnost, obětavost, smysl pro povinnost, která se mění v radost a naplnění.

Kdysi dávno, ještě když jsem byla malá holka, mi babička ukázala, jak si jednoduše a rychle vyrobit panenku. Vzala utěrku a ve třech rozích uvázala uzel. Pak jednotlivé uzlíky navlékla na prdsty a panenka rázem oživla. Ukláněla se, pokyvovala uzlíkem hlavičkou, tleskala uzlíkovýma ručkama, hladila mne po tváři, nechala se pochovat, pohoupat nebo jen tak se roztancovala vysoko nad hlavou. To bylo kdysi...poutavé, zábavné, tvořivé, moje. Moc ráda na tyto hrátky vzpomínám.

Odcházím. S rozporuplnými pocity. Nešťastná vzlykající holčička utíká za svou maminkou. V jedné ruce drží zavinovačku a v druhé za krásné zlaté vlasy tahá za sebou svoji panenku.

Chce být mámou...a Barbie jí to nedovolila.